Sokol: vznik 1862 a co zavedl Tyrš

Sokol vznikl 16. února 1862 v Praze jako Tělocvičná jednota Pražská, jeho zakladateli byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner a oba pocházeli z německy mluvících rodin. Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví, které se v tělovýchově používá dodnes. Sokol byl za víc než sto šedesát let třikrát zakázán a po roce 1989 obnoven.

Ve zkratce

• Ustavující valná hromada se konala 16. února 1862, starostou byl zvolen Jindřich Fügner.
• Spolek se původně jmenoval Tělocvičná jednota Pražská, název Sokol přijal záhy po vzniku.
• Tyrš vypracoval české tělocvičné názvosloví a navrhl heslo Tužme se.
• První všesokolský slet se konal v červnu 1882 na Střeleckém ostrově.
• Okupanti rozpustili Českou obec sokolskou v říjnu 1941, po únoru 1948 byla organizace postupně zlikvidována.
• Po 17. listopadu 1989 se činnost obnovila a v roce 1994 se opět konal všesokolský slet.

Jak Sokol vznikl

Myšlenka založit tělocvičný spolek se zrodila v pražských soukromých tělocvičných ústavech, kde se zájemci za úplatu cvičili pod vedením cvičitelů, mezi nimiž byl i Tyrš. Ustavující valná hromada první české tělocvičné jednoty se konala 16. února 1862. Spolek se jmenoval Tělocvičná jednota Pražská.

Dva zakladatelé z německých rodin

Miroslav Tyrš se narodil 17. září 1832 v Děčíně jako syn zámeckého lékaře z německy mluvící rodiny. Rodiče mu brzy zemřeli a vyrůstal u příbuzných v českém prostředí.

Jindřich Fügner byl obchodník a také vyrostl v německy mluvící rodině. Do čela spolku nastoupil jako starosta, Tyrš byl zprvu jeho náměstkem a oba tituly se záhy změnily na starostu a náčelníka. Fügner financoval první vlastní tělocvičnu, jejíž základy vykopalo dvě stě členů 3. července 1863. Zemřel už v roce 1865.

Co se stalo s Tyršem

Tyrš se v roce 1872 oženil s Fügnerovou dcerou Renátou. V létě 1884 zahynul v tyrolském Ötzu a byl pohřben v Praze na Olšanech vedle Fügnera.

Tyršův systém a čeština

Tyrš chtěl, aby český tělocvik nebyl jen přeložením cizích soustav. Navrhl vlastní terminologii a soustavu cvičení, kterou rozvedl v Základech tělocviku. Antický ideál harmonie těla a ducha, tedy kalokagathie, pro něj byl vzorem. Co je o antických olympijských hrách doloženo, vysvětlujeme jinde, o novodobých symbolech píšeme v textech o olympijských kruzích a olympijském ohni. Bohemista Ondřej Bláha jeho slovník označuje za jev ojedinělý svou systematičností a využitím slovotvorných možností češtiny.

Jak se tvořila slova

Metodické materiály České obce sokolské popisují princip na slově noha. Tyrš vzal slovní kmen a přidáváním předpon a přípon z něj odvodil řadu výrazů: unožit, přednožit, zanožit, roznožit. Zvláštní skupinou jsou příslovce na -mo, například přednožmo, roznožmo, unožmo nebo zanožmo.

Podle Národního muzea se Tyršova terminologie s malými změnami používá dodnes. Vytvořil ji přitom člověk, který byl sám rodilý Němec a češtinu ovládal jako druhý jazyk.

Vojenské povely z tělocvičny

Po porážce Rakouska v roce 1866 připravil Tyrš pro Sokol i systém vojenských cvičení. Ten se neuskutečnil, ale zůstalo České velení a názvosloví vojenské, vydané v roce 1867. Z něj později vycházely povely československých legií a po vzniku republiky i armády. Drobné úpravy se týkaly například přízvuku povelu pochodem v chod.

Heslo, pozdrav, tykání a kroj

Sokol od začátku pěstoval i vlastní symboly. Heslo Tužme se navrhl Tyrš, pozdrav Nazdar vymyslel Josef Barák. Při vzniku jednoty se zdůrazňovala rovnost a bratrství členů a Fügner navrhl, aby si členové tykali a oslovovali se bratře.

Proč je košile červená

Podobu prvního kroje posuzovala valná hromada v dubnu 1862 a návrhy vypracoval na Fügnerovu žádost malíř Josef Mánes. Červenou košili jako součást kroje prosazoval Fügner. Podle kurátorky Národního muzea Šárky Rámišové ho inspiroval italský revolucionář Giuseppe Garibaldi.

Nápad se nesetkal s všeobecným nadšením. Část mužů ji považovala za výstřední a zženštilou a někteří hrozili odchodem ze spolku. Červená košile přesto zůstala součástí sokolského kroje.

Všesokolské slety

K dvacátému výročí založení uspořádal Tyrš v Praze velké veřejné cvičení na Střeleckém ostrově. V červnu 1882 se tam sešlo 76 jednot a v prostných cvičilo zhruba sedm set cvičenců. Z oslavy se stal první všesokolský slet, který dal vzniknout tradici trvající dodnes.

Podle České obce sokolské se slety z roku 1938 a 1948 staly největším vyjádřením odporu proti nacistickému a komunistickému režimu.

