Kladivo na čarodějnice: rozbor díla k maturitě
Kladivo na čarodějnice je historický román Václava Kaplického, který poprvé vyšel v roce 1963 a vychází ze skutečných čarodějnických procesů na severní Moravě v letech 1678 až 1696. Patří k epice, formou je próza a žánrem historický román. Líčí, jak soudce Jindřich František Boblig z Edelstadtu vynucuje mučením přiznání a jak se jeho obětí stane i šumperský děkan Kryštof Alois Lautner.
Ve zkratce
- Autor: Václav Kaplický (1895 až 1982), první vydání 1963 v Praze v nakladatelství Český spisovatel.
- Literární druh epika, forma próza, žánr historický román, který čerpá z archivních pramenů.
- Místo a čas: Velké Losiny, Šumperk a Mohelnice, převážně léta 1678 až 1685, na začátku knihy ještě požár Šumperku z roku 1669.
- Hlavní hrdina: děkan Kryštof Alois Lautner, hlavní nositel děje: soudce Boblig z Edelstadtu.
- Téma: zneužití moci a práva, strach, udávání a vynucená přiznání v procesech s čarodějnicemi.
- Film Otakara Vávry z roku 1969 se od románu i od historie v mnohém liší.
- Dílo je dosud chráněno autorským právem, proto zde nejsou žádné citace.
Základní údaje o díle
Při zkoušce rozlišujte tři různé věci: román z roku 1963, film z roku 1969 a skutečné procesy z let 1678 až 1696. První vydání románu má v katalozích českých knihoven 343 stran a vyšlo jako první vydání v roce 1963 u Českého spisovatele.
| Údaj | Kladivo na čarodějnice |
|---|---|
| Autor | Václav Kaplický (1895 až 1982) |
| Vznik | příprava od jara 1960, román dokončen a po složitém jednání o vydání publikován na podzim 1963 |
| První vydání | 1963, Praha, Český spisovatel, 343 stran |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | historický román |
| Zařazení | česká historická próza 20. století, tradice realistického historického románu, kniha z šedesátých let |
| Čas a místo děje | severní Morava, převážně 1678 až 1685, Velké Losiny, Šumperk, Mohelnice |
| Vypravěč | vyprávění ve třetí osobě (er-forma) |
| Adaptace | film Otakara Vávry z roku 1969, do kin uvedený v roce 1970 |
Jak kniha vznikala
Na jaře 1960 napsal Kaplickému mohelnický vlastivědný nadšenec František Kotrle a upozornil ho na osud děkana Lautnera. Kaplický pak několik let studoval prameny, jezdil do Šumperka a Velkých Losin a spolupracoval s šumperským archivářem Františkem Spurným. Podle studie Zuzany Haraštové v časopise Historica Olomucensia si nechal přeložit německé regionální dějiny a studoval také spisy Malleus maleficarum a Cautio criminalis.
Původní pracovní název byl Inkvizitor a smyslem knihy mělo být podle autora tažení proti pověře, která přinášela lidem záhubu.
O čem Kladivo na čarodějnice je
Hlavním tématem je, jak se z malé události může stát hon na nevinné, když se spojí strach, pověra a moc. Román ukazuje, že soudní mašinérie nepotřebuje skutečné čarodějnice, stačí jí mučení, které z obviněných vynutí jména dalších. Hlavními motivy jsou udávání, vynucené přiznání a osamělost jednotlivce před tribunálem.
Děj po částech
Prolog a losinská předehra. Kniha začíná požárem Šumperku v roce 1669, jehož popis Kaplický čerpal z německé městské kroniky. První část, kterou autor v roce 1961 nazval Losinská předehra, líčí začátek procesů: v sobotínském kostele je přistižena žebračka Marina Schuchová, která chtěla odnést hostii. Na losinský zámek přijíždí právník Boblig z Edelstadtu se svým pomocníkem Ignácem.
Mučení a rozšiřování procesu. Boblig vyslýchá žebračku a její přítelkyně, mučením z nich dostává přiznání a jména dalších. Do vězení se dostávají i zámožní měšťané z Losin, Šumperku a Vernířovic. Chamtivost jako Bobligův motiv, která se v souvislosti s knihou a filmem traduje, historici zpochybňují, jak ukazuje část o skutečnosti.
