Druhy příslovcí: přehled, příklady a cvičení
Příslovce je neohebný slovní druh, který pojmenovává okolnosti děje nebo vlastnosti: kde, kdy, jak, jak moc a proč se něco děje. Základní druhy příslovcí jsou příslovce místa, času, způsobu, míry a příčiny. V článku najdete přehledovou tabulku s otázkami a příklady, stupňování příslovcí, pravidla psaní příslovečných spřežek jako nahoru, zpaměti nebo dohromady a krátké cvičení s řešením.
Ve zkratce
- Příslovce se neskloňuje ani nečasuje a ve větě bývá nejčastěji příslovečným určením.
- Pět základních druhů: místa (doma), času (včera), způsobu (pěkně), míry (hodně) a příčiny (proto).
- Druh příslovce poznáte podle otázky: kde, kdy, jak, jak moc, proč.
- Stupňovat jde hlavně příslovce způsobu a míry: rychle, rychleji, nejrychleji.
- Nepravidelně se stupňují například dobře, lépe, nejlépe a špatně, hůře, nejhůře.
- Příslovečné spřežky se píšou dohromady: nahoru, zpaměti, dohromady, doleva.
- Spojení na shledanou a na rozdíl spřežky nejsou a píšou se zvlášť.
Co je příslovce
Slovník spisovného jazyka českého i Nový encyklopedický slovník češtiny popisují příslovce jako neohebný slovní druh, který vyjadřuje různé bližší okolnosti dějů, vlastností a předmětů a ve větě má zpravidla platnost příslovečného určení. Příslovce tedy nemění tvar podle pádu, čísla ani osoby, ale na rozdíl od předložek a spojek má samo plný význam.
Co příslovce rozvíjí
Nejčastěji stojí u slovesa: Petr hodně pracoval. Rozvíjí i přídavné jméno (hodně starý) nebo příslovce (hodně dole). Ve větném rozboru proto příslovce téměř vždy vychází jako příslovečné určení, jak ukazuje přehled větných členů s příklady. Výjimečně bývá i přívlastkem neshodným: cesta tudy.
Druhy příslovcí v přehledu
Školní mluvnice dělí příslovce podle významu na pět druhů a každý z nich má svou otázku. Tabulka shrnuje celé třídění na jednom místě a hodí se k vytištění.
| Druh příslovce | Otázka | Příklady | Příkladová věta |
|---|---|---|---|
| místa | kde, kam, kudy, odkud | doma, domů, nahoře, venku, tam, všude | Klíče nechal nahoře. |
| času | kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často | dnes, včera, loni, teď, brzy, nikdy | Loni jsme jeli k moři. |
| způsobu | jak, jakým způsobem | pěkně, hezky, rychle, česky, pěšky, tak | Mluví plynně česky. |
| míry | jak moc, kolik, do jaké míry | hodně, málo, dost, příliš, velmi, tolik | Polévka je příliš slaná. |
| příčiny | proč, z jakého důvodu | proto, proč, naschvál, nazlost | Udělal to naschvál. |
Jednotlivé druhy příslovcí podle významu
Příslovce místa
Určují místo nebo směr: doma, domů, pryč, dole, nahoře, tam, někam, nikam. Pozor na rozdíl mezi místem a směrem: kde je doma, kam je domů. Proto Jsem doma, ale Jdu domů. Podobné dvojice tvoří nahoře a nahoru nebo dole a dolů: Kočka spí nahoře. Kočka vylezla nahoru.
Příslovce času
Odpovídají na otázky kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho a jak často: dnes, včera, zítra, loni, teď, tehdy, někdy, nikdy, vždycky, často. Patří sem i příslovce opakování a trvání: Babička nám volá denně. Čekali jsme dlouho.
Příslovce způsobu
Příslovce způsobu se často tvoří od přídavných jmen a patří k nim například pěkně, hezky, smutně, nahlas, potichu, pěšky, anglicky. Příslovce způsobu odpovídá na otázku jak a popisuje, jakým způsobem děj probíhá. Odpověděla smutně. Do školy chodí pěšky.
