Heinrich Mattoni: jak se z pramene stala značka

Heinrich Mattoni pramen neobjevil. První písemná zmínka o té kyselce je z roku 1522 a jméno dostal pramen v roce 1852, tedy patnáct let předtím, než k němu Mattoni přišel. Co udělal, bylo něco jiného: postavil kolem něj lázně, elektrárnu, sklárnu a nakonec i vlastní železnici.

Ve zkratce

• Mattoni se narodil v roce 1830 v Karlových Varech do italské kupecké rodiny.
• Do obchodu s minerální vodou vstoupil v roce 1856.
• Kyselku si pronajal v roce 1867 a v roce 1873 ji koupil.
• Železnici do Kyselky přivedl v roce 1894, aby povozy nerušily lázeňský klid.
• Orel na etiketě pochází z rodového znaku Mattoniů.
• Kyselka je právní pojem: nad 250 mg volného oxidu uhličitého na litr.
• Zdroj minerální vody podle zákona není předmětem vlastnictví.

Kdo byl Heinrich Mattoni

Narodil se 11. srpna 1830 v Karlových Varech a zemřel tamtéž 14. května 1910. Pocházel ze staré italské kupecké rodiny z Tremedie u Milána. Předek Ottavio Mattoni se přestěhoval do habsburských zemí a česká větev rodu vznikla sňatkem na konci 17. století.

Do oboru vstoupil v roce 1856, kdy si pronajal upadající městskou expedici minerální vody v Karlových Varech. Obchodním společníkem mu byl Friedrich Knoll a firma nesla jméno Knoll-Mattoni až do roku 1873. Podle regionálních zdrojů se jim během deseti let podařilo vývoz karlovarské minerální vody ztrojnásobit.

Pramen, který tam byl dřív

Podle Národního památkového ústavu dostal hlavní minerální pramen v Kyselce jméno Ottův pramen v roce 1852, a to při návštěvě řeckého krále Otty I. Firemní chronologie navíc uvádí první písemnou zmínku o tamní kyselce už k roku 1522 a vývoz do zahraničí v kameninových lahvích od konce 18. století.

Mattoni tedy přišel k něčemu, co existovalo a bylo známé. Jeho zásluhou je to, co z toho udělal.

Co v Kyselce postavil

Rozvoj areálu začal v roce 1867, kdy si Mattoni lázně pronajal. O šest let později, v roce 1873, je i s okolními pozemky koupil od hraběte Heřmana Černína z Chudenic. Zdroje se v tomhle bodě mírně liší, viz níže, ale schéma pronájem a pak koupě je doložené shodně.

V letech 1902 až 1909 proběhly rozsáhlé moderní jímací práce na kysibelských zřídlech pod vedením švýcarského inženýra Adolfa Scherrera. V době největšího rozmachu zaměstnávala akciová společnost podle regionálního zdroje pět set dělníků a šedesát administrativních pracovníků.

Vlastní železnice

Nejnázornější Mattoniho investice je trať z Vojkovic nad Ohří do Kyselky, dlouhá zhruba osm kilometrů a v provozu od roku 1895. Důvod byl praktický a zároveň lázeňský: povozy s minerální vodou rušily klid, který byl v lázních obchodním artiklem. Železnice zároveň zásadně zlevnila a zrychlila vývoz.

Kameninový džbánek a skleněná lahev

Původně se voda vozila v kameninových nádobách. Přechod na sklo začal pokusně v roce 1867 a plně se prosadil do roku 1873. Rané lahve nesly nápis odkazující na místní název pramene, pozdější Mattoniho jméno a znak červeného orla.

Podstatný detail je, že si Mattoni lahve vyráběl sám, ve vlastní sklárně v Leopoldových Hamrech na Sokolovsku. Firma tedy ovládala celý řetězec od pramene přes obal a stáčírnu po dopravu.

Orel

Znak nepochází z marketingového nápadu, ale z rodového znaku Mattoniů. Podle jednoho z regionálních zdrojů se červený orel objevil na etiketách od roku 1868 a nejstarší dochovaná etiketa je z roku 1874. Firemní chronologie datuje skleněnou lahev s papírovou etiketou právě k roku 1874.

