Kofola: náhrada Coca-Coly, která stála vedle ní

Kofola nezaplnila prázdno po Coca-Cole. Coca-Cola se v Československu licenčně vyráběla od září 1971, tedy jedenáct let po tom, co Kofola šla na trh, a od roku 1973 se na Slovensku vyráběla i Pepsi. Většinu socialismu tedy Kofola stála vedle kol, ne místo nich.

Ve zkratce

• Sirup KOFO má podle samotné firmy čtrnáct bylinných a ovocných složek.
• První lahve byly naplněny 27. března 1960, velkovýroba běžela v Opavě.
• Kolový sirup se v Opavě vyráběl už v roce 1887, tedy dávno před socialismem.
• Cukru má o čtvrtinu méně než kola, ne o polovinu.
• Na počátku 70. let to bylo 180 milionů litrů ročně a přes 120 sodovkáren.
• Rodina Samarasů kupovala značku v roce 2002, stáčela ji ale už od roku 2000.
• Vánoční reklama s prasátkem se vysílá od roku 2003.

Opava měla kolový sirup už v roce 1887

Příběh, který obvykle začíná v roce 1960, má o sedmdesát let starší předehru. V roce 1887 vyráběl opavský lékárník Gustav Hell se svou firmou sirup s extraktem ze semen kolovníku, a skupina Kofola dnes tuhle firmu označuje za svého prapředchůdce. V roce 1952 pak v Opavě vznikl národní podnik Galena, zaměřený na výrobu léčiv, tinktur a pěstování rostlin. Kofola tedy nevznikla v nápojářské firmě, ale ve farmaceutickém provozu, a to je pro celý příběh podstatné.

V roce 1957 vydal stát úkol vytvořit domácí nápoj konkurující západním kolám, přičemž firma sama na jiném místě uvádí u téhož zadání rok 1958. Úkol šel do podniku SPOFA Praha, do kterého byla Galena začleněná. V roce 1959 tým vedený Zdeňkem Blažkem, kterého nezávislé zdroje popisují jako ředitele výzkumného ústavu zabývajícího se léčivými rostlinami, doladil čtrnáct bylinných a ovocných složek s kofeinem a vytvořil sirup KOFO. Recepturu do reálné výroby převedl farmaceut Jaroslav Knap v opavské Galeně.

Na trh šla Kofola v roce 1960 a firma sama uvádí, že první lahve byly naplněny 27. března 1960 v Praze, zatímco velkovýroba probíhala v Opavě.

Odpadní kofein: sled příčin se obrací

Historka, že Kofola vznikla proto, aby se využil odpadní kofein z pražení kávy, je populární a má obrácený sled. Doložené je, že se někdy využívaly odpadní saze z komína pražíren kávy v pražských Vysočanech, ze kterých se kofein izoloval. Ale tentýž zdroj to popisuje jako improvizované řešení nedostatku kofeinu při už rozjeté výrobě, ne jako důvod vzniku nápoje.

Správný sled je tedy: nejdřív státní úkol na domácí kolu, potom potíže se zásobováním kofeinem, a teprve pak improvizace. Nápoj navíc rostl tak rychle, že podle firemní časové osy v Československu došly byliny. Na počátku sedmdesátých let se vyrábělo 180 milionů litrů ročně a Kofola se stáčela ve víc než 120 sodovkárnách, což je úplně jiný obchodní model než u kol s několika centrálními plnírnami.

Tvrdé údaje na jednom místě

Co je v Kofole doložitelné a co ne

Tady má tenhle nápoj proti jiným výhodu: počet složek potvrzuje sama firma. Ve své časové ose mluví o čtrnácti bylinných a ovocných složkách spolu s kofeinem, a v textu k pětašedesátým narozeninám o směsi čtrnácti přírodních látek. To je doložitelný údaj z primárního zdroje, což se u receptur běžně nestává.