Příslovce míry
Vyjadřují míru nebo množství: hodně, málo, dost, příliš, velmi, trochu, tolik, kolik. Příslovce míry často rozvíjí přídavné jméno nebo jiné příslovce: velmi rychlý, docela pozdě, příliš brzy. Slova mnoho a málo mohou být podle slovníků příslovcem i neurčitou číslovkou: Málo spal je příslovce, Málo lidí přišlo je číslovka.
Příslovce příčiny
Odpovídají na otázku proč: proto, proč, naschvál, nazlost. Patří sem i zájmenná příslovce proto a proč. Pršelo, proto jsme zůstali doma. Nový encyklopedický slovník češtiny řadí naschvál a nazlost v jedné části hesla k příslovcím příčiny, v druhé k příslovcím účelu, protože vyjadřují spíš záměr než příčinu.
Další druhy v akademickém popisu
Odborné příručky rozlišují víc skupin než škola. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí navíc příslovce účelu, zřetele (biologicky, vzhledově), modální (nutno, možno), stavová (chladno, smutno) a větná (snad, prý, bohužel). Školní mluvnice se drží pěti základních druhů, akademické třídění je jemnější: Je mi smutno není totéž co Tváří se smutně.
Zájmenná příslovce
Slova tady, tam, kde, kam, kdy, teď, tehdy, proč, tak, jak, někde, nikdy mají kořen společný se zájmeny, ale nemění tvar, a proto jsou příslovce. Rozlišují se podobně jako zájmena na ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá a záporná. Návaznost na zájmena ukazuje přehled druhů zájmen a jejich tvarů: kdo je zájmeno, kde příslovce.
Stupňování příslovcí
Podobně jako přídavná jména se stupňují příslovce, hlavně příslovce způsobu a míry. Druhý stupeň se tvoří příponou -eji, -ěji a třetí stupeň předponou nej- přidanou k druhému stupni. Tak vznikají řady rychle, rychleji, nejrychleji nebo pěkně, pěkněji, nejpěkněji. Vedle toho existuje opisné stupňování: víc unaveně, nejvíc unaveně.
Nepravidelné stupňování
Některá příslovce mají druhý stupeň od jiného kořene nebo ve zkrácené podobě. Tyto tvary je potřeba znát zpaměti, pravidlem se odvodit nedají. Podle Internetové jazykové příručky jsou tvary líp a nejlíp hovorové, ve spisovném textu se píše lépe a nejlépe.
| 1. stupeň | 2. stupeň | 3. stupeň | Příkladová věta |
|---|---|---|---|
| rychle | rychleji | nejrychleji | Doběhl nejrychleji ze třídy. |
| dobře | lépe, hovorově líp | nejlépe | Dnes zpívala lépe než včera. |
| špatně | hůře, hůř | nejhůře, nejhůř | Slyším hůř než dřív. |
| málo | méně, hovorově míň | nejméně | Jezte méně sladkostí. |
| mnoho | více, víc | nejvíce, nejvíc | Nejvíc ho baví fotbal. |
| dlouho | déle | nejdéle | Vydržel pod vodou nejdéle. |
| daleko | dále, dál | nejdále, nejdál | Hoďte míček co nejdál. |
Která příslovce stupňovat nejde
Příslovce jako doma, včera, teď, tam, proto stupňovat nelze, protože nevyjadřují vlastnost, která by mohla mít větší nebo menší míru. Stupňují se jen příslovce, u kterých dává smysl „víc“ a „nejvíc“. U příslovcí místa a času je stupňování výjimkou, například daleko nebo dlouho.
