Jokozuna: co znamená a jak funguje sumo

Jokozuna je nejvyšší hodnost v profesionálním sumo a její jméno znamená „vodorovné lano“, tedy provaz, který zápasník nosí kolem pasu při obřadu vstupu do kruhu. Jokozuna je jediná hodnost, ze které se nesestupuje: když výsledky klesnou, očekává se odchod do důchodu. Zápas přitom rozhodují vteřiny a pravidla jsou jednoduchá: kdo první vyjde z kruhu nebo se dotkne země něčím jiným než chodidly, prohrál.

Ve zkratce

  • Jokozuna se skládá ze slov „vodorovný“ a „lano“ a je to nejvyšší hodnost v sumo.
  • Jokozunu nelze sesadit, při dlouhodobě slabých výsledcích se od něj čeká odchod z kariéry.
  • Nejvyšší divize makuuči má pět hodností: jokozuna, ózeki, sekiwake, komusubi a maegašira.
  • Za rok se koná šest velkých turnajů, každý trvá 15 dní.
  • Zápas vyhrává ten, kdo vytlačí soupeře z kruhu nebo ho dostane na zem.
  • Před zápasem zápasníci házejí do kruhu sůl jako očistný šintoistický obřad.
  • Prvním zahraničním jokozunou byl Akebono v roce 1993, prvním z Mongolska Asašórjú v roce 2003.

Co znamená slovo jokozuna

Slovo se skládá ze dvou částí: „jokó“ znamená vodorovný a „cuna“ lano. Podle slovníků je to tedy doslova „vodorovné lano“. Jde o silný spletený provaz, který zápasník nosí přes bederní pás při obřadu vstupu do kruhu. Lano nemá ozdobnou, ale náboženskou funkci.

Lano ze šintoistické svatyně

Japonský sumo svaz popisuje lano jako velký spletený konopný provaz, uvázaný vzadu do uzlu a vpředu ozdobený pruhy papíru ve vlnovce. Je to podle něj známý náboženský symbol, který visí v šintoistických svatyních i doma na poličce pro bohy. Tím se vysvětluje, proč jokozunu provází tolik obřadů.

Obřad vstupu do kruhu

Před zápasy nejvyšší divize probíhá obřad zvaný dohjó-iri, tedy „vstup do kruhu“. Jokozuna do kruhu vchází v doprovodu rozhodčího a dvou zápasníků, z nichž jeden nese meč. Zatleská, rozpaží se a zvedne nohy, aby sešlápnutím symbolicky vyhnal zlo. V samotném zápase už lano na sobě nemá.

Hodnosti a žebříček banzuke

Sumo má přesně popsanou hierarchii. V čele žebříčku stojí makuuči, nejvyšší divize, a pod ní se řadí další čtyři divize a nejnižší nováčkové. Každý zápasník má své místo a to se po každém turnaji přepisuje.

Divize Hodnosti a pořadí
makuuči (nejvyšší) jokozuna, ózeki, sekiwake, komusubi, maegašira
džúrjó druhá divize
makušita třetí divize
sandanme, džonidan, džonokuči tři nejnižší divize

Co je banzuke

Banzuke je oficiální žebříček, který vydává Japonský sumo svaz. Píše se zvláštním zvláštním písmem a nahoře stojí jména zápasníků makuuči. Čím níže, tím menší písmo. Zápasníci jsou rozdělení na východní a západní stranu, ale netvoří týmy a nemusí proti sobě nastoupit. Po každém turnaji se hodnosti upravují podle výsledků.

Cesta k hodnosti jokozuna

Podle Japonského sumo svazu musí zápasník, který se má stát jokozunou, vyhrát dva turnaje po sobě nebo dosáhnout srovnatelných výsledků na pozici ózeki. Svaz zároveň posuzuje i povahu, protože jokozuna reprezentuje celé sumo. Samotné vítězství v turnaji hodnost nezaručuje. Podle japonského portálu Nippon.com se kritéria od konce osmdesátých let zpřísnila.

