Báječná léta pod psa: rozbor díla k maturitě
Báječná léta pod psa jsou román Michala Viewegha, který poprvé vyšel v roce 1992 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel. Patří k epice, je psán prózou a žánrově jde o humorný, autobiograficky laděný rodinný román s rysy grotesky, řazený k české próze prvních let po roce 1989. Kniha sleduje Kvida a jeho rodinu od jeho narození v roce 1962 přes normalizaci až k listopadu 1989 a ukazuje, jak režim proniká do soukromého života.
Ve zkratce
- Autor: Michal Viewegh (narozen 1962), první vydání 1992, Praha, Československý spisovatel.
- Literární druh epika, forma próza, žánr román, přesněji humorný rodinný román s prvky grotesky.
- Stavba: 17 kapitol označených římskými číslicemi a epilog, druhá kapitola má podobu deníku.
- Čas a místo: Praha a Sázava, od roku 1962 do listopadu 1989, epilog sahá do roku 1991.
- Hlavní postavy: Kvido, jeho otec a matka, bratr Paco, obě babičky a oba dědečkové, Jaruška, funkcionář Šperk.
- Téma: rodina, která se nechce zapojit do normalizačního režimu, a cena, kterou za to platí.
- Za román dostal autor Cenu Jiřího Ortena za rok 1992. Film Petra Nikolaeva podle knihy vznikl v roce 1997.
Základní údaje o díle
U zkoušky je třeba držet od sebe dva letopočty: román vyšel v roce 1992, film podle něj přišel do kin v roce 1997. Podle příručky Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ji přijali čtenáři i kritika s mimořádným zájmem.
| Údaj | Báječná léta pod psa |
|---|---|
| Autor | Michal Viewegh (narozen 1962 v Praze) |
| První vydání | 1992, Praha, Československý spisovatel |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | román, humorná rodinná kronika s autobiografickými rysy a prvky grotesky |
| Zařazení a období | česká próza počátku devadesátých let, téma normalizace |
| Členění | úvodní poznámka, 17 kapitol s číslovanými podkapitolami, epilog |
| Čas děje | 1962 až listopad 1989, epilog do podzimu 1991 |
| Ocenění | Cena Jiřího Ortena za rok 1992 |
| Filmová adaptace | 1997, režie Petr Nikolaev, scénář Jan Novák |
Kniha a film nejsou totéž
Film z roku 1997 natočil Petr Nikolaev podle scénáře Jana Nováka, rodiče v něm hrají Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková. Zkouší se literární dílo, takže děj, jména i pořadí událostí uvádějte podle knihy a film zmiňte jen jako adaptaci. Pozor zejména na to, že v knize nemají rodiče křestní jména: vypravěč o nich mluví stále jen jako o Kvidově otci a Kvidově matce. Dramatik Pavel Kohout vystupuje v románu pod svým skutečným jménem.
O čem Báječná léta pod psa jsou
Tématem je obyčejná pražská rodina, která se po roce 1968 nechce přidat k režimu, ale nemá ani sílu se mu otevřeně postavit. Viewegh ukazuje normalizaci jako tlak, který nepřichází jen ze schůzí a výslechů, ale proniká do bytu, kuchyně, manželství i výchovy dětí. Smutné události přitom podává s humorem a nadsázkou.
Hlavní motivy
Nejvýraznějším motivem je pes. Na začátku vlčák napadne Kvidovu těhotnou matku a ta pak porodí předčasně, později musí otec od Šperka koupit vlčí štěně, fenu Něhu, aby si zlepšil postavení v podniku. Pes se tak spojuje se strachem i s mocí, a název knihy tím dostává dvojí smysl. Vracejí se také motivy dřeva a otcovy dílny, rakve, andulek, divadla a psaní.
Děj po částech
Narození a Praha (kapitola I). Kvido se narodí v červnu 1962 předčasně, přímo v hledišti divadla Na Zábradlí během Beckettova Čekání na Godota. Kvido umí číst už ve čtyřech letech. V srpnu 1968 sleduje s dědečkem Josefem příjezd vojsk, aniž chápe, co se děje.