Co se doložit dá z etikety: ovocný sirup bez rozpisu, cukr a glukózo-fruktózový sirup, karamel a karamelové barvivo, kyselina citronová, bylinný extrakt, lékořicový extrakt, přidaný kofein jako samostatná složka a konzervant. A jedna věc, kterou stojí za to vypíchnout, protože je to skutečný technologický rozdíl proti typické kole: Kofola je okyselená kyselinou citronovou, ne fosforečnou.

Co doložitelné není: seznam jednotlivých bylin. Rozpisy typu anýz, kardamom, skořice a další kolují po internetu, ale z etikety a z firemních textů jsou doložitelné jen lékořice a obecný bylinný extrakt. Přesné složení bylinné části je obchodní tajemství a i počet lidí, kteří recept znají, se v médiích rozchází, takže tenhle text žádné číslo neuvádí. Podobně se nedá z etikety zjistit obsah kofeinu v miligramech.

O čtvrtinu, ne o polovinu

Tvrzení, že Kofola má výrazně méně cukru než kola, je pravdivé jen v mírné verzi. Doložená čísla jsou 8 gramů cukru na 100 mililitrů u Kofoly proti 10,6 gramu u klasické koly. To je rozdíl 2,6 gramu, tedy asi o čtvrtinu méně. Ne o polovinu a ne o třetinu, jak se běžně píše. U kofeinu se dá říct jen tolik, že nápoj nenese povinné označení pro vysoký obsah kofeinu, což znamená, že je pod patnácti miligramy na sto mililitrů.

A ještě k bylinkám: tvrzení, že bylinky v Kofole pomáhají trávení, je marketingová vrstva bez opory ve zdravotních tvrzeních, která by u nápoje s tímto obsahem cukru prošla. Kdo chce bylinný nápoj, nekupuje limonádu.

Jak se ze státního podniku stala burzovní firma

Vlastnický řetězec je nejpřehlednější část celého tématu a stojí v něm jeden krok, který se běžně vynechává.

Ten vynechávaný krok je rok 2000. Firma Kofolu stáčela licenčně už dva roky předtím, než značku koupila, což vysvětluje zdánlivý rozpor mezi tím, že se slogan a marketing objevují dřív než vlastnictví značky. Dnes je majoritním akcionářem společnost patřící rodině Samarasů a dalším zakladatelům s podílem 67,22 procenta a skupinu vede jako předseda představenstva a generální ředitel Jannis Samaras. Pozor na častou záměnu: Daniel Buryš je generálním ředitelem české a slovenské části, ne celé skupiny.

Podobný přesun hodnoty od výroby ke značce, tedy že rozhoduje jméno a receptura, ne konkrétní provoz, popisuje i text o tom, kdo je na patentu na džíny.

Kofola už dávno není jen Kofola

Skupina dnes drží víc než dvacet značek napříč kategoriemi: pramenité a minerální vody, sirupy, dětské nápoje, energetické nápoje, fresh bary se saláty, bylinný pilíř a od nedávna i pivovary a cidery. To se odráží ve struktuře tržeb za rok 2024, kde sycené nápoje dělají asi 35 procent, balené vody 28 procent a pivo s cidery necelých 11 procent. Podle zemí je to Česko necelých 56 procent a Slovensko necelých 23 procent, takže obě země dělají přes 78 procent tržeb.

Otevřeně k tomu, co se doložit nedá: podíl na trhu nealkoholických nápojů v procentech. Doložitelné je jen kvalitativní tvrzení, že Kofola je v kolovém segmentu v Česku a na Slovensku druhá za Coca-Colou. Konkrétní procenta z výroční zprávy ani z měřicích agentur se ve volně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo, takže tenhle text žádné neuvádí.

Coca-Cola v Československu byla

Tohle je nejsilnější vyvrácený mýtus celého tématu a je zajímavější než samotná Kofola. Verze, že Kofola vznikla jako náhrada nedostupné Coca-Coly, předpokládá, že kola v Československu nebyla. Ale Coca-Cola se tam licenčně vyráběla od září 1971 a od roku 1973 se na Slovensku vyráběla i Pepsi. Kofola šla na trh v roce 1960, tedy jedenáct let před tou licencí.

