Hagia Sofie: chrám, mešita, muzeum a znovu mešita

Hagia Sofie v Istanbulu byla postavena v letech 532 až 537 jako křesťanský chrám, po roce 1453 se stala mešitou, od roku 1935 sloužila jako muzeum a od roku 2020 je znovu mešitou. Její proslulost stojí na kupoli o průměru zhruba 31 metrů, která spočívá na pendentivech a po zřícení roku 558 byla postavena znovu.

Ve zkratce

• Současnou stavbu vybudovali za Justiniána I. Anthemios z Trallesu a Isidoros z Milétu, vysvěcena byla 27. prosince 537.
• Kupole se roku 558 zřítila a roku 562 ji nahradila nová, vyšší asi o šest metrů.
• Dobytím Konstantinopole 29. května 1453 se chrám stal mešitou, minarety přibývaly postupně.
• Muzeem se stala na základě usnesení z 24. listopadu 1934, návštěvníkům se otevřela 1. února 1935.
• Státní rada zrušila status muzea 10. července 2020 a 24. července se konala první páteční modlitba.
• Vrchol kupole je asi 55,6 metru nad podlahou a v jejím základu je čtyřicet oken.
• Od roku 1985 je součástí zapsané lokality Historické památky Istanbulu.

Tři kostely na jednom místě

Před Justiniánem

Dnešní budova není první. První Velký kostel na tomto místě stál už ve čtvrtém století a podle Britannicy ho vysvětil roku 360 Constantius II. Za nepokojů roku 404, po druhém vyhnání patriarchy Jana Zlatoústého, vyhořel. Obnoven byl za Theodosia II. a znovu vysvěcen roku 415. To je druhá stavba, která stála do roku 532.

Povstání Nika a Justiniánova stavba

V lednu 532 vypuklo v Konstantinopoli povstání Nika a oheň zničil i druhý kostel. Císař Justinián I. využil situace a nechal postavit zcela nový, nevídaně velký chrám. Stavba trvala asi šest let a byla dokončena roku 537. Podle encyklopedických zdrojů byla vysvěcena 27. prosince 537, tedy pět let po začátku prací.

U staveb té doby je neobvyklé, že známe jména projektantů. Byli to Anthemios z Trallesu a Isidoros z Milétu, kteří podle Britannicy dobře znali mechaniku a matematiku. Stavbu tedy neřídil zkušený stavitel, ale dva učenci, kteří museli odhadnout, co nikdo předtím v takovém měřítku nepostavil.

Čtyři životy jedné budovy

Stavba byla provozována několika způsoby a každá změna má doložené datum. Jednotlivé letopočty se v literatuře liší jen tam, kde se rozlišuje rozhodnutí a skutečné otevření, a právě tam je třeba číst pozorně.

Mešita po roce 1453

Mehmed II. po dobytí Konstantinopole nechal v budově provést úpravy, které odpovídají islámské liturgii. Přibyly mihráb, minbar, velký lustr a dřevěný minaret, který se nedochoval. Křesťanské mozaiky byly postupně přikrývány omítkou, a to ne najednou, jak ukazují zprávy cestovatelů ze sedmnáctého století, kteří některé obrazy ještě viděli.

Čtyři dnešní minarety vznikaly postupně. Červený na jihovýchodě postavil podle Britannicy Mehmed II. nebo jeho syn Bayezid II., štíhlý bílý na severovýchodě Bayezid II. Dva stejné západní minarety nechal podle téhož zdroje zřejmě postavit Selim II. nebo Murad III. a navrhl je slavný osmanský architekt Sinan v šestnáctém století. Sinan také stavbu zpevnil vnějšími pilíři.

Rozhodnutí o muzeu a jeho zrušení

O proměně na muzeum rozhodla turecká vláda 24. listopadu 1934. Pro návštěvníky se však otevřelo až 1. února 1935, což vysvětluje, proč jedny zdroje uvádějí rok 1934 a jiné 1935. Britannica popisuje 1934 jako sekularizaci a 1935 jako vznik muzea.

Státní rada, nejvyšší správní soud Turecka, zrušila 10. července 2020 usnesení z roku 1934. Odůvodnila to tím, že budova je podle vlastnických listin mešitou a majetkem nadace sultána Mehmeda. Téhož dne vyšel prezidentský dekret o předání Předsednictvu pro náboženské záležitosti a 24. července se konala první páteční modlitba.

Architektura kupole

Jak kupole stojí

Kupole nespočívá na kruhovém tamburu, ale na čtyřech pendentivech, tedy kulových trojúhelnících zdiva, které přechází z kruhu do čtvercového půdorysu mezi čtyřmi pilíři. Šlo o jedno z prvních použití tohoto prvku ve velkém měřítku. Tlak se tak převádí do pilířů a vnitřní prostor zůstává otevřený. Východní a západní stranu podpírají půlkupole.

V základu kupole je čtyřicet oken. Kupole proto působí, jako by se vznášela nad prstencem světla. Jiný přístup k velké kupoli ukazuje text o tom, jak drží kupole Pantheonu.

