IKEA: kdo ji vlastní, proč je nábytek levný a odkud jsou ta jména

IKEA nepatří rodině Kampradových. Nepatří ani žádnému akcionáři. Značku a koncept vlastní nadace v Lichtenštejnsku, obchody provozuje jiná firma vlastněná nadací v Nizozemsku a mezi oběma větvemi teče licenční poplatek ve výši tří procent z tržeb. Rodina je z jakéhokoli bezúplatného prospěchu výslovně vyloučena.

Ve zkratce

• Firma vznikla v roce 1943, zakladateli bylo sedmnáct let a obchodoval s propiskami a punčochami.
• Ploché balení vzniklo v roce 1956 tak, že se designérovi nevešel stolek do auta.
• Do Polska firmu poslal bojkot švédských dodavatelů, ne hledání levné práce.
• Struktura vlastnictví se v roce 2023 změnila, takže starší vysvětlení jsou zastaralá.
• Jména výrobků vznikla proto, že zakladatel měl dyslexii a nepamatoval si číselné kódy.
• Knihovna Billy se prodala ve víc než sto čtyřiceti milionech kusů.
• Firma zaplatila šest milionů eur do fondu pro oběti nucené práce ve východním Německu.

Od propisek k nábytku

Ingvar Kamprad zaregistroval firmu 28. července 1943 a bylo mu sedmnáct let. Název je akronym ze čtyř slov: Ingvar, Kamprad, Elmtaryd podle rodinné farmy a Agunnaryd podle vesnice v okolí.

Nábytek přišel na řadu až po pěti letech. Do té doby obchodoval s propiskami, hodinkami a nylonovými punčochami, tedy s drobným dovozovým zbožím. První trvalý nábytkový showroom otevřel v roce 1953 v Älmhultu, první plnohodnotný obchodní dům tamtéž v roce 1958.

Stolek, který se nevešel do auta

Zlom, na kterém stojí celá firma, přišel v roce 1956. Designér Gillis Lundgren, čtvrtý zaměstnanec v pořadí, měl naložit třínohý stolek do auta. Nevešel se, tak mu odmontoval nohy.

Z toho gesta vyrostl obchodní model. Ploché balení znamená, že se místo objemných hotových kusů vozí desky a spojovací materiál, takže se do stejného nákladního prostoru vejde mnohonásobně víc zboží a montáž se přesouvá na zákazníka. Firma to shrnuje heslem, že nechce vozit vzduch. Konkrétní procento nákladů, které tvoří doprava prázdného objemu, se ale v žádném seriózním zdroji nepodařilo doložit, takže čísla, která u toho kolují, je lepší brát s rezervou.

Proč Polsko

Do Polska firmu nedostalo hledání levné práce, ale bojkot. Od roku 1952 švédská asociace obchodníků s nábytkem vyhrožovala dodavatelům odvetou, pokud budou dodávat IKEA, a v polovině padesátých let byla firma vylučována i z veletrhů.

Bránila se tím, že vystupovala pod jinými jmény a přes zástupce, pronajímala si vlastní prostory a hledala odvážnější dodavatele. Když nestačili ani ti, napsal Kamprad v roce 1960 polskému ministerstvu zahraničního obchodu a v lednu 1961 do Polska osobně odjel a navštívil tamní továrny. Symbolem té spolupráce zůstala židle Ögla.

Kdo IKEA vlastní

Tohle je nejsložitější a zároveň nejzajímavější část celého příběhu, a je potřeba ji vysvětlit po patrech, protože jinak se v ní nedá vyznat.

Existují dvě oddělené skupiny firem se společným zakladatelem, ale odlišným vedením i vlastníky.

Větev značky

Koncept IKEA a značku vlastní firma se sídlem v nizozemském Delftu, která je zároveň celosvětovým franšízorem. Všechny obchodní domy fungují na základě franšízových smluv a jedinou výjimkou je jeden jediný obchod, který si firma provozuje sama. Franšízový poplatek činí tři procenta z čistých tržeb franšízanta.

Franšízu zavedl Kamprad na začátku osmdesátých let s tím, že to podle něj byl nejlepší způsob, jak udržet podnikavost při mezinárodní expanzi.

Konečným vlastníkem téhle větve je od srpna 2023 nadace v Lichtenštejnsku. Ta vznikla rozdělením starší nadace na dvě, přičemž jedna zůstala u investičního byznysu a druhá převzala byznys IKEA. Firemní zdůvodnění mluví o posílení zaměření a o snazším sladění s chystanou regulací.

