Kompozice literárního díla: typy a příklady
Kompozice literárního díla je jeho stavba: způsob, jakým autor složil text z jednotlivých částí a seřadil události děje. Vnější kompozice je viditelné členění na kapitoly, zpěvy nebo dějství, vnitřní kompozice je pořadí, v jakém se čtenář o událostech dozvídá. V článku najdete přehledovou tabulku typů kompozice, pět fází stavby dramatu, ukázky z děl k maturitě a krátké cvičení s řešením.
Ve zkratce
- Kompozice je uspořádání částí díla ve vnitřně propojený celek. Slovo pochází z latinského compositio, tedy složení.
- Vnější kompozice: kapitoly, zpěvy, sloky, dějství a výstupy. Vnitřní kompozice: pořadí a provázání událostí.
- Podle uspořádání děje se rozlišuje kompozice chronologická, retrospektivní, rámcová, paralelní a řetězová.
- Jedno dílo často kombinuje víc typů, například rámec s vloženou retrospektivou v Malém princi.
- Klasická stavba dramatu má pět fází: expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa.
- Pětifázový model popsal Gustav Freytag v knize Technika dramatu z roku 1863.
Co je kompozice literárního díla
Nový encyklopedický slovník češtiny definuje kompozici textu jako složení textu z dílčích součástí a uspořádání těchto složek ve vnitřně propojený celek. Termín pochází z rétoriky a užívá ho teorie literatury, stylistika i textová lingvistika. Při rozboru díla jde o to popsat, z jakých částí se skládá a v jakém pořadí se čtenář o událostech dozvídá.
Děj a jeho podání
Slovník upozorňuje na vztah mezi dvěma pořadími: v jakém sledu se události staly a v jakém sledu je text sděluje. Tomu, jak je děj podán, říká literární věda syžetová kompozice. Právě rozdíl mezi časem událostí a pořadím vyprávění odlišuje jednotlivé typy kompozice. Když obě pořadí splývají, mluví se o kompozici chronologické. Když text začne koncem nebo minulost doplňuje dodatečně, jde o retrospektivu.
Vnější kompozice
Vnější kompozice je to, co čtenář vidí na první pohled, ještě než začne číst: názvy a počet kapitol, rozdělení básně do zpěvů a slok, rozdělení hry do dějství a výstupů. Vnější kompozici popíšete spočítáním a pojmenováním částí díla. Krysař má například 26 kapitol označených římskými číslicemi, Máj věnování, čtyři zpěvy a dvě intermezza.
Vnitřní kompozice
Vnitřní kompozice popisuje, jak jsou spojené samotné události. Sleduje, zda děj plyne přímo, kde se vrací do minulosti, zda běží víc linií najednou a čím je celek sevřený. Vnitřní kompozice odpovídá na otázku, proč příběh čtete právě v tomto pořadí. Dělení na vnější a vnitřní kompozici je hlavně školní. V odborných pracích se hranice kreslí různě: někdo řadí k vnitřní kompozici i vypravěče a druhy řeči, jiný mluví o horizontálním a vertikálním členění textu.
Přehled typů kompozice
Nový encyklopedický slovník češtiny vyjmenovává mezi způsoby výstavby děje kompozici chronologickou, retrospektivní, paralelní a rámcovou a řetězovou. Tabulka shrnuje, podle čeho jednotlivé typy poznáte a ve kterém díle je najdete. Příklady jsou vybrané z děl, ke kterým máme samostatný rozbor.
| Typ kompozice | Jak je děj uspořádán | Poznávací znak | Příklad |
|---|---|---|---|
| chronologická | události jdou za sebou, jak se staly | každá kapitola navazuje na předchozí | Dyk: Krysař, Kafka: Proměna |
| retrospektivní | minulé události se doplňují zpětně | vzpomínka, vyprávění postavy o tom, co se stalo dřív | Mácha: Máj |
| rámcová | jeden příběh obklopuje vložený příběh | začátek a konec patří jiné situaci než střed | Saint-Exupéry: Malý princ |
| paralelní | dvě nebo více linií běží souběžně | střídání postav a míst, linie se potkají | Dyk: Krysař (linie Seppa Jörgena) |
| řetězová | epizody jsou navlečené jedna za druhou | společný hrdina nebo cesta, epizody se dají přeskládat | Malý princ: cesta po planetkách |
Typy kompozice a ukázky z děl
Chronologická kompozice
Chronologická kompozice vypráví události v tom pořadí, v jakém se staly. Je nejběžnější a čtenáři ji nemusí zvlášť vnímat. U chronologické stavby stojí za to sledovat hlavně stupňování napětí směrem k vrcholu. Krysař postupuje kapitolu po kapitole až k průvodu na horu Koppel. Kafkova Proměna má tři části a každá končí stejně: Řehoř vyjde z pokoje a je zahnán zpět. Chronologicky je vystavěna i báseň Havran, jejíž otázky se stupňují sloku po sloce.
