Nesnesitelná lehkost bytí: rozbor díla k maturitě
Nesnesitelná lehkost bytí je román Milana Kundery, který poprvé vyšel v roce 1984 ve francouzském překladu v pařížském nakladatelství Gallimard a česky o rok později v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu. Patří k epice, je psán prózou a řadí se k filozofickému románu české exilové literatury. Na pozadí okupace Československa v roce 1968 sleduje dva páry, Tomáše a Terezu, Sabinu a Franze, a klade otázku, zda je lidský život těžký, nebo lehký.
Ve zkratce
- Autor: Milan Kundera (1929 až 2023), román napsal česky, ale první vydání vyšlo francouzsky v roce 1984.
- První české vydání: 1985, Sixty-Eight Publishers, Toronto. V Česku kniha vyšla až v roce 2006 v brněnském nakladatelství Atlantis.
- Literární druh epika, forma próza, žánr filozofický a psychologický román.
- Stavba: sedm částí, dvě dvojice nesou stejný název, děj se nevypráví chronologicky.
- Vypravěč: autorský vypravěč, který do příběhu vstupuje úvahami a komentáři.
- Téma: lehkost a tíha lidského života, láska a věrnost, kýč a svoboda v době po roce 1968.
Základní údaje o díle
U zkoušky odlište tři letopočty: francouzské vydání 1984, české exilové vydání 1985 a první vydání v Česku 2006. Kundera žil od roku 1975 ve Francii a jeho knihy v normalizačním Československu vycházet nesměly. Podle katalogů českých knihoven je brněnské vydání z roku 2006 označeno jako druhé vydání, prvním zůstává torontské.
| Údaj | Nesnesitelná lehkost bytí |
|---|---|
| Autor | Milan Kundera (1. 4. 1929 Brno až 11. 7. 2023 Paříž) |
| Jazyk originálu | čeština |
| První vydání | 1984, francouzsky jako L’Insoutenable légèreté de l’être, Gallimard, přeložil François Kérel |
| První české vydání | 1985, Sixty-Eight Publishers, Toronto |
| První vydání v Česku | 2006, Atlantis, Brno, s doslovem Květoslava Chvatíka |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | román, filozofický a psychologický |
| Směr a období | česká exilová próza druhé poloviny 20. století, bývá spojována s postmodernou |
| Členění | 7 částí: Lehkost a tíha, Duše a tělo, Nepochopená slova, Duše a tělo, Lehkost a tíha, Velký pochod, Kareninův úsměv |
| Film | 1988, americký film, režie Philip Kaufman, hrají Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche a Lena Olin |
O čem Nesnesitelná lehkost bytí je
Román začíná úvahou, ne příběhem. Vypravěč připomene Nietzschovu myšlenku věčného návratu a Parmenidovo dělení světa na lehkost a tíhu. Když se každý život odehraje jen jednou, nedá se nic vyzkoušet ani opravit, a život je proto lehký, ale zároveň bez váhy. Tuto otázku pak autor zkouší na osudech svých postav.
Hlavní motivy
Knihou prochází motiv lásky a nevěry, emigrace a návratu, těla a duše. Silným motivem je kýč, který Kundera chápe jako bezvýhradný souhlas se světem a jako nástroj totalitní moci i západních politických průvodů. Vedle toho stojí motiv psa Karenina, jehož smrt páru ukáže lásku, která nic nežádá.
Děj
Tomáš a Tereza. Tomáš je pražský chirurg s mnoha milenkami. V malém městě pozná servírku Terezu a vezme si ji. Milenek se ale nevzdá, nejbližší z nich je malířka Sabina. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 odejde pár do Curychu, kde Tomáš pracuje v nemocnici. Tereza se v cizině necítí doma a vrátí se do Prahy, Tomáš ji brzy následuje, i když ví, že ze země už znovu neodejde.
Pád a venkov. Tomáš kdysi napsal protikomunistický článek, v němž použil příběh Oidipa. Odmítne ho odvolat, přijde o místo chirurga a myje okna. Nakonec se s Terezou a Kareninem odstěhují na vesnici. Karenin onemocní rakovinou a zemře, Tomáš a Tereza krátce nato zahynou při autonehodě.