Formulace, kterou nadace používá o sobě, stojí za citaci: nikdo ji vlastnit nemůže, protože vlastní sama sebe, rodina Kampradových je neodvolatelně vyloučena z jakéhokoli přímého i nepřímého bezúplatného prospěchu a v poradní radě může být jen v menšině.

Větev obchodů

Obchody provozuje skupina se sídlem v nizozemském Leidenu, vlastněná nizozemskou nadací. Je jen jedním z franšízantů, ale zdaleka největším: dělá téměř devadesát procent všech maloobchodních tržeb IKEA a má tři divize, tedy maloobchod, nákupní centra a investice.

Tady je také zajímavá jedna věc, která se v kritice často přehlíží. Nikdo nemá nárok na majetek nadace a soukromým akcionářům se nevyplácejí dividendy. Ve fiskálním roce 2025 bylo pětaosmdesát procent zisku reinvestováno a patnáct procent vyplaceno nadaci na charitativní účely.

Kritika a co na ni firma říká

Struktura je dlouhodobě předmětem kritiky. Britský týdeník už v roce 2006 označil nadaci za nejbohatší charitu světa a zároveň jednu z nejméně štědrých a konstatoval, že uspořádání minimalizuje daně a zveřejňování informací. Kamprad k tomu podle pozdějších shrnutí uvedl, že daňová efektivita byla přirozenou součástí nízkonákladové kultury firmy v době vysokých švédských dědických daní.

Zpráva skupiny poslanců Evropského parlamentu z února 2016 tvrdila, že struktura připravila členské státy o nejméně miliardu eur za šest let, a popisovala mechanismy od nizozemské průtokové firmy pro licenční poplatky přes lucemburskou dceru až po platby do Lichtenštejnska. Firma tehdy odpověděla, že platí daně v souladu se zákony všude, kde působí.

Evropská komise zahájila v prosinci 2017 hloubkové šetření veřejné podpory ke dvěma nizozemským daňovým rozhodnutím a v dubnu 2020 ho rozšířila na roční daňová vyměření. Řízení se táhne roky.

Dnes firma zveřejňuje daňové principy i rozpad efektivní sazby a uvádí, že ji určuje hlavně Nizozemsko, Švédsko a Švýcarsko. Ve fiskálním roce 2025 činila daňová povinnost větve značky přes čtyři sta milionů eur při efektivní sazbě přes jednadvacet procent a od téhož roku skupina spadá pod minimální patnáctiprocentní sazbu podle mezinárodní dohody.

Proč se v obchodě chodí jednosměrně

Trasa obchodním domem se interně označuje jako dlouhá přirozená cesta a vede zákazníka proti směru hodinových ručiček přes desítky vzorových pokojů. Posloupnost je vždycky stejná: showroom s naaranžovanými pokoji, hala s menším zbožím, samoobslužný sklad s plochými balíky, pokladny a restaurace.

V marketingové literatuře se to spojuje s takzvaným Gruenovým efektem, tedy jevem, kdy zákazník po vstupu do záměrně komplikovaného prostoru ztratí přehled o původním nákupním záměru a je náchylnější k impulzivním nákupům. Pojmenoval se po rakouském architektovi, který navrhl první uzavřené nákupní centrum v USA a od zneužití svého konceptu se pak veřejně distancoval.

Je ale poctivé říct, že tohle spojení pochází od komentátorů, ne od IKEA ani od Gruena samotného. Encyklopedické heslo o Gruenově efektu IKEA vůbec nezmiňuje.

Jídlo, které není doplňkem

Gastro nabídku využilo ve fiskálním roce 2019 šest set osmdesát milionů hostů a obrat potravinového byznysu přesáhl dvě miliardy eur, tedy zhruba pět procent tržeb. Ročně se prodá přes miliarda masových kuliček.

Kamprad to zdůvodňoval jednou větou: je těžké obchodovat s někým, kdo má prázdný žaludek. Novější samostatné číslo pro jídlo firma nevykazuje, takže tenhle údaj má smysl uvádět jen s rokem.

Katalog, který se tiskl víc než Bible

První katalog vyšel v roce 1951 ve Švédsku, měl osmašedesát stran a náklad dvě stě pětaosmdesát tisíc kusů. Vrcholu dosáhl v roce 2016, kdy vyšel v dvou stech milionech výtisků, v devětašedesáti verzích a dvaatřiceti jazycích pro víc než padesát zemí.