Příslovečné spřežky a jejich pravopis
Příslovečná spřežka vznikla tak, že předložka splynula se jménem v jedno slovo: k večeru, kvečeru. Podle Internetové jazykové příručky se předložka pojí se jménem, zájmenem, číslovkou i příslovcem: zpravidla, doleva, potom, natřikrát, najindy. Příslovečné spřežky se píšou dohromady, jako jedno slovo. Celou řadu podobných případů shrnuje přehled pravopisných pochybností.
Nahoru, zpaměti, dohromady
Tato tři slova se píšou jen dohromady. Uložili spisy nahoru na polici, ale Vystoupili na horu Říp, jak uvádí příklad v Internetové jazykové příručce. Zpaměti znamená nazpaměť, bez textu, kdežto z paměti je předložka se jménem. Báseň umí zpaměti, ale Vymazal to z paměti. Dohromady znamená v jeden celek nebo celkem: Dohromady to dělá sto korun.
Kdy lze psát obojím způsobem
U části spřežek je správně psaní dohromady i zvlášť a význam se nemění: například i na příklad, zpočátku i z počátku, poprvé i po prvé, zaprvé i za prvé. Obě podoby platí i u spojení typu naměkko, na měkko nebo domodra, do modra. Internetová jazyková příručka připomíná, že dřívější rozlišování děje a stavu Pravidla českého pravopisu v roce 1993 opustila.
Když psaní mění význam
Někdy rozhoduje o zápisu smysl věty. Dejte mi salám v celku (nenakrájený), ale Vcelku to dopadlo dobře (celkem). Schůzka na večer, ale Navečer začalo pršet. U dvojic potom a po tom pomůže náhrada slovem pak: kde jde dosadit pak, píše se dohromady. Hrál a potom zpíval, ale Po tom obědě se rozhodneme. Podobně brzy nato (potom) a Nezapomeň na to. Slovo zato může být i spojkou: Učit se nechtěl, zato se uměl prát. O tom víc v článku o druzích spojek a jejich významu.
Co spřežka není
Internetová jazyková příručka výslovně upozorňuje na spojení, která se často chybně píšou dohromady. Jen zvlášť se píše na shledanou, na viděnou, na rozloučenou, na uvítanou a také na rozdíl.
Jak příslovce poznat a co se plete s čím
Nejspolehlivější test je, zda slovo mění tvar. Příslovce zůstává stejné v jakékoli větě a pojí se se slovesem, přídavným jménem nebo jiným příslovcem. Rozhoduje vždy úloha slova v konkrétní větě.
| Co se plete | Příslovce | Jiný slovní druh | Jak to rozlišit |
|---|---|---|---|
| příslovce a přídavné jméno | Běží rychle. | Rychlý běh. | přídavné jméno se shoduje s podstatným jménem a skloňuje se |
| příslovce a předložka | Šel kolem. | Šel kolem domu. | předložka má za sebou jméno v pádě |
| spřežka a předložka se jménem | Jdu nahoru. | Jdu na horu. | na horu znamená na konkrétní horu |
| příslovce a číslovka | Málo spal. | Málo lidí přišlo. | číslovka vyjadřuje počet věcí nebo osob |
| příslovce a zájmeno | Kde bydlíš? | Kdo tu bydlí? | zájmeno se skloňuje (kdo, koho, komu) |
| spřežka a předložka se zájmenem | Hned nato odešel. | Nezapomeň na to. | nato znamená potom, poté |
Příslovce, nebo předložka
Některá slova mohou být příslovcem i předložkou. Slovník spisovného jazyka českého uvádí u slova kolem zvlášť heslo příslovce a zvlášť heslo předložky s 2. pádem. Když za slovem následuje jméno, které na něm závisí, jde o předložku. Další příklady najdete v článku o druzích předložek a jejich pádech.
Příslovce, nebo částice
Slova snad, asi, možná, bohužel, prý se vztahují k celé větě. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí, že je autoři řadí buď k příslovcím, nebo k částicím. V testu se řiďte tříděním své učebnice.