Tituly a export

Titul c. k. dvorního dodavatele získal Mattoni v roce 1870, titul c. a k. komorního dodavatele v roce 1898. Do rakouského šlechtického stavu byl povýšen v roce 1889 a italský titul Nobile obdržel v roce 1899.

Čísla vývozu ukazují, o jaké měřítko šlo, i když se v detailu mezi zdroji liší.

Vyváželo se podle výrobce do Rakouska, Maďarska, Itálie, Řecka a do zámoří. Řecká stopa má konkrétní podobu: podle regionálního zdroje bylo do Athén pro krále Ottu I. odesláno 450 džbánků kyselky. Na světové výstavě v Paříži získala Mattoniho kyselka Grand Prix, firemní chronologie to řadí k roku 1900.

Co je vlastně minerální voda

Tady se od příběhu dostáváme k něčemu, co většina lidí nezná, a přitom to určuje, co může být na etiketě.

Základní předpis je lázeňský zákon, tedy zákon č. 164/2001 Sb. Podle něj je zdrojem přírodní minerální vody přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, a o které bylo vydáno osvědčení. O osvědčení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví a k výrobě balených přírodních minerálních vod lze využívat pouze zdroje, o nichž bylo vydáno.

Zdroj nikomu nepatří

Nejzajímavější ustanovení je v paragrafu 4. Přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody nejsou součástí ani příslušenstvím pozemků a nejsou předmětem vlastnictví. Vlastnictvím se stává až výtěžek, jakmile jej odejme osoba s povolením k využívání zdroje.

Jinými slovy: vlastník pozemku nevlastní pramen pod ním. Vlastní až vodu, kterou z něj s povolením odebere.

Čtyři druhy balených vod

Podrobnosti řeší vyhláška č. 13/2024 Sb., která nahradila starší předpisy a nabyla účinnosti v únoru 2024, s výjimkou dvou příloh s pozdější účinností v lednu 2026. Rozlišuje čtyři druhy.

Vyhláška zároveň říká, že balené vody musí být čiré a bezbarvé, s jedinou výjimkou: přírodní minerální voda může být nejvýše slabě nažloutlá nebo se slabým zákalem či sedimentem. Zákal v minerálce tedy nemusí být vada.

Kyselka je právní pojem

Slovo kyselka se v běžné řeči používá volně, ale v příloze vyhlášky má přesnou definici. Označení kyselka smí nést přírodní minerální voda přirozeně sycená s obsahem volného oxidu uhličitého vyšším než 250 miligramů na litr.

Podobně jsou definovaná i další označení: nízký obsah minerálních látek při odparku pod 500 mg/l, velmi nízký pod 50 mg/l, bohatá na minerální soli nad 1 500 mg/l, obsahuje vápník nad 150 mg/l, obsahuje hořčík nad 50 mg/l a obsahuje sodík nad 200 mg/l. A ještě jedno pravidlo, které stojí za zmínku: údaje o možných účincích lze uvést pouze na základě výsledků farmakologických, fyziologických a klinických zkoušek.

Šest věcí, které se o Mattonim říkají špatně

1. Že pramen objevil. První písemná zmínka je z roku 1522 a jméno dostal pramen v roce 1852.
2. Že Kyselku hned koupil. V roce 1867 si ji pronajal, koupil ji až v roce 1873.
3. Že orel je marketingový nápad. Pochází z rodového znaku Mattoniů.
4. Že vlastnil pramen. Podle zákona zdroj minerální vody vůbec není předmětem vlastnictví.
5. Že kyselka je jen lidové slovo. Je to definované označení s prahem 250 mg oxidu uhličitého na litr.
6. Že zákal v minerálce je vada. Vyhláška u přírodní minerální vody slabý zákal nebo sediment připouští.

Co zbylo z lázní

Areál Mattoniho továrny je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek a Národní památkový ústav ho vede mezi ohroženými památkami, stejně jako městské lázně v Kyselce. Objekty popisuje jako dezolátní a nevyužívané, s výjimkami: dům číslo popisné 53 byl opraven v roce 2013 a Löschnerův pramen celkově rekonstruován v roce 2016.