Ve fiskálním roce 2013 se vytisklo zhruba dvě stě osm milionů výtisků, což bylo víc než dvojnásobek očekávaného počtu vytištěných Biblí za totéž období. To srovnání není marketingová nadsázka, pochází z amerického finančního deníku.

V prosinci 2020 firma po sedmdesáti letech vydávání ukončila, včetně digitální verze. Poslední vydání mělo náklad čtyřicet milionů kusů. Oficiální zdůvodnění mluví o tom, že katalog ztratil na významu s tím, jak firma přijala nové způsoby komunikace se zákazníky.

Odkud jsou ta jména

Systém zavedl Kamprad, protože měl dyslexii a nedokázal si pamatovat pořadí číslic v produktových kódech. Podstatná jména si pamatoval podstatně líp. Dnes pojmenování dělá vyhrazený tým podle předem daných seznamů a strukturovaný proces vznikl koncem sedmdesátých let.

Kategorie	Podle čeho se jmenuje
Postele a skříně	norská místa
Pohovky, křesla, jídelní stoly	švédská místa
Koberce	dánská místa
Zahradní nábytek	skandinávské ostrovy
Koupelnové zboží	švédská jezera a vodní plochy
Knihovny	povolání a skandinávská mužská jména
Závěsy a látky	skandinávská ženská jména
Ložní textil	květiny a rostliny
Osvětlení	jednotky měr, měsíce, námořnické termíny
Dětský sortiment	savci, ptáci, přídavná jména
Kuchyňské doplňky	ryby, houby, přídavná jména

Systém má i své nehody. Dětská lavička se jménem, které v angličtině znamená něco docela jiného, se v anglofonních zemích musela přejmenovat.

Výrobky, které přežily desetiletí

Billy. Knihovna uvedená v roce 1979, kterou navrhl tentýž Gillis Lundgren, autor plochého balení, a první skicu prý načrtl na ubrousek. Jméno má po reklamním manažerovi firmy. Do roku 2009 se prodalo jedenačtyřicet milionů kusů, do roku 2017 přes šedesát a do roku 2023 přes sto čtyřicet milionů. Kolem roku 2020 se prodával jeden kus zhruba každých pět sekund. V roce 1988 se zúžila z devadesáti na osmdesát centimetrů, protože se prohýbaly police a nesedělo to na paletové rozměry. Britská agentura z ní dokonce udělala ukazatel na způsob indexu podle hamburgeru.

Klippan. Pohovka z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, první u IKEA se snímatelným pratelným potahem. Její rozměry se odvíjejí od standardní šíře role látky, tedy sto padesát centimetrů. Zadání znělo udělat pohovku odolnou vůči dětem a bez tvrdých hran.

Poäng. Původně se jmenovalo jinak a mělo ocelový trubkový rám. V roce 1992 dostalo dnešní jméno a rám z ohýbaného buku, což teprve umožnilo ploché balení. Vyrobilo se ho kolem třiceti milionů kusů.

Lack. Stolek z roku 1979 v původním rozměru pětapadesát krát pětapadesát centimetrů. Konstrukce je sendvič s dutou výplní a vznikla na Kampradův přímý příkaz snížit hmotnost a náklady proti prototypu z plné dřevotřísky.

Frakta. Modrá taška z polypropylenu, tedy z téhož materiálu jako pytle na rýži, unese padesát kilogramů a její rozměr vznikl měřením sortimentu, původně tak, aby pojala role tapet. Zajímavější je, proč je modrá. Testovala se žlutá, ale u pokladen nešlo poznat zaplacené a nezaplacené tašky, tak vznikla modrá na prodej a žlutá zůstala pro použití v obchodě. Kamprad ji viděl jako budování značky: kdo tašku uvidí na ulici, pozná, že má s jejím nositelem něco společného.

Kallax a Expedit. Ukončení Expeditu oznámené v únoru 2014 vyvolalo facebookovou petici s víc než dvaceti tisíci podpisy, hlavně od sběratelů vinylu, kterým rozměry přesně vyhovovaly na desky. Náhrada má shodné vnitřní rozměry, jen ztenčené vnější hrany kvůli úspoře materiálu.

Kritika, které se firma nevyhnula

Dřevo. Nevládní organizace opakovaně dokládaly problémy v dodavatelském řetězci. Zpráva z července 2021 tvrdila, že firma přes deset let odebírala dřevo od subjektů napojených na nezákonnou těžbu v chráněných ruských lesích, přičemž to dřevo mělo certifikaci. Rok předtím se objevila obdobná zpráva o židlích z nezákonně těženého dřeva z Ukrajinských Karpat, k čemuž firma uvedla, že Ukrajina představuje méně než procento jejích globálních zdrojů. V roce 2024 přibylo Rumunsko a zfalšované přepravní doklady u hlavního dodavatele materiálu, opět z části s certifikací.