Retrospektivní kompozice
Při retrospektivě se čtenář o rozhodující události dozvídá až dodatečně. Kniha začíná pohřbem a teprve pak se dozvíme, jak k němu došlo. V Máchově Máji se vražda stala ještě před začátkem básně a čtenář se o ní dozví z řeči plavce a ze vzpomínek vězně. V Babičce Boženy Němcové je takovou vloženou retrospektivou příběh Viktorky, který vypráví myslivec.
Rámcová kompozice
Rámcová kompozice má dvě vrstvy. Vnější příběh tvoří rám a uvnitř něj je vložen jiný příběh, často vyprávěný některou z postav. Typickým rámcem je situace, ve které někdo někomu vypráví. V Malém princi tvoří rám osm dní letce v poušti a do něj jsou vloženy princovy vzpomínky na planetku a na cestu. Jak se rámec mění se střídáním vypravěčů, vysvětluje článek o tom, co je vypravěč v ich-formě a er-formě.
Rámec jako opakovaný motiv
O rámci se mluví i tehdy, když začátek a konec spojuje stejný motiv nebo věta. Máj začíná i končí večerem prvního máje a úvodní verše se ve čtvrtém zpěvu téměř doslova vracejí. Opakovaný začátek a konec dílo uzavírá do kruhu. Babičku zase rámuje věta Šťastná to žena, která zazní v sedmé kapitole a znovu jako poslední věta knihy.
Paralelní kompozice
Paralelní kompozice vede vedle sebe dvě nebo více dějových linií. Jedna kapitola sleduje sestru ve městě, druhá bratra na horách, a v poslední se oba sejdou. V Krysaři běží vedle hlavní linie vedlejší příběh rybáře Seppa Jörgena, který se s hlavní linií protne až na posledních stránkách a přinese pointu. Podrobněji stavbu novely rozebírá rozbor Dykova Krysaře.
Řetězová kompozice
Řetězová kompozice řadí za sebou samostatné epizody, které spojuje společný hrdina nebo cesta. Poznáte ji podle toho, že každá epizoda má vlastní začátek i konec. V Malém princi tak působí cesta po planetkách 325 až 330, kde princ potká krále, domýšlivce, pijana, byznysmena, lampáře a zeměpisce. Celou knihu i její rámec probírá rozbor Malého prince.
Další stavby: zrcadlová a cyklická
Vedle pěti hlavních typů se v rozborech objevují i další označení. Erbenova Kytice má kompozici zrcadlovou: básně si odpovídají od krajů sbírky ke středu. Cyklická kompozice sleduje opakující se koloběh, třeba roční doby. Tak je postavena Babička, jejíž kapitoly jdou podle svátků a polních prací od jednoho léta k dalšímu.
Stavba dramatu v pěti fázích
Drama má vlastní kompoziční schéma. Německý spisovatel Gustav Freytag ho popsal v knize Technika dramatu z roku 1863 a nakreslil ho jako pyramidu: děj stoupá od úvodu k vrcholu a pak klesá ke katastrofě. Česká škola používá pro jeho pět částí názvy expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa. Freytag sám mluví o úvodu, stoupání, vrcholu, pádu neboli obratu a katastrofě a mezi části vkládá tři momenty, například vzrušující moment, který dá děj do pohybu.
Expozice
Expozice uvádí do děje: představí postavy, místo a výchozí situaci. Divák se v ní dozví vše, co potřebuje, aby ději rozuměl. V Hamletovi je to noc na hradbách Elsinoru, zjevení ducha a nový král na trůnu.