Přesnější popis tedy je: Kofola vznikla ze státního úkolu vyrobit domácí kolu z domácích surovin, ale většinu socialistického období stála vedle kol, ne místo nich. To zároveň vysvětluje, proč po roce 1989 tak rychle ztratila pozici. Nešlo o odchod publika k něčemu, co nikdy nezkusilo, ale o návrat ke značkám, které už znalo.

Že vznik nápoje bývá provázaný s regulací a s dostupností surovin, a ne s marketingovým nápadem, ukazuje i text o tom, proč Coca-Cola vznikla kvůli prohibici.

Prasátko, které se vysílá dvacet let

Vánoční reklama s prasátkem se poprvé vysílala v roce 2003, což potvrzuje i sama firma, a od té doby se vrací každý rok. Vytvořila ji agentura Kaspen, nápad je připisován Barboře Novotné a režii měl Martin Krejčí. Obsah je jednoduchý: otec s malou dcerou jdou do lesa pro stromek, otec vypráví pověst o zlatém prasátku, které uvidí ten, kdo do večeře nic nesní, a dívka si za prasátko splete divočáka.

Zajímavá je právě ta dlouhověkost. Spot se vrací do vysílání víc než dvacet let a firma ho každoročně obnovuje, takže z reklamy se stal součást kalendáře, což je pro značku cennější než jakákoli jednorázová kampaň. Doložené číslo o tom, jak reklama ovlivnila prodeje, ale neexistuje, takže tvrzení o jejím obchodním dopadu tenhle text neuvádí.

Slovensko, Polsko a jedna častá záměna

Kofola je československá značka v tom nejpřesnějším smyslu: vznikla v Opavě, dnešní firma sídlí v Ostravě a slovenský trh je pro ni druhý největší. Označovat ji za slovenskou firmu je nepřesné, i když slovenská část je zásadní a v portfoliu jsou i slovenské značky. Skupina má provozy i v Polsku a v Adriatiku, tedy ve Slovinsku a Chorvatsku.

Jednu věc se ale doložit nepodařilo, a je fér to říct: jestli se složení Kofoly mezi Českem, Slovenskem a Polskem liší. Rozdíly v receptuře mezi zeměmi se v dostupných zdrojích nepotvrdily ani nevyvrátily. Podobně se u českých značek běžně plete, co je chráněné jméno a co obecný pojem, jak popisuje text o tom, proč slovo pilsner nikomu nepatří.

Šest věcí, které se o Kofole říkají špatně

1. Že vznikla jako náhrada nedostupné Coca-Coly. Coca-Cola se v Československu licenčně vyráběla od září 1971, Pepsi na Slovensku od 1973, a Kofola šla na trh už v roce 1960.
2. Že má o polovinu méně cukru. Doložený rozdíl je 8 gramů proti 10,6 gramu na 100 mililitrů, tedy asi o čtvrtinu.
3. Že se ví, jaké byliny v ní jsou. Doložitelné jsou jen lékořice a obecný bylinný extrakt. Počet složek, tedy čtrnáct, firma potvrzuje, jejich seznam ne.
4. Že vznikla, aby se využil odpadní kofein. Saze z pražíren byly improvizací při už rozjeté výrobě, ne důvodem vzniku.
5. Že je to slovenská firma. Vznikla v Opavě a dnešní skupina sídlí v Ostravě, i když Slovensko je druhý největší trh.
6. Že rodina koupila značku a hned začala vyrábět. Stáčela ji licenčně od roku 2000 a známku s recepturou koupila v roce 2002.

Jedna poznámka k tomu, jak snadno se dá špatně opsat i jméno instituce: Kofola se často spojuje s ústavem farmacie a biochemie, ale doložené zdroje mluví o SPOFA Praha, o opavské Galeně a o výzkumném ústavu léčivých rostlin. Další texty o značkách jsou v průvodci financemi.

Časté otázky

Vznikla Kofola jako náhrada Coca-Coly?