Jak probíhá zápas

Zápasy se odehrávají v kruhu zvaném dohjó, který má podle sumo svazu čtvercový podstavec o straně 6,7 metru a výšku 60 centimetrů. Vlastní kruh pro zápas má o něco víc než 4,55 metru v průměru. Podstavec je z hlíny a pokrytý tenkou vrstvou písku. Kruh vymezují slámové balíky zapuštěné v zemi.

Kdy zápas končí

Zápas vyhrává ten, kdo vytlačí soupeře z kruhu nebo ho hodí na zem. Prohrává i zápasník, který se dotkne země kteroukoli částí těla kromě chodidel. Může to být koleno, špička prstu nebo uzel vlasů. Prohrává také ten, kdo šlápne na slámový balík, třeba jen špičkou nohy nebo patou. Zápas obvykle trvá jen několik vteřin, výjimečně přes minutu.

Co je zakázáno a co ne

Zakázané jsou údery pěstí, tahání za vlasy, škrcení a kopání do břicha nebo hrudi. Nesmí se chytat část pásu, která kryje intimní partie. Neexistují váhové kategorie, takže zápasník může narazit na soupeře s dvojnásobnou hmotností. Zápas řídí rozhodčí, o sporných verdiktech rozhoduje pět porotců, kteří rozhodnutí mohou zrušit nebo nařídit opakování.

Rozdělení zápasu na pevné fáze má podobnou logiku jako pravidla jiných sportů, třeba počítání 15, 30, 40 v tenise, jen tady rozhoduje několik vteřin místo hodin. Také pravidla boxu markýze z Queensberry vznikala proto, aby zápas měl jasný konec.

Šest turnajů ročně

Velké turnaje, v japonštině basho, se konají šestkrát za rok, vždy jednou za dva měsíce. Každý trvá 15 dní. Zápasníci dvou nejvyšších divizí nastupují každý den proti jinému soupeři, nižší divize bojují méně často. Vítěz je ten, kdo má nejlepší poměr výher a proher.

Turnaj Místo
lednový Tokio
březnový Ósaka
květnový Tokio
červencový Nagoja
zářijový Tokio
listopadový Fukuoka

Číslo 15 je pevně dané stejně jako devět směn v baseballu nebo 18 jamek golfového hřiště. Turnaj začíná v neděli a končí v neděli o dva týdny později.

Sůl a další obřady

Sumo má původ v náboženských obřadech. Podle sumo svazu byly první zápasy rituálem zasvěceným bohům, s modlitbami za dobrou úrodu, a odehrávaly se u svatyní. Obřady zůstaly součástí zápasu dodnes.

Sůl, voda a stoupání

Po vstupu do kruhu zápasník symbolicky vypláchne ústa vodou, která je zdrojem čistoty, a otře si tělo papírovým ubrouskem. Pak hodí do kruhu hrst soli, aby ho očistil. Průvodce Japan Guide potvrzuje, že symbolické očištění kruhu solí se dodržuje dodnes.

Proč je nad kruhem střecha

Nad kruhem visí na lanech střecha jako nad šintoistickou svatyní, se čtyřmi velkými střapci v rozích. Střapce symbolizují čtyři roční období. I podle toho je vidět, že kruh není jen sportoviště, ale posvátný prostor.

Zahraniční jokozunové

První zahraniční jokozuna byl Akebono z Havaje, který se jím stal v roce 1993. Agentura AFP uvádí, že otevřel dveře dalším zahraničním zápasníkům. Po něm přišel Musašimaru a v lednu 2003 byl povýšen Asašórjú z Mongolska.

Podle zprávy agentury AP z roku 2003 byl Asašórjú osmašedesátým jokozunou v historii a třetím narozeným v cizině po Akebonovi a Musašimaruovi. Slavnostně byl uveden do hodnosti v šintoistické svatyni Meidži v Tokiu, kde předvedl obřad vstupu do kruhu.