Kolize
Kolize přináší střet, který dá ději směr. Hrdina se dostane do sporu s protivníkem nebo s okolnostmi a napětí roste. Bez kolize by drama zůstalo jen popisem situace. V Romeovi a Julii ji spouští ples u Kapuletů, kde se milenci poznají.
Krize
Krize je vrchol, místo nejvyššího napětí. Po krizi už nejde napětí dál stupňovat a děj se musí obrátit. Freytag v Hamletovi klade vrchol do scény, kdy se král modlí a Hamlet váhá, zda ho zabít. Ihned potom princ probodne Polonia skrytého za závěsem. Podrobný průběh po dějstvích má rozbor Shakespearova Hamleta.
Peripetie
Peripetie je obrat, po kterém se děj stáčí ke konci. V tragédii vede peripetie k horšímu, v komedii může vést k lepšímu. V Hamletovi král posílá prince do Anglie a smlouvá s Laertem souboj s otráveným kordem.
Katastrofa
Katastrofa je rozuzlení, závěrečná část, ve které se konflikt vyřeší. V tragédii obvykle hrdinovou smrtí, slovo samo ale znamená obrat a rozuzlení, ne nutně neštěstí. Katastrofou končí každé drama postavené podle tohoto schématu, i komedie. V Hamletovi umírají při souboji královna, Laertes, král i princ a vlády se ujímá Fortinbras.
| Fáze | Co se v ní děje | Hamlet | Romeo a Julie |
|---|---|---|---|
| expozice | uvedení postav a situace | duch na hradbách, Klaudius králem | pouliční rvačka, spor dvou rodů |
| kolize | vznik a růst konfliktu | duch žádá pomstu, Hamlet předstírá šílenství | ples, setkání, tajná svatba |
| krize | vrchol napětí | divadlo, král při modlitbě, smrt Polonia | smrt Merkucia a Tybalta, vyhnanství |
| peripetie | obrat k rozuzlení | cesta do Anglie, spiknutí s Laertem | nápoj od Lorenza, dopis nedojde |
| katastrofa | rozuzlení konfliktu | souboj a smrt hlavních postav | smrt milenců v hrobce, smír rodů |
Kdy model nesedí
Freytag vycházel z pětiaktových tragédií, hlavně ze Shakespeara. Pět fází se nemusí krýt s pěti dějstvími a mnoho her se do schématu nevejde. Freytag sám řadí Tybaltovu smrt ještě do stoupající části a vrchol Romea a Julie vidí až ve scénách svatební noci. Čapkova R.U.R. má předehru a tři dějství. Model berte jako měřítko, ne jako šablonu.
Jak kompozici poznat a s čím se plete
Při rozboru postupujte od vnějšího k vnitřnímu. Nejdřív spočítejte a pojmenujte části, pak si položte tři otázky: jde děj popořadě, vrací se do minulosti a běží v něm víc linií? Kompozici vždy dokládejte konkrétním místem v textu, ne obecným tvrzením. Jak kompozici zapojit do celého rozboru výňatku, ukazuje návod na analýzu uměleckého textu. Pojmy, které se s kompozicí nejčastěji zaměňují, shrnuje tabulka.
| Pojem | Plete se s | Rozdíl |
|---|---|---|
| kompozice | obsah díla | obsah říká, co se stane, kompozice, v jakém pořadí a jak je to složeno |
| kompozice | literární žánr | žánr je druh díla (novela, tragédie), kompozice jeho stavba |
| retrospektivní | rámcová | retrospektiva se vrací v čase, rámec obklopuje vložený příběh |
| paralelní | řetězová | paralelní linie běží zároveň, řetězové epizody za sebou |
| krize | katastrofa | krize je vrchol uprostřed, katastrofa rozuzlení na konci |
| peripetie | kolize | kolize konflikt rozpoutá, peripetie ho obrací k rozuzlení |
Kompozice a literární druh
V lyrice se kompozice popisuje jinak než v próze a dramatu. Báseň nemá vždy děj, a tak se sleduje členění do slok, opakování a stupňování motivů, refrén nebo kontrast začátku a konce. V epice a dramatu stojí kompozice na uspořádání děje. Jak se díla dělí na lyriku, epiku a drama, shrnuje přehled literárních druhů a žánrů.