Pro záchranu a obnovu areálu byla v roce 2013 založena obecně prospěšná společnost, ve které jsou vedle města Karlovy Vary a obce Kyselka i firma a soukromí partneři. Ve stáčírně z roku 1907 dnes funguje muzeum, otevřené od roku 2016.

Firma ve 20. století

Po druhé světové válce byl podnik zestátněn a provozován jako závod karlovarské firmy Západočeská zřídla. Samotný lázeňský areál sloužil jako dětská léčebna. Privatizace proběhla v první polovině devadesátých let a firma se dostala do rukou italské rodiny Pasquale. V roce 2019 přijala korporátní identitu odkazující na rok 1873, tedy na rok, kdy Mattoni Kyselku koupil.

Ochrana jména a označení je u minerálních vod stejně důležitá jako u jiných regionálních produktů, viz třeba spor o to, proč slovo pilsner nikomu nepatří. Další příběhy značek najdete v průvodci financemi.

Časté otázky

Objevil Heinrich Mattoni pramen v Kyselce?

Neobjevil. První písemná zmínka o tamní kyselce je podle firemní chronologie z roku 1522 a hlavní pramen dostal jméno Ottův pramen v roce 1852 při návštěvě řeckého krále Otty I., tedy patnáct let předtím, než k němu Mattoni přišel. Jeho zásluhou je vybudování lázní, stáčírny, sklárny, elektrárny a železnice.

Kdy Mattoni Kyselku získal?

V roce 1867 si lázně pronajal a v roce 1873 je i s okolními pozemky koupil od hraběte Heřmana Černína z Chudenic. Zdroje se liší v tom, jestli šlo v roce 1867 o pronájem lázní, nebo jen expedice vody z Ottova pramene, ale schéma pronájem a po šesti letech koupě uvádějí shodně.

Proč postavil železnici?

Aby povozy s minerální vodou nerušily lázeňský klid, který byl v lázních obchodním artiklem. Trať z Vojkovic nad Ohří do Kyselky měří zhruba osm kilometrů a v provozu je od roku 1895. Zároveň zásadně zlevnila a zrychlila vývoz, který v té době rostl do milionů lahví ročně.

Odkud je orel na etiketě?

Z rodového znaku Mattoniů, tedy z italské kupecké rodiny, ze které Heinrich Mattoni pocházel. Podle regionálních zdrojů se červený orel objevil na etiketách od konce šedesátých let 19. století a nejstarší dochovaná etiketa je z roku 1874. Firemní chronologie datuje skleněnou lahev s papírovou etiketou ke stejnému roku.

Co je podle zákona přírodní minerální voda?

Přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, a o jejímž zdroji bylo vydáno osvědčení. O osvědčení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví a k výrobě balených minerálních vod lze využívat pouze zdroje, o nichž bylo vydáno.

Komu patří minerální pramen?

Nikomu. Podle lázeňského zákona nejsou přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody součástí ani příslušenstvím pozemků a nejsou předmětem vlastnictví. Vlastnictvím se stává až výtěžek, tedy odebraná voda, a to ve chvíli, kdy jej odejme osoba s povolením k využívání zdroje.

Čím se liší minerální, pramenitá a kojenecká voda?

Vyhláška o jakosti balených vod rozlišuje čtyři druhy. Balená přírodní minerální voda pochází ze zdroje s povolením podle lázeňského zákona, zapsaného v evropském seznamu. Balená pramenitá voda pochází z chráněného podzemního zdroje a je vhodná k trvalému požívání dětmi i dospělými. Balená kojenecká voda musí být navíc vhodná pro přípravu kojenecké stravy. Balená pitná voda splňuje požadavky na pitnou vodu.

Co znamená označení kyselka?

Je to definované doplňující označení, ne lidový výraz. Podle přílohy vyhlášky o jakosti balených vod smí označení kyselka nést přírodní minerální voda přirozeně sycená s obsahem volného oxidu uhličitého vyšším než 250 miligramů na litr. Podobně jsou definovaná i označení jako bohatá na minerální soli nebo obsahuje hořčík, každé s vlastním prahem.