Stěhování do Sázavy (kapitoly II až IV). Druhou kapitolu tvoří Kvidův deník z podzimu 1968: rodiče odcházejí z Prahy pracovat do sázavských skláren a bydlí na prosklené terase podnikové vily. Otec, který nechce vstoupit do strany, se nakonec přihlásí na večerní univerzitu marxismu-leninismu, aby dostal byt. Narodí se bratr Paco a rodina získá vilku, k níž přibude od Šperka fena Něha.
Vzestup a pád otce (kapitoly V až VII). Otec se dostane do obchodní skupiny, jezdí do Londýna i dalších měst a nabírá sebevědomí. Na sklonku léta 1977 přijmou rodiče pozvání od Pavla Kohouta, který po podpisu Charty žije v Sázavě. Při odchodu je zastaví Šperk s policisty. Následuje výslech a otec si z nabízených míst sám vybere místo vrátného. Uzavře se do sklepní dílny.
Nemoc a dospívání (kapitoly VIII až XI). Umírá dědeček Jiří. Otec propadá úzkosti, vyhodí všechny sklenice z podniku, začne jen šeptat a dochází k psychiatrovi doktoru Liehrovi. Kvido odmaturuje, začne studovat ekonomii, píše povídky a sbližuje se s Jaruškou. Studium opustí a nastoupí ve sklárnách jako noční vrátný.
Rakev, svatba a dítě (kapitoly XII až XV). Otec si v dílně vyrábí vlastní rakev. Matka usoudí, že ho vyléčí jedině vnouče, a přiměje k tomu Kvida. Kvido si vezme Jarušku a narodí se jim dcera Anička. Redaktor odmítá Kvidův rukopis a Kvido se rozhodne psát o vlastní rodině.
Poslední roky a epilog (kapitoly XVI a XVII). Otce na čas probudí Gorbačovova perestrojka, babička Líba umírá po zájezdu do Sovětského svazu. Kvido se po jejím pohřbu sám pustí do práce se dřevem a mluví přitom slovy svého dědečka. Epilog stručně shrnuje osudy postav po listopadu 1989 a končí tím, že Kvido v říjnu 1991 odevzdává do nakladatelství rukopis románu Báječná léta pod psa.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Kniha má 17 kapitol označených římskými číslicemi, které se dál dělí na podkapitoly s arabskými čísly, a epilog. Děj plyne chronologicky. Do vyprávění jsou vložené scény psané jako divadelní hra, s replikami postav a poznámkami v závorce, a celá druhá kapitola je Kvidův deník. Epilog je naopak psaný úsečně, v přítomném čase, jako kronika.
Dvě časové roviny
Vedle vlastního příběhu běží druhá, pozdější rovina: dospělý Kvido příběh komentuje a jedná o rukopisu s nakladatelským redaktorem, který mu vytýká, co by tehdy nemohlo vyjít. Román tak sám ukazuje, jak vzniká, a v epilogu se obě roviny setkají.
Čas a prostor
Hlavní děj zabírá zhruba 27 let, od června 1962 do listopadu 1989, a epilog pokračuje do roku 1991. Dějiny vstupují do příběhu přes konkrétní data: srpen 1968, Charta 77, perestrojka a listopad 1989. Odehrává se v Praze, v bytech obou rodin prarodičů, a hlavně v Sázavě, ve sklárnách, na vrátnici a v otcově dílně.
Vypravěč
Vypráví se ve třetí osobě, takzvanou er-formou. Svět ale vidíme hlavně Kvidovýma očima a do textu stále vstupují jeho pozdější poznámky v přímé řeči. Výjimkou je druhá kapitola, kde Kvido píše deník v první osobě. Rozdíl obou forem shrnuje článek o tom, kdy jde o ich-formu a er-formu.