Sabina a Franz. Sabina odejde na Západ. V Ženevě se s ní sblíží Franz, idealistický univerzitní profesor, ale Sabina od něj uteče, protože se vzdaluje každému poutu. Franz se přidá k Velkému pochodu ke kambodžské hranici a na zpáteční cestě v Bangkoku ho při přepadení smrtelně zraní. Sabina se usadí ve Spojených státech.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Sedm částí se střídá jako věty hudební skladby. Názvy Lehkost a tíha a Duše a tělo se opakují, protože se ke stejným událostem vracíme pokaždé z pohledu jiné postavy. Odborná literatura mluví o polyfonní kompozici. Jak se pojem používá obecně, vysvětluje článek o tom, co je kompozice literárního díla.
Čas a prostor
Děj zachycuje šedesátá a sedmdesátá léta, srpen 1968 a nástup normalizace. Hlavním prostorem je Praha, proti ní stojí Curych a Ženeva, kambodžská hranice, Spojené státy a nakonec český venkov. Časová osa není přímá: vypravěč předbíhá a vrací se, takže čtenář skládá jeden příběh z několika pohledů.
Autorský vypravěč
Vypráví se převážně v er-formě, ale vypravěč se do textu hlásí i v první osobě. Rozdíl obou forem shrnuje přehled ich-formy a er-formy vypravěče. Tento vypravěč komentuje, vysvětluje a postavám odporuje, a čtenáři tak připomíná, že nečte obraz skutečnosti, ale myšlenkový pokus.
Postavy
Postavy tvoří dva páry, které stojí proti sobě jako tíha a lehkost.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Tomáš | pražský chirurg | svůdník, odděluje lásku od erotiky, zásadový v otázce článku | hlavní hrdina, kvůli Tereze se vrací do Prahy a ztrácí povolání |
| Tereza | Tomášova žena, původně servírka z malého města | citlivá, žárlivá, trpí úzkostmi a zlými sny, věrná | ztělesňuje tíhu, kvůli ní se pár vrací do Prahy a pak odchází na venkov |
| Sabina | malířka, Tomášova milenka | nezávislá, odmítá kýč a závazky, stále utíká | ztělesňuje lehkost, opustí Franze a žije v exilu |
| Franz | univerzitní profesor v Ženevě, Sabinin milenec | idealista, věří v průvody a velká gesta | umírá po Velkém pochodu, nositel tématu kýče |
| Karenin | pes Tomáše a Terezy | věrný, žije v pravidelném rytmu | jeho nemoc a smrt tvoří poslední část |
Tomáš a Tereza
Tomáš žije podle zásady, že co se stane jednou, jako by se nestalo. Láska k Tereze ho přesto vede k těžkým rozhodnutím: k návratu do okupované země, k odmítnutí odvolat článek a k životu na venkově. Tereza naopak všechno prožívá s velkou vážností a trpí jeho nevěrou. Pro popis obou postav se hodí osnova z návodu, jak napsat charakteristiku postavy.
Sabina a Franz
Sabina prchá před totalitou, ale i před každým dalším poutem, a v cizině nachází prázdnotu. Podle doslovu Květoslava Chvatíka na ni nedopadlo břemeno, ale právě nesnesitelná lehkost. Franz je jejím opakem: hledá smysl života v pochodech a manifestacích a autor jeho Velký pochod líčí ironicky.
Jazyk a umělecké prostředky
Kunderův jazyk je přesný a střízlivý, bez ozdob, a jeho síla leží v myšlenkách a stavbě, ne v metaforách. Dílo je autorsky chráněné, proto ho necitujeme a prostředky popisujeme vlastními slovy.
Esejistické pasáže
Vyprávění přerušují úvahy o filozofii, politice, hudbě i lásce. Vypravěč v nich vysvětluje pojmy, které pro postavy znamenají něco jiného, a z jejich nedorozumění vyrůstá třetí část Nepochopená slova.
Opakování a variace
Stejné scény se vracejí z jiného úhlu a motivy se opakují jako hudební témata. Kundera tu využívá hudební vzdělání: Beethovenův motiv osudového musí to být se stává obrazem tíhy, tedy rozhodnutí, které má váhu. Opakování dává smysl i názvu: děj se odehraje jednou, ale román ho ukáže několikrát.
Ironie a symbol
Ironie dopadá na politické průvody na Východě i na Západě. Symbolem tíhy jsou Terezina rozhodnutí a pes Karenin, symbolem lehkosti Sabinin útěk. Antický mýtus o Oidipovi vstupuje do děje přes Tomášův článek a otevírá otázku viny a odpovědnosti. Příběh samotného mýtu přibližuje rozbor Sofoklova Krále Oidipa.