Šumperská tragédie. Druhá část se soustředí na děkana Lautnera, vzdělaného a oblíbeného kněze, jehož hospodyně Zuzana Voglicková je obviněna a pod mučením vypovídá proti němu. Lautnera lstí vylákají do Mohelnice, kde je zatčen. Po dlouhém vyšetřování a mučení podepíše protokol o své vině. Nakonec je zbaven kněžského stavu, odsouzen a upálen v Mohelnici.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
V době psaní Kaplický počítal se dvěma základními částmi, Losinskou předehrou a Šumperskou tragédií, a s prologem a rozsáhlým dovětkem. Kompozice je chronologická a sleduje, jak se proces z losinského zámku přesouvá do Šumperku a míří k Lautnerovi. Konečné členění ověřte ve svém vydání.
Děj se odehrává na severní Moravě, hlavně ve Velkých Losinách, Šumperku, Sobotíně, Mohelnici a na hradě Mírov. Časově jde o druhou polovinu 17. století, jádro tvoří roky 1678 až 1685. Vypravěč mluví ve třetí osobě, a je tedy nezúčastněný. Rozdíl mezi ním a vyprávěním v první osobě vysvětluje článek o tom, jak se liší ich-forma a er-forma.
Postavy
Většina hlavních postav má skutečné předobrazy v archivních pramenech, Kaplický jim ale dal vlastní podobu.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Kryštof Alois Lautner | šumperský děkan a farář | vzdělaný, oblíbený, statečný při obhajobě, nechce se zpovědět z hříchů, které nespáchal | hlavní hrdina, nevinná oběť procesů |
| Jindřich František Boblig z Edelstadtu | právník a vedoucí inkvizičního tribunálu | systematický, nelítostný, přesvědčený o své misi | hlavní nositel děje a protivník Lautnera |
| Ignác | Bobligův pomocník | Boblig se na něj spoléhá, ostatním je odporný | výkonný pomocník při výsleších |
| Marina Schuchová | žebračka ze Sobotína | naivní, snadno vystrašená | její čin spouští proces |
| Zuzana Voglicková | Lautnerova hospodyně | Lautner jí důvěřuje, pod mučením se zlomí | svědkyně proti děkanovi |
| Vojtěch Winkler | mohelnický děkan, Lautnerův přítel z mládí | zrádce přátelství | vylákal Lautnera do Mohelnice, kde byl zatčen |
| Karel II. z Lichtenštejna | olomoucký biskup | církevní autorita, rozhoduje o Lautnerově osudu | cíl Lautnerovy marné žádosti o pomoc |
Jazyk a umělecké prostředky
Kaplický je dosud autorsky chráněn, proto zde nejsou citace a prostředky popisuji vlastními slovy. Kniha staví na dokumentárnosti: autor se snažil nedostat do rozporu s ověřenými fakty a reálie přebíral z pramenů. Do jazykové stránky podle jeho poznámek patřila církevní latina, pořekadla, nadávky a písně.
Dokumentární detail
Příkladem je popis losinského zámku s třípatrovými arkádami a červenými cihlovými dlaždicemi, které tam podle Zuzany Haraštové dodnes jsou. Takový detail dodává vyprávění věrohodnost.
Kontrast postav
Lautner a Boblig stojí proti sobě jako vzdělaný člověk se svědomím a úředník nelítostné procedury. Protiklad dvou postav nese celý konflikt románu. K dalším prostředkům patří gradace, tedy stupňování napětí od prvních výslechů až k Lautnerovu rozsudku.
Autor a literárněhistorický kontext
Václav Kaplický
Václav Kaplický se narodil 28. srpna 1895 a zemřel 4. října 1982 v Praze. Za první světové války vstoupil do československých legií, po válce pracoval v nakladatelstvích a od roku 1950 se věnoval už jen literatuře. Těžiště jeho tvorby tvoří historická próza o době husitské a pobělohorské. V roce 1978 se stal národním umělcem.
Další díla a podobné knihy
Z jeho dalších historických románů patří k nejznámějším Kraj kalicha, Čtveráci, Železná koruna, Táborská republika a Život alchymistův. Českou historickou prózu z jiného století představuje rozbor Jiráskových Psohlavců. Žánr obecně vysvětluje stránka o románu jako literárním žánru.