Zákazy a obnova

Česká obec sokolská o sobě říká, že byla ve své historii třikrát zakázána. Archivní inventář Národního muzea dodává, že organický vývoj byl ve 20. století třikrát násilně přerušen.

První světová válka

Za první světové války bylo hnutí zakázáno jako protivládní.

Okupace a rok 1941

V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo asi 1500 sokolů. Reinhard Heydrich ještě během vlny zatýkání, 8. října, podepsal výměr o rozpuštění České obce sokolské, který vstoupil v platnost o tři dny později. Hlavním argumentem bylo, že sokolský aparát sloužil odboji. Sokolové pak poskytli pomoc parašutistům ze skupiny Anthropoid. Den 8. října se dodnes připomíná jako Památný den sokolstva.

Po únoru 1948

Po únoru 1948 komunisté zakládali ve Sokole akční výbory a čistili vedení. I přesto se v roce 1948 konal jedenáctý všesokolský slet. Jednotná organizace Sokol zanikla zákonem o organizaci tělesné výchovy a sportu z prosince 1952. Slety režim nahradil spartakiádami. Exilové jednoty však pořádaly vlastní slety, od roku 1962 ve Vídni, Montrealu, Curychu a Paříži, celkem sedm.

Obnova po roce 1989

Činnost se rychle obnovila po 17. listopadu 1989 a sjezd v lednu 1990 dal hnutí novou organizační podobu. První novodobý slet proběhl v roce 1994 a od té doby se slety pořádají v šestiletých cyklech.

S gymnastikou se v českém sportu pojí i příběh Věry Čáslavské, o hodnocení gymnastických výkonů pak píšeme v textu o Nadiji Comaneciové.

Šest tvrzení o Sokolu a Tyršovi, která neplatí

1. Že spolek se od začátku jmenoval Sokol. Vznikl jako Tělocvičná jednota Pražská, název Sokol přišel záhy po založení.
2. Že Tyrš byl od narození Čech. Narodil se v německy mluvící rodině a češtinu si osvojil jako druhý jazyk.
3. Že spartakiády byly pokračováním sletů. Komunistický režim je zavedl místo sletů, které zakázal.
4. Že kroj nikdo nezpochybňoval. Červená košile vyvolala spory a někteří členové hrozili odchodem ze spolku.
5. Že Sokol zakázali jen komunisté. Podle České obce sokolské byl zakázán třikrát, včetně první světové války a okupace.
6. Že po roce 1948 sokolská činnost zcela ustala. V zahraničí pokračovala a exilové jednoty pořádaly slety.

Časté otázky

Kdy a kde vznikl Sokol?

Ustavující valná hromada Tělocvičné jednoty Pražské se konala 16. února 1862 v Praze. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, ideovou a tělovýchovnou stránku vedl Miroslav Tyrš. Název Sokol spolek přijal záhy po založení.

Kdo byli zakladatelé Sokola?

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Tyrš se narodil 17. září 1832 v Děčíně v rodině německy mluvícího lékaře, Fügner pocházel také z německy mluvící rodiny. Tyrš se později stal Fügnerovým zetěm.

Co vlastně vymyslel Miroslav Tyrš?

Vypracoval české tělocvičné názvosloví a soustavu cvičení, kterou rozvedl v Základech tělocviku. Tyrš tvořil slova od společných kmenů a přidával k nim předpony a přípony, například od slova noha. Připravil také České velení a názvosloví vojenské, z něhož čerpaly československé legie a později armáda.

Proč je sokolská košile červená?

Červenou košili jako součást kroje prosazoval Jindřich Fügner, kterého podle kurátorky Národního muzea inspiroval italský revolucionář Giuseppe Garibaldi. Kroj navrhoval Josef Mánes a valná hromada ho posuzovala v dubnu 1862. Část mužů ji považovala za výstřední a o jejím nošení se vedly spory.

Kdy se konal první všesokolský slet?

V červnu 1882 na Střeleckém ostrově v Praze, k dvacátému výročí založení Sokola. Sjelo se 76 jednot a v prostných cvičilo zhruba sedm set cvičenců. Slety se pak konaly do roku 1948, kdy proběhl jedenáctý, a po obnově činnosti se opět koná od roku 1994.

Kolikrát byl Sokol zakázán?

Česká obec sokolská uvádí, že třikrát. Poprvé za první světové války jako protivládní organizace, podruhé za okupace, kdy Reinhard Heydrich 8. října 1941 podepsal výměr o rozpuštění České obce sokolské. Potřetí po únoru 1948, jednotná organizace Sokol byla zrušena zákonem z prosince 1952.

Co znamená heslo Tužme se a pozdrav Nazdar?

Tužme se bylo spolkové heslo, které navrhl Tyrš. Pozdrav Nazdar vymyslel pro Sokol v roce 1862 Josef Barák. Členové si také tykali a oslovovali se bratře a sestro.

Existoval Sokol i za komunismu?

V Československu ne jako samostatná organizace, v zahraničí ano. Exilové sokolské jednoty pořádaly od roku 1962 slety ve Vídni, Montrealu, Curychu a Paříži, celkem sedm. Doma začala obnova po 17. listopadu 1989 a první novodobý slet se konal v roce 1994.