Bylo nás pět: rozbor díla k maturitě
Bylo nás pět je humoristická próza Karla Poláčka, kterou autor dopsal na jaře 1943 krátce před deportací do Terezína a která poprvé vyšla až posmrtně v roce 1946. Patří k epice a obvykle se označuje jako humoristický román s dětským vypravěčem. Školák Petr Bajza v ní vypráví rok klukovských příhod své party na maloměstě, jehož předobrazem je Rychnov nad Kněžnou, a v poslední části horečnatý sen o cestě do Indie.
Ve zkratce
- Autor: Karel Poláček (1892 až 1945), dopsáno na jaře 1943, první vydání 1946 v Knihovně Svobodných novin, tedy až po autorově smrti.
- Literární druh epika, forma próza, žánr humoristický román, odborně též humoristická próza.
- Vypravěč: školák Petr Bajza v ich-formě, podle literárních historiků patrně první rozsáhlý český text s výhradně dětským vypravěčem.
- Stavba: 40 krátkých kapitol, zhruba prvních 23 líčí skutečné příhody, zbytek horečnatý sen.
- Pět kluků: Petr Bajza, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Eduard Kemlink a Josef Zilvar z chudobince.
- Hlavní síla knihy je jazyk: knižní slova se mísí s nářečím a dětskými zkomoleninami.
- Seriál Karla Smyczka je z roku 1994, od knihy ho držte odděleně.
Základní údaje o díle
U zkoušky je třeba rozlišit tři letopočty: dopsání na jaře 1943, první vydání v roce 1946 a seriál natočený v roce 1994. V katalozích českých knihoven je z roku 1946 zapsáno brněnské vydání Svobodných novin a pražské vydání Fr. Borového, označené už jako druhé.
| Údaj | Bylo nás pět |
|---|---|
| Autor | Karel Poláček (1892 až 1945) |
| Vznik | za okupace, dopsáno na jaře 1943 v Praze |
| První vydání | 1946, Brno, Svobodné noviny, edice Knihovna Svobodných novin, posmrtně |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | humoristický román (humoristická próza), první vydání neslo podtitul povídka |
| Zařazení a období | česká próza první poloviny 20. století, čapkovská generace, dílo vzniklé za protektorátu |
| Členění | 40 krátkých kapitol bez názvů |
| Vypravěč | ich-forma, školák Petr Bajza |
Vznik, vydání a adaptace
Poláček psal knihu v době, kdy kvůli židovskému původu nesměl publikovat. Rozhlasová četba Františka Filipovského z roku 1953 a seriál z roku 1994 jsou adaptace, ne údaje o díle samotném. Přehled dat shrnuje tabulka.
| Rok | Co se stalo |
|---|---|
| jaro 1943 | Poláček knihu dopsal, 5. července 1943 byl deportován do Terezína |
| 1946 | první vydání v Knihovně Svobodných novin, téhož roku vydání u Fr. Borového |
| 1953 | rozhlasová četba, kterou namluvil František Filipovský |
| 1994 | šestidílný seriál České televize v režii Karla Smyczka, vysílaný od ledna 1995 |
O čem Bylo nás pět je
Tématem je dětství na maloměstě viděné očima kluka, který svět dospělých ještě nechápe. Kniha nemá jeden velký děj, skládá se z obrázků ze života party, které dohromady tvoří jeden rok na maloměstě. Do her neustále zasahují rodiče a škola.
Hlavní motivy
Vrací se motiv party a jejích sporů: kluci spolu přestávají a zase začínají mluvit. Druhým motivem je touha po dobrodružství a cestě. Kluci chystají cestu do Itálie, která se nikdy neuskuteční, a Petr ji nakonec prožije jen ve snu, a to v exotičtější Indii. Dalšími motivy jsou cirkus, škola a rodinný krám.
Děj po částech
Parta a nepřátelé. Petr chodí do školy kolem domu povozníka Bejvala s dřevěnou koňskou hlavou, které se jako malý bál. Kluci z Palackého ulice mají za nepřátele Ješiňáky, Dražáky a Habrováky. Bejval vymýšlí hry, například na požár vesnice postavené na poli.