Doba vzniku
Kniha vznikla na počátku šedesátých let, kdy se v Československu otevíralo téma politických procesů padesátých let. Filmová adaptace Otakara Vávry byla cíleně pojata jako analogie těchto procesů, v románu je ale autorovým výslovným cílem hlavně boj proti pověře. O dobové perzekuci a kritice moci pojednává i drama Havlova Zahradní slavnost. Světovou paralelu historického románu o nesnášenlivosti najdete v rozboru Chrámu matky boží v Paříži.
Román a skutečnost
Historici se s knihou částečně rozcházejí. Drahomír Polách označil za smyšlenku, že Lautner vedl v Šumperku opozici, ale dodal, že se statečně bránil. Jaroslav Čechura upozorňuje, že Boblig byl vzdělaný právník a hospodyně Zuzana Voglicková ve skutečnosti starší žena. Kaplického kniha je proto cennou literární interpretací, ne historickým pramenem. Zuzana Haraštová ji přesto označuje za dílo, které výzkum procesů zpopularizovalo.
Další rozbory najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Jak o Kladivu na čarodějnice mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, zda jde o část z Losin, nebo ze Šumperka, a kde se v ději nachází. Pokračujte tématem, časem a prostorem, kompozicí a žánrem, potom postavami a jazykem. U historického románu vždy oddělte, co je doložená historie a co autorovo umělecké pojetí. Autora a film nechte na část o kontextu.
Sedm věcí, které se o Kladivu na čarodějnice pletou
- Román a film jsou totéž. Kniha vyšla v roce 1963, film vznikl o šest let později a děj i postavy se v nich liší.
- Hrdinou je Boblig. Kaplický výslovně řekl, že Boblig je hlavním nositelem děje, ale hrdinou není. Hrdinou je děkan Lautner.
- Boblig byl církevní inkvizitor. Byl to právník, který vedl světský tribunál. Slovo inkvizitor označuje jeho funkci při vyšetřování.
- Román je věrný dokument. Je to umělecký text. Historici upozorňují na posuny u Lautnera, jeho hospodyně a motivů Bobliga.
- Děj je ze středověku. Procesy proběhly v druhé polovině 17. století, tedy v raném novověku. Latinský spis Malleus maleficarum je ze 15. století.
- Lautner byl upálen v Šumperku. Byl upálen v Mohelnici, protože zatčení oblíbeného faráře v Šumperku se vyšetřovatelé obávali.
- Lautner byl rehabilitován už dávno. Církev se v roce 2000 omluvila, ale rehabilitace přišla až 18. září 2025.
Časté otázky
Kdy vyšlo Kladivo na čarodějnice?
Román Václava Kaplického vyšel poprvé v roce 1963 v Praze v nakladatelství Český spisovatel. Film Otakara Vávry vznikl v roce 1969 a do kin se dostal v lednu 1970.
Jaký je literární druh a žánr Kladiva na čarodějnice?
Je to epika, próza, žánrově historický román. Vychází ze skutečných procesů na severní Moravě v 17. století, ale není to dokument, protože autor postavy a děj umělecky domýšlel.
O čem je Kladivo na čarodějnice?
Román vypráví o procesech s čarodějnicemi na losinském panství a v Šumperku. Soudce Boblig z Edelstadtu při nich mučením vynucuje přiznání, až se obětí stane i děkan Kryštof Alois Lautner.
Kdo je hlavní postavou Kladiva na čarodějnice?
Hlavním hrdinou je děkan Kryštof Alois Lautner. Kaplický sám uvedl, že hlavním nositelem děje je Boblig, ale hrdinou ho nazvat nelze.
Odehrálo se to doopravdy?
Ano, procesy proběhly v letech 1678 až 1696 a oběťmi se stalo zhruba sto lidí. Lautner byl upálen 18. září 1685 v Mohelnici. Román a film ale některé postavy a okolnosti posouvají.
Je Kladivo na čarodějnice alegorie?
Film z roku 1969 byl záměrně pojat jako analogie k politickým procesům padesátých let. Autor románu mluvil hlavně o boji proti pověře, proto u románu s takovým výkladem zacházejte opatrně.
Odkud pochází název Kladivo na čarodějnice?
Název odkazuje na latinský spis Malleus maleficarum, příručku k vyšetřování čarodějnic, kterou Kaplický při přípravě studoval.
Kdy byl děkan Lautner rehabilitován?
Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík ho veřejně rehabilitoval 18. září 2025 v Šumperku, v den 340. výročí jeho upálení. Církevní omluva z roku 2000 rehabilitací nebyla.