Vznikla ze státního úkolu z roku 1957 vytvořit domácí nápoj konkurující západním kolám z domácích surovin, ale představa, že zaplnila prázdno po nedostupné Coca-Cole, neplatí. Coca-Cola se v Československu licenčně vyráběla od září 1971 a od roku 1973 se na Slovensku vyráběla i Pepsi, přičemž Kofola šla na trh už v roce 1960. Většinu socialistického období tedy Kofola stála vedle kol, ne místo nich.

Co je v Kofole?

Sirup KOFO, který má podle samotné firmy čtrnáct bylinných a ovocných složek spolu s kofeinem. Z etikety je doložitelný ovocný sirup, cukr a glukózo-fruktózový sirup, karamel a karamelové barvivo, kyselina citronová, bylinný extrakt, lékořicový extrakt, přidaný kofein a konzervant. Seznam jednotlivých bylin firma nezveřejňuje a rozpisy, které kolují po internetu, doložené nejsou. Přesné složení bylinné části je obchodní tajemství.

Má Kofola méně cukru než kola?

Má, ale méně, než se běžně tvrdí. Doložená čísla jsou 8 gramů cukrů na 100 mililitrů u Kofoly proti 10,6 gramu u klasické koly, tedy rozdíl 2,6 gramu, což je asi o čtvrtinu méně. Tvrzení o polovině nebo o třetině neodpovídá. Skutečný technologický rozdíl je jinde: Kofola je okyselená kyselinou citronovou, zatímco typická kola používá kyselinu fosforečnou.

Je pravda, že se kofein získával ze sazí z pražíren kávy?

Doložené je, že se někdy využívaly odpadní saze z komína pražíren kávy v pražských Vysočanech, ze kterých se kofein izoloval. Podstatné je ale zařazení: tentýž zdroj to popisuje jako improvizované řešení nedostatku kofeinu při už rozjeté výrobě, ne jako důvod, proč nápoj vznikl. Doložený sled je státní úkol na domácí kolu, potom potíže se zásobováním a teprve pak improvizace. Primární archivní doklad k sazím se nedohledal.

Kdo Kofolu vlastní?

Majoritním akcionářem je společnost patřící rodině Samarasů a dalším zakladatelům skupiny s podílem 67,22 procenta a akcie se od prosince 2015 obchodují na pražské burze. Předsedou představenstva a generálním ředitelem skupiny je Jannis Samaras, který v roce 1991 zakládal Santa nápoje. Daniel Buryš je generálním ředitelem české a slovenské části, ne celé skupiny. Rodina koupila známku a originální recepturu v roce 2002 za 215 milionů korun.

Odkdy se vysílá reklama s prasátkem?

Od roku 2003, což potvrzuje i sama firma. Vytvořila ji agentura Kaspen, nápad je připisován Barboře Novotné a režii měl Martin Krejčí. Ve spotu jde otec s malou dcerou do lesa pro stromek a vypráví jí pověst o zlatém prasátku, které uvidí ten, kdo do večeře nic nesní, a dívka si za prasátko splete divočáka. Spot se vrací do vysílání víc než dvacet let. Doložené číslo o jeho vlivu na prodeje ale neexistuje.

Kolik Kofoly se vyrábělo za socialismu?

Na počátku sedmdesátých let to bylo 180 milionů litrů ročně a nápoj se stáčel ve víc než 120 sodovkárnách, tedy zcela jiným způsobem než kolové značky s několika centrálními plnírnami. Nápoj rostl tak rychle, že podle firemní časové osy v Československu došly byliny. V roce 1968 dostala Kofola logo ve tvaru kávového zrnka, které vydrželo tři desetiletí.

Je Kofola česká, nebo slovenská?

Vznikla v Opavě a dnešní skupina sídlí v Ostravě, takže označovat ji za slovenskou firmu je nepřesné. Slovensko je ale druhý největší trh: podle rozdělení tržeb za rok 2024 dělá Česko necelých 56 procent a Slovensko necelých 23 procent, tedy obě země přes 78 procent. Skupina má provozy i v Polsku, ve Slovinsku a v Chorvatsku. Jestli se složení mezi zeměmi liší, se z dostupných zdrojů doložit nepodařilo.