Léto. Kluci se koupou na místech zvaných U Kalhot a U Klobouku. Malý Venda Štěpánků, kterého vzali s sebou, se málem utopí a zachrání ho Pepek Zilvar. Následuje vysvědčení, výprava na vosí hnízdo s výpraskem a plán Čeňka Jirsáka jet do Itálie.
Podzim a zima. Pacholek Jakub od Bejvalů dělá klukům draky, v panské zahradě kradou ořechy a začíná škola. Před Vánoci je krám Bajzových plný lidí a domů přijede starší bratr Láďa. Petr sáňkuje s Evou Svobodovou a kluci se oknem tajně dostávají do bijáku.
Jaro a cirkus. Do města přijede Grand-cirkus Rudolfi se slonem Jumbem a krasojezdkyní.
Nemoc a indický sen
Několik dní po odjezdu cirkusu se Petrovi ve škole udělá zle a doma ulehne se spálou. V horečce se mu zdá dlouhý sen: se slonem Jumbem, s celou partou a s Evou jede do Indie, kde se Pepek Zilvar zasnoubí s indickou princeznou a slaví se velká svatba. Sen se střídá s chvílemi probuzení u postele s rodiči a lékařem a obě roviny mu splývají. Když se uzdravuje, Eva o žádné cestě nic neví. Kniha končí Petrovou slabostí a nedokončenou větou o tom, že se mu chce spát.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Text tvoří 40 krátkých kapitol, které na sebe navazují volně a bez pevné dějové osnovy. Literární historik František Všetička v ní vidí téměř souměrnou dvojdílnou stavbu. Prvních 23 kapitol má reálný charakter a vrcholí cirkusem, zbytek je snový a vrcholí svatbou Pepka Zilvara s princeznou. Snová část má podobu rámcového vyprávění, protože se Petr ze snu opakovaně probouzí.
Ve stavbě se opakuje číslo tři: tři nepřátelské tlupy, tři děti Bajzových a pohádkové trojice ve snu. Název se v textu vrací jako refrén.
Čas a prostor
Děj zabírá zhruba jeden rok od léta přes zimu k jaru, letopočet text neuvádí. Pokud knihu čteme jako návrat do autorova dětství, odehrává se na přelomu 19. a 20. století, před první světovou válkou. Město v knize nemá jméno, jeho předobrazem je Poláčkův rodný Rychnov nad Kněžnou s vrchem Budínem. Snová Indie je jen v Petrově hlavě, ve skutečnosti leží doma v posteli.
Vypravěč
Vypráví jediný vypravěč, školák Petr Bajza, v první osobě, takzvanou ich-formou. Rozdíl obou typů vyprávění vysvětluje článek o tom, čím se liší ich-forma a er-forma. Dětský vypravěč je nespolehlivý: svět dospělých chápe naivně, a právě z toho vzniká komika.
Postavy
Postavy se během knihy nevyvíjejí, mění se jen Petrův vztah k nim. Kluky Petr často jmenuje jako ve třídní knize, příjmením napřed: Bejval Antonín.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Petr Bajza | syn kupce Vendelína Bajzy | zvídavý rošťák s bujnou fantazií | vypravěč a hlavní postava |
| Antonín (Tonda) Bejval | syn majitele povoznictví a obchodu uhlím | sebevědomý vynálezce her, má kolo a nerad ho půjčuje | vůdce party |
| Čeněk Jirsák | syn výrobce čepic a papučí, přezdívka Krakonoš | pobožný a ješitný, sbírá hříchy ke zpovědi | Petrův soupeř i přítel, strůjce plánu na Itálii |
| Éda Kemlink | syn úředníka z berního úřadu, majitel psa Pajdy | rád si vymýšlí, při výpravách mívá největší smůlu | člen party |
| Pepek Zilvar | kluk z chudobince, syn žebráka s dřevěnou nohou | otrlý, kouří dýmku, ale statečný a pohotový | zachránce tonoucího Vendy, ve snu ženich indické princezny |
| Eva Svobodová | dcera cukráře Svobody | bystrá, štědrá, občas nafoukaná | Petrova tajná láska, účastnice snu |
| Kristýna | služka Bajzových ze vsi Rampuše | veselá a ztřeštěná, Petr jí říká Rampepurda | Petrova věčná sokyně v domácnosti |
Petr Bajza
Petr touží být velký, chytrý a vzdělaný, a proto napodobuje řeč dospělých a učebnic. Jeho naivní úsudky odhalují směšnost maloměstských zvyků, například když nechápe, proč bohatý Otakárek Soumar nesmí jít s kluky žebrat. K Evě cítí náklonnost, ale před partou ji nepřizná.