Šest tvrzení o jokozunovi, která neplatí

  1. Prohrává jen ten, kdo spadne. Ne, stačí dotek země kteroukoli částí těla kromě chodidel, třeba koleno nebo uzel vlasů. Prohrává i ten, kdo šlápne mimo kruh.
  2. Jokozunu lze sesadit. Nelze. Je to jediná hodnost, ze které se nesestupuje, od zápasníka se při slabých výsledcích očekává odchod.
  3. Jokozuna bojuje s lanem. Nebojuje. Lano nosí při obřadu vstupu do kruhu, v zápase má na sobě jen bederní pás.
  4. Kdo vyhraje turnaj, stává se jokozunou. Ne. Hodnost závisí na dvou vítězstvích po sobě nebo srovnatelných výsledcích a na posouzení povahy.
  5. Zápas v sumo trvá dlouho. Obvykle jen několik vteřin, výjimečně přes minutu.
  6. Sůl je jen divadlo pro diváky. Je to očistný obřad s náboženským původem, který se dodržuje dodnes.

Časté otázky

Co znamená slovo jokozuna?

Podle slovníků se skládá ze slov „jokó“ (vodorovný) a „cuna“ (lano) a označuje lano, které nosí nejvyšší zápasník sumo kolem pasu při obřadu vstupu do kruhu. Lano připomíná posvátná provazce šintoistických svatyní. Bez lana se jokozuna do zápasu nepouští, v zápase má na sobě stejně jako ostatní jen bederní pás mawaši.

Jaké jsou hodnosti v profesionálním sumo?

V nejvyšší divizi makuuči jsou od shora jokozuna, ózeki, sekiwake, komusubi a maegašira. Pod ní následují divize džúrjó, makušita, sandanme, džonidan a džonokuči. Pořadí všech zápasníků zveřejňuje Japonský sumo svaz v žebříčku zvaném banzuke, který se po každém turnaji přepisuje.

Dá se jokozuna sesadit?

Nedá. Jokozuna je jediná hodnost, ze které se nesestupuje, ani když turnaj dopadne špatně. Pokud výsledky dlouhodobě klesají, očekává se, že zápasník ukončí kariéru. Proto jsou i podmínky pro povýšení přísné: zvažuje se zápasník, který vyhrál dva turnaje po sobě nebo dosáhl srovnatelné bilance, a navíc musí obstát i povahou.

Kolik turnajů se v sumo koná za rok?

Šest, v lednu, březnu, květnu, červenci, září a listopadu. Tři se konají v Tokiu (leden, květen, září), po jednom v Ósace (březen), Nagoji (červenec) a Fukuoce (listopad). Každý turnaj trvá 15 dní a zápasníci dvou nejvyšších divizí v něm nastupují každý den proti jinému soupeři.

Jak se v sumo vyhrává zápas?

Zápas vyhrává ten, kdo vytlačí soupeře z kruhu, nebo ho dostane na zem. Prohrává i zápasník, který se kdekoli na těle dotkne země jinou částí než chodidly, třeba kolenem, špičkou prstu nebo uzlem vlasů, a ten, kdo šlápne mimo kruh třeba jen špičkou nohy. Vážení ani váhové kategorie neexistují.

K čemu slouží sůl, kterou zápasníci házejí do kruhu?

Je to očistný obřad. Podle Japonského sumo svazu zápasník před zápasem hází do kruhu hrst soli, aby ho očistil. Sumo mělo původ v náboženských rituálech zasvěcených bohům a šintoistické prvky, včetně symbolického očištění solí, se dodržují dodnes.

Kdo byl první zahraniční jokozuna?

Akebono z Havaje, který se jokozunou stal v roce 1993 jako první zápasník narozený mimo Japonsko. Prvním jokozunou z Mongolska byl Asašórjú, kterého sumo svaz povýšil na přelomu ledna a února 2003. Podle agenturních zpráv byl třetím jokozunou narozeným v cizině po Akebonovi a Musašimaruovi.

Co je banzuke?

Oficiální žebříček zápasníků, který Japonský sumo svaz vydává před každým turnajem. Nahoře je velkým a tučným písmem napsaná nejvyšší divize, dál se písmo zmenšuje. Zápasníci jsou rozdělení na východní a západní stranu, ale netvoří týmy. Podle výsledků jednotlivých turnajů se zápasníci posouvají nahoru nebo dolů.

Související články