Postavy
Ústřední dvojicí není jen Kvido, ale Kvido a jeho otec: jeden vypráví, druhý nese hlavní tíhu doby. Při popisu se vyplatí držet osnovy, kterou shrnuje návod, jak napsat charakteristiku postavy: vzhled, povaha, jednání a vztahy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Kvido | syn, později noční vrátný a začínající spisovatel | přemoudřelý, sečtělý, ironický, bez zájmu o sport | hlavní postava a pozdější autor knihy o rodině |
| Kvidův otec | bezpartijní ekonom ve sklárnách | nadaný, pečlivý, úzkostný, utíká k práci se dřevem | oběť doby: krátká kariéra, pád na vrátnici, nemoc |
| Kvidova matka | právnička, dříve herečka v komparsu | divadelní, ostýchavá, ironická, bojí se psů | drží rodinu pohromadě, vymyslí plán s vnoučetem |
| Paco | Kvidův mladší bratr | nadšený tramp a zálesák | v epilogu student a revolucionář roku 1989 |
| Babička Líba a dědeček Jiří | matčini rodiče z Prahy | ona šetří na zájezdy bezmasou stravou, on je vzdělaný a zdrženlivý | jejich smrt uzavírá dvě etapy příběhu |
| Babička Věra a dědeček Josef | otcovi rodiče z Nuslí | ona kožešnice s andulkami, on horník, který komunisty nenávidí | komický protipól, dědečkovy průpovídky se vracejí |
| Jaruška | Kvidova láska od školky, později žena | tichá, vstřícná, alergická na pyl | matka Aničky |
| Šperk | stranický funkcionář skláren | žoviální, mocný, prospěchářský | zosobnění režimu, rozhoduje o otcově osudu |
| Inženýr Zvára | otcův přítel a kolega | bodrý, přizpůsobivý, člen strany | protiklad otce, ukazuje cestu kompromisu |
Kvidův otec
Otec je nejsložitější postava knihy. Je schopný a jazykově vybavený, ale bojí se jízdy autem, schůzí i moci. Jeho kutilství je vylíčené jako téměř posedlost, která mu dává iluzi bezpečí před zásahy režimu. Když si sám zvolí nejnižší nabízené místo a pak si začne vyrábět rakev, je to groteskní, ale zároveň vážný obraz zlomeného člověka.
Jazyk a umělecké prostředky
Základem stylu je humor, nadsázka a karikatura, kterými autor vypráví o věcech, jež samy veselé nejsou. Dílo je autorsky chráněné, proto zde prostředky popisujeme vlastními slovy a doložit je musíte z úryvku na pracovním listu.
Ironie a kontrast
Už název spojuje slovo báječný s hovorovým obratem pod psa, tedy velmi špatně. Celou knihou se táhne napětí mezi léty dětství, na která se vzpomíná rád, a dobou, která rodinu poškozuje.
Hovorová řeč a spisovné vyprávění
Vypravěčský text je spisovný a místy až obřadný, kdežto postavy v dialozích mluví hovorově, dědeček Josef i hrubě. Z tohoto střetu vzniká komika i charakteristika postav: každá je poznat podle toho, jak mluví. Opakované průpovídky, například dědečkova věta při navlékání žížaly na háček, fungují jako motiv, který se vrací v jiném smyslu.
Narážky na literaturu a divadlo
Matka recituje verše z rolí, Kvido se narodí při Beckettově hře, v pozůstalosti dědečka Jiřího se najde stránka se Shakespearovým sonetem a otec cvičí psa podle příručky. Literatura je v knize všudypřítomná a postavy si s její pomocí vysvětlují vlastní život. Kritici knihu při vydání srovnávali s románem Johna Irvinga Svět podle Garpa a s Grassovým Plechovým bubínkem.
Autor a literárněhistorický kontext
Michal Viewegh
Michal Viewegh se narodil v roce 1962 v Praze. Báječná léta pod psa byla jeho druhou knihou po novele Názory na vraždu (1990). Za román získal Cenu Jiřího Ortena za rok 1992, kterou dostal o rok později. Následovaly mimo jiné romány Výchova dívek v Čechách (1994) a Účastníci zájezdu (1996) a volné pokračování Báječná léta s Klausem (2002).
Zařazení a období
Kniha patří do české prózy počátku devadesátých let, která se ohlížela za normalizací. Jeden umělecký směr se u ní neuvádí. Typické jsou postupy, které narušují iluzi příběhu: rozhovory s redaktorem nad rukopisem, komentáře vypravěče a hra s tím, co je pravda a co fikce. Podobný ironický pohled na moc a na intelektuála odsunutého k manuální práci nabízí Havlova hra, kterou vykládá rozbor Audience.