Rodina a město
Doma platí stálá trojice: přísný tatínek, který sáhne i k výprasku, laskavá maminka a ztřeštěná služka. K rodině patří sestřička Mančinka a starší bratr Ladislav, který se učí kupcem v Mostě. Svět dospělých zastupují figurky s jednou vlastností: donašeč pan Fajst, lakotní příbuzní Vařekovi, trhovkyně Kozí Kuncka a učitel Veselík.
Jazyk a umělecké prostředky
Jazyk je nejdůležitější složkou knihy a odvíjí se od něj všechno ostatní. Lingvista Pavel Trost už koncem čtyřicátých let popsal komiku Petrovy řeči jako neustálý střet dvou světů, ústního jazyka ulice a knižního jazyka čítanek. Dílo už není autorsky chráněné, krátké citace níže jsou z e-knihy Městské knihovny v Praze, která vychází z vydání z roku 1979.
Knižní slova v klukovské řeči
Petr chce mluvit vznešeně, a proto užívá knižní spojky a archaické tvary jako jelikož, pročež, poněvadž, taktéž, jest a pravil. Kluci z jeho ulice jsou podle něj nejstatečnější: „My jsme ti nejudatnější, pročež jsme postrachem všech nepřátel.“ Vysoký styl použitý na banální klukovské starosti působí komicky.
Nářečí, obecná čeština a zkomoleniny
Do spisovných vět se Petrovi pletou východočeská slova jako prauda, ďouče a nýčko, obecná čeština typu dolejzat a vozejk a germanismy jako oprubovat. Přidávají se dětské zkomoleniny, například levolvér, pilijár nebo katezismus. Kontrast spisovného a nespisovného jazyka je hlavní zdroj humoru a zároveň charakterizuje vypravěče jako dítě.
Parodie dobrodružné četby a školního slohu
Petr napodobuje knížky o indiánech a učebnicový výklad. Původ názvu koupaliště uvádí jako cestopisec: „Cizinci se táží, odkud tato jména svůj původ vzala?“ Parodie neshazuje dítě, ale ukazuje, že i dětská řeč je poskládaná z převzatých frází.
Naivita a personifikace
Dětská logika vede k nečekaným závěrům, jak ukazuje Petrova věta o Soumarových: „Mně je to všecko divné.“ Věci v Petrově světě mluví: koňská hlava na domě šeptá výčitky a vlak cestou do Indie ustavičně povídá. Personifikace odpovídá dětskému vnímání a ve snové části se mění v pohádkový svět, kde mluví i slon.
Autor a literárněhistorický kontext
Karel Poláček
Karel Poláček se narodil 22. března 1892 v Rychnově nad Kněžnou v rodině židovského obchodníka. Byl novinářem a soudničkářem, z Lidových novin musel v roce 1939 kvůli původu odejít. Za okupace pracoval jako knihovník v židovské obci, 5. července 1943 byl deportován do Terezína a v říjnu 1944 do Osvětimi. Zemřel na pochodu smrti, jako datum úmrtí se uvádí 21. leden 1945 v Gliwicích.
Zařazení a období
Poláček patří k čapkovské generaci, ke které se řadí také Eduard Bass, bratři Čapkové a František Langer. Bylo nás pět vzniklo za protektorátu, ale o válce nemluví. Bývá přirovnáváno k Babičce Boženy Němcové, protože obě knihy jsou útěšným návratem do dětství psaným v nejtěžší době autorova života. Srovnání rozvíjí rozbor Babičky Boženy Němcové. Dětským vypravěčem založil Poláček tradici, ke které se později vrátil například Josef Škvorecký.
Současníci a další díla
Humor stavěný na řeči postav můžete srovnat s knihou, kterou vykládá rozbor Osudů dobrého vojáka Švejka, a s Jirotkovým románem, kterému se věnuje rozbor Saturnina k maturitě. Humorný pohled na rodinu z novější literatury nabízí rozbor Báječných let pod psa. Z Poláčkových děl uveďte Muže v offsidu, Hostinec U kamenného stolu, vydaný v roce 1941 pod jménem Vlastimila Rady, a cyklus začínající Okresním městem.