Kvalita. Kritika směřuje k dřevotřísce a k voštinovým deskám, tedy tenkému plášti kolem papírového jádra, které snižuje hmotnost a cenu, ale má omezenou pevnost v místě šroubových spojů. Tehdejší generální ředitel k tomu v roce 2016 řekl, že nelze dělat výrobky na jedno použití a konferenční stolek musí vydržet. Ve stejném roce firma stáhla asi devětadvacet milionů komod a skříní kvůli riziku převrácení.

Nucená práce ve východním Německu. Obvinění zaznělo poprvé už v roce 1982 a veřejně je oživil švédský dokument na začátku roku 2012. Firma zadala nezávislé vyšetřování auditorské společnosti a zpráva z listopadu 2012 zjistila, že zhruba mezi lety 1960 a 1990 vyráběli zboží pro IKEA i vězni ve sto sedmnácti továrnách u šestašedesáti východoněmeckých firem, mezi nimi i političtí vězni. Vedení si podle zprávy v letech 1978 až 1981 bylo té možnosti vědomo a přijalo jen nedostatečná opatření. V říjnu 2024 firma oznámila příspěvek šesti milionů eur do německého státního kompenzačního fondu pro oběti.

Dětská práce. V roce 1994 se produktová manažerka z německého dokumentu dozvěděla o dětské práci u indických dodavatelů koberců. Vedení vycestovalo do Indie, Nepálu a Pákistánu a při neohlášených návštěvách dětskou práci přímo zaznamenalo. Firma pak zavedla politiku okamžitého ukončení spolupráce a stala se jedním ze zakladatelů certifikační iniciativy pro koberce.

Zpětný odkup

Nejviditelnější odpovědí na kritiku životnosti je zpětný odkup nábytku, spuštěný globálně v listopadu 2020 ve sedmadvaceti zemích. Kus musí být čistý, neupravený a smontovaný a zákazník dostane kredit. Ve fiskálním roce 2025 se vykoupilo téměř šest set osmdesát šest tisíc použitých produktů, tedy o devětatřicet procent víc než rok předtím, a sekce s vráceným a poškozeným zbožím funguje ve čtyřech stech čtyřiadvaceti obchodech.

Kamprad, kterého je těžké shrnout jednou větou

V roce 1942, v šestnácti letech, vstoupil do profašistického švédského hnutí a aktivní byl podle dostupných záznamů až do září 1945. V dopise zaměstnancům z roku 1994 to označil za největší chybu svého života.

Kniha z roku 2011 ale popsala hlubší vazby, včetně náboru pro nacistické hnutí, a doložila, že švédská bezpečnostní služba jeho aktivity zaznamenala už v roce 1943. Kontakty s vůdcem toho hnutí navíc pokračovaly i po válce, Kamprad mu finančně přispíval, vydal jeho knihu a měl ho v roce 1950 mezi mála nerodinnými hosty na své svatbě.

Podobně dvojznačná je i legendární skromnost. Doložené je Volvo z roku 1993, létání ekonomickou třídou a opakované použití čajových sáčků. Zároveň vlastnil vilu ve Švýcarsku, velký venkovský statek ve Švédsku a vinici v Provence a několik let jezdil Porsche. A daňovým rezidentem Švýcarska byl skoro čtyřicet let, do roku 2014, kdy se vrátil do rodného Smålandu. Zemřel v lednu 2018 ve věku jedenadevadesáti let.

Pět věcí, které se o IKEA říkají nepřesně

1. Že firmu vlastní rodina Kampradových. Nevlastní. Značku vlastní nadace v Lichtenštejnsku, která vlastní sama sebe a která rodinu z bezúplatného prospěchu výslovně vylučuje, obchody provozuje skupina vlastněná nadací v Nizozemsku.
2. Že do Polska šla za levnou prací. Šla tam kvůli bojkotu švédských dodavatelů, který jí zavřel domácí trh dodávek a vyhnal ji i z veletrhů.
3. Že jednosměrná trasa je záměrné využití Gruenova efektu. Že takhle obchod funguje, je zřejmé. Spojení s Gruenovým efektem je ale interpretace komentátorů, ne doložené firemní zdůvodnění.
4. Že jména výrobků jsou náhodná. Nejsou. Každá kategorie má vlastní seznam a systém vznikl proto, že zakladatel měl dyslexii a nepamatoval si číselné kódy.
5. Že ploché balení bylo od začátku obchodní strategie. Vzniklo z nouze, protože se stolek nevešel do auta. Strategie z toho byla až potom.