Vyzkoušejte se
Určete, o jaký typ kompozice nebo fázi dramatu jde. Řešení je hned pod seznamem.
- Román začíná v nemocnici, kde starý muž vzpomíná na mládí, a vyprávění se pak přenese o padesát let zpět.
- Kapitoly střídavě sledují dva bratry v různých městech, v poslední kapitole se setkají.
- Ve hře se hrdina dozví, že jeho přítel zradil, a od té chvíle se mu všechno začne hroutit.
- Kniha líčí jeden školní rok od září do června, kapitolu po kapitole.
- Námořník vypráví v hospodě kamarádům příběh ze své plavby a na konci knihy se zvedá a odchází.
Řešení: 1. retrospektivní (děj se vrací do minulosti), 2. paralelní (dvě linie souběžně), 3. peripetie (obrat k horšímu po vrcholu), 4. chronologická (události popořadě), 5. rámcová (vyprávění v hospodě obklopuje příběh z plavby).
Šest věcí, které se pletou
- Kompozice není převyprávění děje. Kdo místo stavby vypráví obsah, kompozici nepopsal. Jde o části a jejich pořadí.
- Katastrofa neznamená vždy neštěstí. Je to rozuzlení, takže ji má i komedie se šťastným koncem.
- Pět fází se nekryje s pěti dějstvími. Krize může přijít ve třetím dějství a katastrofa zabrat jen jednu scénu.
- Retrospektiva není totéž co rámec. Retrospektiva se týká času, rámec stavby. Dílo může mít rámec bez návratu do minulosti i retrospektivu bez rámce.
- Jedno dílo může mít víc typů kompozice. Malý princ je rámcový, uvnitř retrospektivní a cesta po planetkách je řetězová.
- Chronologická kompozice neznamená nudnou. I přímočarý děj může stupňovat napětí, jako v Krysaři nebo Havranovi.
Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je kompozice literárního díla?
Kompozice je stavba díla: složení textu z jednotlivých částí a jejich uspořádání ve vnitřně propojený celek. Při rozboru se popisuje, z jakých částí se dílo skládá a v jakém pořadí se čtenář dozvídá o událostech.
Jaký je rozdíl mezi vnější a vnitřní kompozicí?
Vnější kompozice je viditelné členění textu na kapitoly, zpěvy, sloky, dějství a výstupy. Vnitřní kompozice popisuje uspořádání děje, tedy zda jde popořadě, vrací se do minulosti, nebo vede víc linií najednou.
Jaké jsou typy kompozice?
Podle uspořádání děje se nejčastěji rozlišuje kompozice chronologická, retrospektivní, rámcová, paralelní a řetězová. V rozborech se objevuje i kompozice zrcadlová a cyklická. Jedno dílo často kombinuje víc typů.
Co je retrospektivní kompozice?
Retrospektivní kompozice podává události, které se staly dřív, až dodatečně, například ve vzpomínkách nebo ve vyprávění postavy. V Máchově Máji se vražda stala před začátkem básně a čtenář se o ní dozvídá zpětně.
Co je rámcová kompozice?
Rámcová kompozice obklopuje vložený příběh jiným, vnějším příběhem. Typicky jde o situaci, kdy někdo někomu vypráví. V Malém princi tvoří rám osm dní letce v poušti a uvnitř jsou princovy vzpomínky na cestu.
Jaké jsou fáze dramatu?
Klasická stavba dramatu má pět fází: expozici, kolizi, krizi, peripetii a katastrofu. Model popsal Gustav Freytag v knize Technika dramatu z roku 1863 a znázornil ho jako pyramidu s vrcholem uprostřed.
Jaký je rozdíl mezi krizí a peripetií?
Krize je vrchol dramatu, místo nejvyššího napětí. Peripetie přichází po ní a znamená obrat, po kterém se děj stáčí k rozuzlení. V Hamletovi je krizí scéna s modlícím se králem a smrt Polonia, peripetií cesta do Anglie a spiknutí s Laertem.
Jakou kompozici má Malý princ?
Malý princ má kompozici rámcovou. Rám tvoří osm dní letce v poušti, vyprávěných chronologicky, a do něj jsou retrospektivně vloženy princovy vzpomínky. Cesta po planetkách 325 až 330 má povahu řetězu samostatných epizod.
