Brooklynský most: kdo ho postavil

Brooklynský most navrhl John A. Roebling, ale stavbu řídil jeho syn Washington a v posledních letech ji prakticky udržovala při chodu jeho manželka Emily. Otec zemřel v roce 1869, ještě než se začalo stavět. Syn onemocněl kesonovou nemocí a dokončenou stavbu, otevřenou 24. května 1883, už sledoval jen z okna.

Ve zkratce

• Návrh mostu přijali v roce 1867, stavba trvala od roku 1869 do roku 1883.
• John A. Roebling zemřel na tetanus po úrazu u přístaviště a stavbu už nezačal.
• Washington Roebling převzal vedení a od roku 1872 byl následkem kesonové nemoci prakticky invalidní.
• Emily Warren Roebling mezi ním a inženýrským týmem zprostředkovávala vše podstatné.
• Most měl hlavní pole dlouhé 1595,5 stopy, tedy asi 486 metrů, a byl první s lany z ocelového drátu.
• Šest dní po otevření zahynulo v panice na schodech dvanáct lidí.
• Průvod slonů z roku 1884 je doložený, jeho údajný účel dokazovat bezpečnost mostu už ne.

Kdo most navrhl a kdo ho stavěl

Otázka „kdo ho postavil“ nemá jednu odpověď, protože na mostě se vystřídali tři lidé. Podle New York City Department of Transportation navrhl most John A. Roebling, stavba začala v roce 1869 a skončila v roce 1883. Dokončil ho ale někdo jiný, než kdo ho vymyslel.

Tři Roeblingové a jejich role

Odkud John Roebling přišel

Narodil se v roce 1806 v pruském Mühlhausenu a jako pětadvacetiletý odešel do Spojených států. Podle Britannicy vyvinul vlastní způsob splétání drátěných lan a v Trentonu založil továrnu, z níž vyrostl rodinný podnik. Před newyorským mostem postavil visutý most mezi Cincinnati a Covingtonem s polem dlouhým 1051 stop.

Rozdíl mezi autorem návrhu a stavitelem se objevuje i jinde, viz články o tom, kdo stavěl pyramidy v Gíze, i o tom, kdo navrhl Eiffelovu věž.

Smrt Johna Roeblinga v roce 1869

Podle Britannicy se Roebling vydal prohlédnout místo, kde měla stát brooklynská věž, a stoupl si na pohyblivý rošt přístaviště. Přistávající loď do něj narazila a rozdrtila mu část nohy. Linda Hall Library k tomu doplňuje, že se při úrazu nebo při následném zákroku nakazil tetanem.

Zemřel tedy na tetanus, nikoli na zranění samotné, a ještě před zahájením stavby. Rada, která nad projektem dohlížela, projekt nezrušila a do čela postavila syna Washingtona, který se s otcem na plánování podílel už u mostu v Cincinnati.

Washington Roebling a kesonová nemoc

Co jsou kesony

Věže mostu stojí na kesonech, tedy obrovských dřevěných bednách, které se otevřenou stranou dolů spustily na dno East River a stlačeným vzduchem se v nich zadržela voda. Podle Linda Hall Library tehdy ještě nikdo nevěděl, co dělá s tělem dlouhý pobyt pod tlakem.

Jak se nemoc projevila

Podle Britannicy utrpěl Washington po dlouhé práci v kesonech těžké záchvaty dekompresní nemoci a od roku 1872 byl prakticky invalidní. Linda Hall Library ke stejnému roku uvádí, že se už na stavbu nikdy nevrátil, trpěl bolestmi a zhoršeným zrakem a pracoval celé další roky z domova.

Z bytu v Brooklyn Heights, odkud na stavbu viděl, ji řídil až do jejího dokončení. Britannica popisuje, že si pomáhal dalekohledem a pokyny na stavbu zasílal za pomoci manželky. Úmrtí i případy dekompresní nemoci mezi dělníky zmiňuje Britannica i ASCE, spolu s požárem v brooklynském kesonu.

Emily Warren Roebling: čím vlastně vedla stavbu

Emily se narodila v roce 1843 ve státě New York a s Washingtonem se vdala v roce 1865. Podle Britannicy pak sloužila jako jeho spojka s inženýrským týmem a časem získala takové znalosti o stavebních postupech, materiálech i výrobě lan, že ji někteří pozorovatelé považovali za faktickou hlavní inženýrku.

Podle ASCE je možné, že by bez jejího pečlivého dohledu a řízení nebyl most dokončen.

Formální titul hlavního inženýra ale zůstal Washingtonovi. Emily tedy stavbu řídila v praxi, ne podle funkce.

Čím byl most jiný

První ocelové dráty v kabelech

Podle Britannicy šlo o první most, který použil ocelový drát na kabely. ASCE to upřesňuje: poprvé se v konstrukci kabelů použil pozinkovaný ocelový drát. Původně se navrhovalo železo, ale změnilo se na ocel, aby se snížila vlastní hmotnost.

Každý ze čtyř hlavních kabelů má podle ASCE téměř 16 palců v průměru, tedy asi 40 centimetrů, a obsahuje přes 5000 pozinkovaných ocelových drátů. Dodavatel drátu ovšem při stavbě podváděl. Britannica píše, že kvůli tomu bylo nutné vyměnit tuny lan, ASCE mluví o skandálu kolem nekvalitního materiálu.

Čísla mostu

Hlavní pole bylo v době dokončení nejdelší ze všech visutých mostů. Podle ASCE věže překonaly výškou nejvyšší kancelářskou budovu v New Yorku.