Šestá věc není omyl, ale bod, který se v českých textech často vynechává. Struktura vlastnictví se v roce 2023 změnila, takže starší vysvětlení, včetně těch v české publicistice, jsou dnes zastaralá. Podobně nesamozřejmý je i příběh jiné firmy, která postavila celý systém řízení na vnitřním financování, jak popisuje text o tom, jak vznikl Baťův koncern. Další ekonomická témata najdete v průvodci financemi.

Podobně postavené vlastnictví přes nadaci má i dánský výrobce hraček, jak ukazuje text o tom, jak se Lego vzpamatovalo z krize.

Firemních příběhů, kde se realita liší od tradované verze, je víc. Další rozebírá text o tom, co michelinská hvězda doopravdy hodnotí, a proč vznikl průvodce jako reklama na motorismus.

Nadační vlastnictví není v byznysu ojedinělé a mění chování firmy. Další případ popisuje text o tom, kdo vlastní Rolex, a proč značka nezveřejňuje hospodaření.

Jiné firmy stojí naopak na jediném výrobku, který změnil celou kategorii. Přesně takový je příběh přenosného přehrávače, u kterého se dodnes plete, kdo Walkman vlastně vymyslel a proč jeho výrobce později prohrál s iPodem.

Časté otázky

Komu IKEA patří?

Nikomu v běžném smyslu. Značku a koncept vlastní od srpna 2023 nadace v Lichtenštejnsku, která podle vlastní formulace vlastní sama sebe a nikdo ji vlastnit nemůže. Obchody provozuje skupina se sídlem v Nizozemsku, vlastněná nizozemskou nadací. Rodina Kampradových je z bezúplatného prospěchu výslovně vyloučena.

Co znamená zkratka IKEA?

Je to akronym ze čtyř slov: Ingvar a Kamprad podle zakladatele, Elmtaryd podle rodinné farmy a Agunnaryd podle vesnice v okolí. Firmu zaregistroval v červenci 1943, kdy mu bylo sedmnáct let.

Jak vzniklo ploché balení?

Náhodou, v roce 1956. Designér Gillis Lundgren nemohl naložit třínohý stolek do auta, tak mu odmontoval nohy. Z toho se stal obchodní model, protože se do stejného nákladního prostoru vejde mnohonásobně víc zboží a montáž se přesouvá na zákazníka.

Kolik platí obchody za značku?

Tři procenta z čistých tržeb. Všechny obchodní domy fungují na základě franšízových smluv s firmou, která vlastní koncept, a jedinou výjimkou je jeden jediný obchod, který si vlastník konceptu provozuje sám.

Podle čeho se jmenují výrobky?

Podle předem daných seznamů pro každou kategorii. Postele a skříně nesou názvy norských míst, pohovky a jídelní stoly švédských, koberce dánských, knihovny povolání a mužská jména, závěsy ženská jména. Systém zavedl Kamprad, protože měl dyslexii a nepamatoval si číselné kódy.

Proč se v obchodě chodí jednou trasou?

Trasa se interně nazývá dlouhá přirozená cesta a vede zákazníka proti směru hodinových ručiček přes desítky vzorových pokojů, pak halu s drobným zbožím a samoobslužný sklad. Spojení s takzvaným Gruenovým efektem, tedy ztrátou přehledu o původním nákupním záměru, je ale interpretace komentátorů, ne doložené firemní zdůvodnění.

Proč IKEA zrušila katalog?

V prosinci 2020, po sedmdesáti letech vydávání. Oficiální zdůvodnění mluví o tom, že katalog ztratil na významu s tím, jak firma přijala nové způsoby komunikace se zákazníky. Vrcholu dosáhl v roce 2016 s dvěma sty miliony výtisků a v roce 2013 se ho tisklo víc než dvojnásobek očekávaného počtu Biblí.

Jak se firma vyrovnala s nucenou prací ve východním Německu?

Zadala nezávislé vyšetřování auditorské společnosti, jejíž zpráva z listopadu 2012 zjistila, že zboží pro IKEA vyráběli i vězni, mezi nimi političtí, ve sto sedmnácti továrnách u šestašedesáti firem, a že si toho vedení bylo v letech 1978 až 1981 vědomo. V říjnu 2024 firma přispěla šesti miliony eur do německého státního kompenzačního fondu pro oběti.