Ve vztahu zaměstnavatel a zaměstnanec platí několik pravidel. Například se musí dodržovat bezpečnostní pokyny. To si ohlídá společnost Extéria, o které se dočtete například v referencích na internetu. Právě v rámci BOZP nebo požární ochrany zde dochází k řadě přešlapů, které poté mají za následek velké úrazy, ale také újmy na majetku zaměstnavatele. Pokud se přijde na to, že na vině je sám pracovník, je nutné, aby vzniklou škodu uhradil. Jak to v takové situaci tedy funguje a kolik bude muset zaměstnanec zaplatit?

Zákoník práce mluví jasně

Pokud se ve vaší práci něco takového stane, měli byste vědět, kde najdete jasná pravidla týkající se vzniklé situace a určující, jak se v takové situaci zachovat. Aby po vás mohla zaměstnavatel požadovat náhradu škody, musí se splnit několik podmínek. Například musí být jasně prokazatelné, že ke vzniku škody došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. 

Je však důležité dvakrát podtrhnout informaci, že dané pochybení musí být prokázáno. Pokud pochybení není možné prokázat, nenáleží člověku náhrada za vzniklou škodu. 

Vše se však odráží i od toho, jak zareagujete, pokud například hrozící nebezpečí uvidíte. Jestliže ho nahlásíte co nejdříve, může se ve výsledku požadovat pouze částečné uhrazení vzniklé škody, ne-li z této situace můžete vyjít bez nutnosti uhradit jakoukoli částku. 

Když hrozíte na svěřenou hotovost

Opatrní byste měli být i v případě, že vám zaměstnavatel svěřil nějakou hotovost. Jakožto pracovníci odpovídáte za schodek, který se zjistil například při inventuře. Do kategorii “hotovosti” spadají mimo jiné i zásoby materiálů, zboží nebo nejrůznější ceniny. Na vše se nahlíží úplně stejně a člověk je zodpovědný za vzniklý schodek.

V souvislosti s tím můžeme zmínit i ztrátu svěřených věcí, za kterou pracovník také odpovídá. Většinou se však v tomto případě sjednává takzvaná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (v praxi hlavně u nástrojů, které přesahují hodnotu padesáti tisíc korun).