Vyzkoušejte se
U úloh 1 až 3 určete druh příslovce. V úloze 4 doplňte druhý stupeň a v úloze 5 rozhodněte, zda se píše dohromady, nebo zvlášť. Řešení je hned pod seznamem.
- Zítra pojedeme na hory.
- Ten kufr je příliš těžký.
- Do schodů šel pomalu.
- Dnes se mi spí (dobře) ___ než včera.
- Báseň umí (z/paměti) ___, ale jméno autora mu vypadlo (z/paměti) ___.
Řešení: 1. zítra, příslovce času (kdy). 2. příliš, příslovce míry (jak moc). 3. pomalu, příslovce způsobu (jak). 4. lépe, hovorově líp. 5. zpaměti (nazpaměť), z paměti (předložka a jméno).
Šest omylů, které se opakují nejčastěji
Všech šest podob uvedených tučně je chybných, správné řešení následuje vždy za nimi.
- Jdu doma. Doma odpovídá na otázku kde, směr vyjadřuje domů. Správně Jdu domů a Jsem doma.
- Nashledanou, narozdíl. Nejsou to spřežky. Správně na shledanou a na rozdíl od.
- Dobřeji, špatněji. Tato příslovce se stupňují nepravidelně. Správně lépe a hůře.
- Umí to z paměti, ve smyslu nazpaměť. Příslovce se píše dohromady. Správně umí to zpaměti.
- Po tom ve významu pak. Kde jde dosadit pak, píše se dohromady. Správně Najedl se a potom usnul.
- Kolem je vždy předložka. Ve větě Auto projelo kolem je kolem příslovce, protože za ním žádné jméno nestojí.
Na další slovní druhy a jejich poznávání navazuje přehled mluvnice češtiny.
Časté otázky
Jaké jsou druhy příslovcí?
Školní mluvnice rozlišuje pět druhů: příslovce místa (doma, nahoře), času (dnes, loni), způsobu (pěkně, rychle), míry (hodně, příliš) a příčiny (proto, naschvál). Odborné příručky přidávají ještě příslovce účelu, zřetele, modální, stavová a větná.
Jak poznám příslovce ve větě?
Příslovce nemění tvar a nejčastěji rozvíjí sloveso, přídavné jméno nebo jiné příslovce. Ve větě bývá příslovečným určením. Druh určíte otázkou: kde, kdy, jak, jak moc nebo proč.
Jak se stupňují příslovce?
Druhý stupeň se tvoří příponou -eji nebo -ěji, třetí stupeň předponou nej-: rychle, rychleji, nejrychleji. Nepravidelně se stupňují například dobře, lépe, nejlépe a špatně, hůře, nejhůře.
Píše se lépe, nebo líp?
Spisovně je lépe a nejlépe. Tvary líp a nejlíp jsou podle Internetové jazykové příručky hovorové, takže se hodí do běžné řeči, ale ne do slohové práce nebo úředního textu.
Co je příslovečná spřežka?
Je to příslovce, které vzniklo splynutím předložky se jménem, například nahoru, zpaměti, dohromady, doleva nebo kvečeru. Příslovečné spřežky se píšou dohromady jako jedno slovo.
Píše se zpaměti, nebo z paměti?
Obojí existuje, ale s jiným významem. Zpaměti je příslovce ve významu nazpaměť: „umí báseň zpaměti“. Z paměti je předložka se jménem: „vymazal to z paměti“.
Píše se na shledanou dohromady?
Ne. Na shledanou, na viděnou, na rozloučenou i na rozdíl se píšou vždy zvlášť. Internetová jazyková příručka je výslovně uvádí jako výrazy, které se chybně považují za spřežky.
Která příslovce nelze stupňovat?
Stupňovat nelze příslovce, která nevyjadřují míru vlastnosti, například doma, včera, teď, tam nebo proto. Stupňují se hlavně příslovce způsobu a míry a jen některá příslovce místa a času, jako daleko a dlouho.