Zřícení roku 558 a nová kupole

Co se stalo

Zemětřesení roku 553 oslabilo východní oblouk a další roku 557 ho prasklinami rozdělilo. V roce 558 se zřítila část východní půlkupole a velká část hlavní kupole. Původní kupole byla podle moderních rozborů příliš plochá, a proto zatěžovala stěny více než pilíře. Dobové prameny se v podrobnostech příčiny rozcházejí, a proto je text nepřebírá.

Isidoros mladší a stavba o šest metrů vyšší

Justinián nařídil okamžitou obnovu. Vedl ji Isidoros mladší. Nová kupole je asi o šest metrů vyšší a má čtyřicet žeber, která vedou tlak mezi okny dolů k pendentivům. Hotová byla roku 562.

Stavba se zřítila ještě později, Britannica uvádí dvě další částečná zřícení. Zpevňována byla opakovaně. Ve čtrnáctém století ji opravili po zemětřesení, Sinan přidal vnější pilíře a v letech 1847 až 1849 bratři Fossatiové do oblouků vložili železná táhla a kupoli obepnuli dvěma železnými řetězy. Dlouhé opravy jsou u velkých chrámů běžné, jak ukazuje text o tom, proč se Sagrada Família staví přes sto let. Že se vzhled i účel staré stavby mění, ukazuje také text o tom, že Parthenon nebyl bílý ani jen chrám. O stabilitě staveb pojednává i text o tom, proč se šikmá věž v Pise naklání.

Šest věcí, které se o Hagii Sofii pletou

1. Že původní kupole stojí dodnes. Zřítila se roku 558 a nová z roku 562 byla později částečně znovu opravována.
2. Že minarety patří k Justiniánově stavbě. Přidal je až osmanský věk, postupně po roce 1453.
3. Že muzeum vzniklo jedním datem. Rozhodnutí je z 24. listopadu 1934, otevření z 1. února 1935.
4. Že chrám navrhl sám císař. Jména projektantů, Anthemia a Isidora, jsou doložena.
5. Že kupole měla vždy stejný tvar. Nová byla asi o šest metrů vyšší a měla čtyřicet žeber.
6. Že změna z roku 2020 vyřadila stavbu ze seznamu UNESCO. Lokalita Historické památky Istanbulu je zapsána od roku 1985 a zápis se týká celé lokality.

Časté otázky

Kdy byla Hagia Sofia postavena?

Současná stavba vznikla v letech 532 až 537 za císaře Justiniána I. a byla vysvěcena 27. prosince 537. Předchozí kostel na místě vyhořel při povstání Nika v lednu 532. Navrhli ji Anthemios z Trallesu a Isidoros z Milétu. Původní kupole se ale zřítila roku 558 a nová byla dokončena roku 562, takže dnešní horní část stavby je mladší než první vysvěcení.

Kdy se Hagia Sofia stala mešitou?

Po dobytí Konstantinopole osmanským vojskem 29. května 1453 ji sultán Mehmed II. určil za mešitu. Přibyly mihráb, minbar a dřevěný minaret, později další minarety a omítnutí křesťanských mozaik.

Kdy se Hagia Sofia stala muzeem?

Rada ministrů rozhodla 24. listopadu 1934 o proměně mešity na muzeum a pro návštěvníky se otevřelo 1. února 1935. Britannica uvádí rok 1934 jako sekularizaci a rok 1935 jako vznik muzea, proto se v literatuře objevují oba letopočty.

Kdy se z Hagie Sofie stala znovu mešita?

Státní rada, nejvyšší správní soud Turecka, zrušila 10. července 2020 usnesení z roku 1934 o proměně na muzeum. Téhož dne vyšel prezidentský dekret, který budovu předal Předsednictvu pro náboženské záležitosti. První páteční modlitba se konala 24. července 2020. Budova je od té doby opět činnou mešitou.

Jak velká je kupole Hagie Sofie?

Kupole má průměr zhruba 31 metrů a vrchol je přibližně 55,6 metru nad podlahou. Při měření vychází průměr mezi 30,86 a 31,24 metru, protože opravy z ní udělaly mírně eliptický tvar. V jejím základu je čtyřicet oken. Římský Pantheon má kupoli o větším průměru, jak popisuje text o tom, jak drží kupole Pantheonu.

Proč se kupole Hagie Sofie zřítila?

Zemětřesení v letech 553 a 557 poškodila východní oblouk a kupoli, a při dalším otřesu se roku 558 část stavby zřítila. Původní kupole byla příliš plochá, takže zatěžovala stěny víc než pilíře. Isidoros mladší ji postavil znovu, o asi šest metrů výš a se čtyřiceti žebry, aby boční tlak klesl. Hotová byla roku 562.

Co jsou pendentivy a proč jsou u Hagie Sofie důležité?

Pendentivy jsou čtyři kulové trojúhelníky zdiva, které převádějí kruhový obvod kupole na čtvercový půdorys mezi čtyřmi pilíři. Hagia Sofie byla jednou z prvních velkých staveb, kde byly použity v takovém měřítku. Díky nim tlak kupole stéká po pilířích do základů a prostor pod ní zůstává volný.

Je Hagia Sofie na seznamu UNESCO?

Ano, od roku 1985 je součástí lokality Historické památky Istanbulu zapsané na Seznam světového dědictví. Zápis se týká celé lokality, nikoli jen jedné budovy, a Britannica ho uvádí k roku 1985.