Další autoři a srovnání
Báječná léta stojí na začátku řady humorných próz o normalizaci viděné očima dítěte. Patří k nim Babičky Petra Šabacha a Hrdý Budžes Ireny Douskové, obojí z roku 1998. Dětského vypravěče, který s humorem líčí rodinu a město, znáte i ze starší literatury, jak ukazuje rozbor knihy Bylo nás pět. Rodinnou grotesku s výstředními příbuznými připomíná také rozbor Saturnina.
Jak o Báječných letech pod psa mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: zařaďte ho do děje, řekněte, kdo mluví a co se stalo předtím a potom. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazyk doložený z úryvku. Téměř vždy se dá ukázat ironie, kontrast spisovného vyprávění a hovorové řeči a Kvidův pozdější komentář. Autora, období a film nechte na část o kontextu a děj nevyprávějte podle filmu.
Sedm věcí, které se o Báječných letech pod psa pletou
- Rok 1997 jako rok vydání. Roku 1997 patří film Petra Nikolaeva. Román vyšel v roce 1992.
- Vypráví se v ich-formě. Hlavní text je psán er-formou, jen druhá kapitola je deník v první osobě a Kvido do textu vstupuje svými komentáři.
- Otec vstoupil do strany. Nevstoupil. Člen strany je jeho přítel Zvára, otec se kvůli bytu jen přihlásí na večerní univerzitu marxismu-leninismu.
- Otce vyhodili na vrátnici. Po výslechu dostal na výběr pět míst a vrátného si zvolil sám.
- Kniha končí listopadem 1989. Za ním následuje epilog, který shrnuje osudy postav až do podzimu 1991, kdy Kvido odevzdává rukopis.
- Scénář filmu napsal Viewegh. Scénář je podepsán Janem Novákem, režíroval Petr Nikolaev.
- Kvido je prostě Michal Viewegh. Kvido je autorovo alter ego, ale román sám v úvodu upozorňuje, že jde o směs pravdy a fikce.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšla Báječná léta pod psa?
Román Michala Viewegha vyšel poprvé v roce 1992 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel. Film Petra Nikolaeva podle něj vznikl v roce 1997.
Jaký je literární druh a žánr Báječných let pod psa?
Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Upřesňuje se jako humorný rodinný román s autobiografickými rysy a prvky grotesky.
Do jakého období Báječná léta pod psa patří?
Patří do české prózy počátku devadesátých let, která se s humorem a ironií ohlíží za normalizací. Jeden umělecký směr se u nich neuvádí, typické jsou postupy narušující iluzi příběhu.
Kolik kapitol mají Báječná léta pod psa?
Román má 17 kapitol označených římskými číslicemi, které se dělí na číslované podkapitoly, a epilog. Druhá kapitola má podobu Kvidova deníku z podzimu 1968.
Kdy a kde se Báječná léta pod psa odehrávají?
Děj začíná v červnu 1962 v Praze a po srpnu 1968 se přesouvá do Sázavy, kde rodiče pracují ve sklárnách. Hlavní děj končí v listopadu 1989, epilog sahá do roku 1991.
Kdo vypráví Báječná léta pod psa?
Vypráví se er-formou, ale svět vidíme hlavně Kvidovýma očima. Dospělý Kvido děj průběžně komentuje a jedná s redaktorem o rukopisu, druhá kapitola je jeho deník v první osobě.
Proč skončí Kvidův otec jako vrátný?
Rodiče navštíví pronásledovaného dramatika Pavla Kohouta a při odchodu je zastaví funkcionář Šperk s policisty. Po výslechu dostane otec na výběr pět míst a vybere si to nejnižší, místo vrátného.
Co znamená název Báječná léta pod psa?
Název spojuje protiklady: léta dětství a mládí, na která se vzpomíná rád, a normalizaci, kdy bylo pod psa, tedy špatně. Pes je zároveň motivem děje, od vlčáka na začátku po fenu Něhu od Šperka.