Jak o Bylo nás pět mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: zařaďte ho do reálné, nebo snové části a řekněte, co se děje kolem něj. Pokračujte tématem, časem a prostorem, kompozicí a žánrem, potom vypravěčem, postavami a jazykem. Téměř v každém úryvku najdete knižní spojky vedle nářečních slov, a tento kontrast vždy pojmenujte a vysvětlete. Autora, vznik a seriál nechte na část o kontextu.
Osm věcí, které se o Bylo nás pět pletou
- Rok 1943 jako rok vydání. V roce 1943 Poláček knihu dopsal. Vyšla až v roce 1946, po jeho smrti.
- Povídka podle podtitulu. První vydání neslo podtitul povídka, ale kritika i literární historie dílo označují za román, případně humoristickou prózu.
- Kniha pro děti. Dětský hrdina neznamená dětského čtenáře. Odborníci knihu odlišují od Poláčkovy pohádky Edudant a Francimor, která pro děti psaná byla.
- Petrův deník. Text bývá popisován jako dětský deník, zápisy ale nemají data. Jde o volné vyprávění, které napodobuje školní sloh.
- Eva jako jedna z pětice. Pět jsou kluci: Petr, Bejval, Jirsák, Kemlink a Zilvar. Eva a pes Pajda se přidávají jen někdy.
- Děj ve třicátých letech. Do první republiky děj posunul seriál. Kniha letopočet neuvádí a bývá kladena do doby autorova dětství.
- Skutečná cesta do Indie. Indie je horečnatý sen nemocného Petra. Cesta do Itálie, kterou kluci plánovali, se neuskuteční vůbec.
- Smrt v Osvětimi v roce 1944. Tak se uvádělo dřív. Podle svědků Poláček přežil Osvětim a zemřel na pochodu smrti, uvádí se 21. leden 1945.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vzniklo a kdy vyšlo Bylo nás pět?
Karel Poláček knihu dopsal na jaře 1943, krátce před deportací do Terezína. Poprvé vyšla až po jeho smrti, v roce 1946 v Knihovně Svobodných novin.
Jaký je literární druh a žánr Bylo nás pět?
Literární druh je epika, forma próza. Žánrově se dílo označuje jako humoristický román nebo humoristická próza, přestože první vydání neslo podtitul povídka.
Kdo je vypravěčem Bylo nás pět?
Vypravěčem je školák Petr Bajza, syn kupce z malého města. Vypráví v ich-formě a všechno vidíme jen jeho dětskýma očima, což je hlavní zdroj komiky.
Kdo patří mezi pět kluků z knihy Bylo nás pět?
Pětici tvoří vypravěč Petr Bajza, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Eduard Kemlink a Josef Zilvar z chudobince. Občas se k nim přidává Eva Svobodová a pes Pajda.
Kde a kdy se Bylo nás pět odehrává?
Odehrává se v nejmenovaném maloměstě, jehož předobrazem je Rychnov nad Kněžnou. Letopočet text neuvádí, děj zabírá zhruba jeden rok a bývá kladen do doby autorova dětství před první světovou válkou.
Jak Bylo nás pět končí?
Petr onemocní spálou a v horečce sní o cestě do Indie, kde se Pepek Zilvar žení s princeznou. Když se uzdravuje, Eva o žádné cestě neví a kniha končí Petrovou slabostí a ospalostí.
Čím je zvláštní jazyk knihy Bylo nás pět?
Petr se snaží mluvit vznešeně a užívá knižní slova jako jelikož, pročež a pravil. Do vět se mu přitom pletou nářeční výrazy, obecná čeština a dětské zkomoleniny, a tento kontrast vytváří humor.
Jaký je rozdíl mezi knihou a seriálem Bylo nás pět?
Kniha vyšla v roce 1946, šestidílný seriál režiséra Karla Smyczka byl natočen v roce 1994. Seriál posunul děj do první republiky, kniha letopočet neuvádí a bývá kladena do doby autorova dětství.