Autor a literárněhistorický kontext
Milan Kundera
Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně v rodině klavíristy a hudebního pedagoga. Vystudoval a pak učil na pražské FAMU. Po roce 1968 nesměl publikovat, v roce 1975 odešel do Francie a učil v Rennes a v Paříži. V roce 1979 ho Československo zbavilo občanství, francouzské získal v roce 1981 a české mu bylo vráceno v roce 2019. Zemřel 11. července 2023 v Paříži.
Exilová literatura a filozofický román
Kunderovy romány vydávalo v češtině torontské nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které založili Josef Škvorecký a Zdena Salivarová. Škvoreckého představuje rozbor románu Zbabělci. Filozofický román má evropskou tradici od osvícenství po existencialisty, kam patří Camusův román, jak ukazuje rozbor Camusova Cizince.
Další díla autora
Uveďte povídky Směšné lásky a romány Žert (1967), Kniha smíchu a zapomnění a Nesmrtelnost, poslední román napsaný česky. Vztah k jeho prvnímu románu ukazuje rozbor Kunderova Žertu. Pozdější romány Pomalost a Totožnost už napsal francouzsky.
Jak o díle mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete část, mluví vypravěč, nebo postava, jde o děj, nebo o úvahu. Pak téma lehkosti a tíhy, kompozice sedmi částí, čas a prostor, druh a žánr. U tohoto románu skoro vždy ukažte autorského vypravěče a dvojice postav jako protiklad tíhy a lehkosti. Kontext, tedy exil, okupaci a vydání v Torontu, nechte na konec.
Šest věcí, které se o Nesnesitelné lehkosti bytí pletou
- Kniha poprvé vyšla česky v roce 1985. Česky ano, ale úplně první bylo francouzské vydání z roku 1984.
- Román vyšel v Česku hned po roce 1989. V Česku vyšel až v roce 2006.
- Kundera napsal román francouzsky. Napsal ho česky, francouzský text je překlad Françoise Kérela.
- Tomáš a Tereza zemřou ve vězení nebo při útěku. Zahynou při autonehodě, když už žijí na venkově.
- Franz zemře přímo na pochodu v Kambodži. Do Kambodže pochod nevstoupil. Franze smrtelně zranili při přepadení v Bangkoku na zpáteční cestě.
- Vypravěčem je Tomáš. Vypráví autorský vypravěč stojící mimo děj, Tomáš je jen jedna z postav.
Další díla zpracovaná stejným způsobem najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšla Nesnesitelná lehkost bytí?
Poprvé vyšla v roce 1984 francouzsky u Gallimardu, česky v roce 1985 v Torontu u Sixty-Eight Publishers a v Česku až v roce 2006.
Jaký je literární druh a žánr Nesnesitelné lehkosti bytí?
Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Bývá označován jako filozofický a psychologický román.
Do jakého směru a období dílo patří?
Patří do české exilové prózy druhé poloviny 20. století. Kunderovo dílo se často spojuje s postmodernou.
Kolik částí má Nesnesitelná lehkost bytí?
Román má sedm částí. Názvy Lehkost a tíha a Duše a tělo se objevují dvakrát, dále jsou tu části Nepochopená slova, Velký pochod a Kareninův úsměv.
Kdo je vypravěčem?
Vypráví autorský vypravěč převážně v er-formě, který vstupuje do textu v první osobě, komentuje děj a vykládá filozofické úvahy.
Co znamená lehkost a tíha v románu?
Tíha znamená odpovědnost a rozhodnutí, která mají váhu, lehkost svobodu bez závazků. Protože člověk žije jen jednou, nelze ověřit, co je lepší, a lehkost se může stát nesnesitelnou.
Jak Nesnesitelná lehkost bytí končí?
Poslední část Kareninův úsměv líčí život Tomáše a Terezy na venkově a nemoc a smrt jejich psa Karenina. Oba manželé zahynou při autonehodě.
Byla Nesnesitelná lehkost bytí zfilmována?
Ano, v roce 1988 ji zfilmoval americký režisér Philip Kaufman s Danielem Day-Lewisem, Juliette Binoche a Lenou Olin. Kundera se od filmu později distancoval.