Co po něm jezdilo a co dnes

Podle ASCE původní palubu tvořily dvě koleje pro vyvýšenou dráhu, dvě koleje pro tramvaje, jeden jízdní pruh a pěší lávka široká 15 stop. Podle NYC DOT se koleje odstranily při přestavbě v letech 1944 až 1954. Dnes po mostě vedou pruhy pro auta, chodníková promenáda a cyklopruh.

Jména a vlastnosti slavných mostů se často pletou. Vysvětlují to články o tom, proč není Golden Gate zlatý, i o rozdílu mezi Tower Bridge a London Bridge.

Otevření 24. května 1883 a týden po něm

Slavnostní den

Podle ASCE se otevření konalo 24. května 1883 a stavba tehdy nesla název Great East River Bridge. Kongresová knihovna ji označuje za nejdelší visutý most na světě v době dokončení. Britannica i Linda Hall Library shodně uvádějí, že jako první přešla most Emily Roeblingová.

Panika 30. května

Šest dní po otevření si panika na schodech vyžádala dvanáct životů, přestože se mostu nic nestalo. Podle Kongresové knihovny 30. května 1883 zemřelo dvanáct lidí a třicet šest bylo těžce zraněno poté, co žena upadla na schodech. Kongresová knihovna mluví o zbytečné panice.

Počet dvanácti obětí uvádí také kanadská CBC.

Sloni z roku 1884

Další kapitola mostu je spojená s cirkusem P. T. Barnuma. Podle ověření serveru Snopes, které vychází z dobových novin New York Times a The Sun, přešlo 17. května 1884 večer přes most 21 slonů, sedm velbloudů a deset dromedárů.

Slavný slon Jumbo byl mezi nimi, ale nešel v čele: podle New York Times šel na konci průvodu. Barnum průvod uspořádal, dobové zprávy ale neříkají, že by šel před zvířaty osobně.

Často opakované tvrzení říká, že tím chtěl Barnum prokázat, že je most bezpečný. Snopes upozorňuje, že dobové noviny takový záměr nepotvrdily. Podle něj šlo o souběh důvodů: ukázat pevnost mostu, přesunout zvířata do Brooklynu a získat publicitu.

Podobně se drží i příběh o koupi Manhattanu za 24 dolarů.

Šest tvrzení o Brooklynském mostě, která neplatí

1. Most postavil John Roebling. Navrhl ho, ale zemřel v roce 1869, ještě než stavba začala.
2. Washington Roebling chodil na stavbu až do konce. Od roku 1872 se na ni nevrátil a řídil ji z domova.
3. Emily Roeblingová byla hlavní inženýrka. Skutečně stavbu v praxi vedla, ale formální titul patřil Washingtonovi.
4. Most se po otevření začal hroutit. Panika 30. května 1883 vznikla po pádu ženy na schodech, most se nepoškodil.
5. Slony přes most vedl Jumbo. Podle dobového tisku šel na konci průvodu.
6. Barnum slony poslal, aby dokázal bezpečnost mostu. Takový záměr se z dobových zdrojů spolehlivě doložit nedá.

Časté otázky

Kdo postavil Brooklynský most?

Navrhl ho John A. Roebling, který zemřel v roce 1869, ještě než stavba začala. Vedení převzal jeho syn Washington, od roku 1872 kvůli kesonové nemoci prakticky invalidní. Na místě ho zastupovala manželka Emily. Most se otevřel 24. května 1883.

Kdo Brooklynský most navrhl?

John A. Roebling, inženýr a výrobce drátěných lan z Trentonu. Jeho návrh mostu s hlavním polem dlouhým 1595 stop, tedy asi 486 metrů, byl přijat v roce 1867. Už v návrhu z roku 1854 počítal se šesti řadami příhradových nosníků proti větru.

Jak zemřel John Roebling?

Při prohlídce místa budoucí brooklynské věže mu při nehodě u přístaviště rozdrtilo část nohy. Rána se infikovala a zemřel na tetanus. Stalo se to v roce 1869, tedy ještě před začátkem stavby.

Co se stalo Washingtonu Roeblingovi?

Při práci v kesonech pod hladinou East River dostal dekompresní, tedy kesonovou nemoc. Od roku 1872 byl prakticky invalidní a na stavbu se už nevrátil. Z bytu v Brooklyn Heights ji sledoval dalekohledem a pokyny posílal přes manželku.

Jakou roli hrála Emily Warren Roebling?

Byla spojkou mezi nemocným manželem a inženýrským týmem a postupně zvládla otázky materiálů, kabelů i výstavby. Formálně zůstal hlavním inženýrem Washington. Podle ASCE by bez jejího dohledu most možná nebyl dokončen.

Kdy byl Brooklynský most otevřen?

Slavnostně se otevřel 24. května 1883, po čtrnácti letech stavby od roku 1869. V době dokončení šlo o nejdelší visutý most světa. Podle Britannicy a Linda Hall Library přešla jako první Emily Roeblingová.

Proč došlo k panice na Brooklynském mostě?

Šest dní po otevření, 30. května 1883, upadla žena na schodech a v davu propukla panika. Podle Kongresové knihovny zahynulo dvanáct lidí a třicet šest bylo těžce zraněno. Mostu se přitom nic nestalo.

Přešli přes Brooklynský most opravdu sloni?

Ano, 17. května 1884 večer jich přešlo 21, včetně Jumba, s cirkusem P. T. Barnuma. Jumbo šel podle dobového tisku na konci průvodu. Že šlo o zkoušku bezpečnosti mostu, se spolehlivě doložit nedá.