Renault: proč má ve znaku kosočtverec

Kosočtverec ve znaku Renault není symbolem tří bratří, ale praktickým tvarem. Kulatá maska z roku 1923 skrývala za sebou klakson, hranatější podoba se v roce 1924 objevila na modelu 40 CV a v roce 1925 ji značka definitivně přijala, protože lépe seděla na kapotě s hranou uprostřed. Od té doby se měnila jen kresba, nikdy ne tvar.

Ve zkratce

• Renault založili bratři Louis, Marcel a Fernand, rok vzniku firmy je podle značky 1898.
• Louis Renault si v únoru 1899 patentoval přímý náhon s kardanovou hřídelí místo řetězů.
• Kulatá maska s klaksonem z roku 1923 předcházela kosočtverci, který se definitivně ujal v roce 1925.
• Podobu znaku v roce 1972 přepracoval Victor Vasarely, plochý dvojitý kosočtverec přišel v roce 2021.
• Louis Renault zemřel ve vazbě v říjnu 1944 bez soudu, zestátnění následovalo 16. ledna 1945.
• Taxíky na Marně v září 1914 byly spíš symbolem než rozhodující přepravou.

Tři bratři a auto, které vyjelo do Montmartru

Příběh značky začíná na Štědrý den roku 1898. Jednadvacetiletý Louis Renault vyjel v malém autě, které si postavil sám, do kopce v pařížské ulici Rue Lepic a sjel dolů s dvanácti pevnými objednávkami. Několik týdnů poté vznikla společnost Renault Frères. Oficiální historie značky proto jako rok založení uvádí 1898, jiné prameny uvádějí 1899, kdy firma získala právní podobu.

Do podniku s Louisem vstoupili starší bratři Marcel a Fernand. Podle dostupných životopisů se starali hlavně o obchod a správu, zatímco Louis měl na starosti konstrukci a výrobu. Marcel zahynul v roce 1903 při závodě Paříž-Madrid, Fernand zemřel v roce 1909 po odchodu z firmy z důvodu zdraví. Od té chvíle řídil společnost sám Louis, a proto se v roce 1910 přejmenovala na Société des Automobiles Renault.

Přímý náhon místo řetězu

Technickým základem úspěchu byla převodovka. V únoru 1899 si Louis Renault nechal patentovat přímý náhon, tedy řešení, kdy se výkon motoru přenášel kardanovou hřídelí a nejvyšší převodový stupeň pracoval bez mezipřevodu. Dřívější auta používala řetězy a řemeny, které se táhly, protahovaly a hlučely.

Na autosalonu v Paříži v červnu 1899 Renault vystavil model Type A a mechanismus nechal ukázat odkrytý, aby si ho návštěvníci mohli vyzkoušet. Podle textu značky tam dostal asi šedesát pevných objednávek. Další úspěch přišel v roce 1905 s modelem Type AG, který si objednala pařížská společnost provozující automobilové drožky: šlo o 250 vozů.

Do kontextu značek, které se dnes poznají podle jednoho tvaru, patří i příběh o tom, co znamenají čtyři kruhy Audi, kde se legenda a doložené dějiny také rozcházejí.

Vývoj znaku od medailonu po kosočtverec

Prvním znakem byl medailon s dvojicí propletených písmen R ve stylu secese z roku 1900. Podle Renault Group se ale používal hlavně na vnitřních dokumentech, na autech ne. Vozy se poznaly jen podle nápisu Renault Frères na stupátku a podle iniciál LR vyrytých na nábojích kol.

Proč zrovna kosočtverec

V roce 1923 se Renault poprvé rozhodl dát vozům vlastní znak na přídi, aby se daly snadněji poznat. Zvolil kulatou masku se jménem Renault uprostřed. Nebyla to jen ozdoba: předpisy vyžadovaly, aby klakson byl vpředu za kovovou mřížkou, a právě za touto maskou se skrýval. Kvůli tvaru kapoty, které se říkalo aligátor, byl znak uprostřed rozdělen čarou.

Kulatý tvar ale nesedal na kapoty se dvěma šikmými plochami a hranou uprostřed. Znak proto získal hranatější obrysy a kosočtverec se začal objevovat souběžně s kulatou maskou od roku 1924 na modelu 40 CV typu NM. Definitivně ho značka přijala v roce 1925. Podle designéra Gillese Vidala se tento tvar vnutil přímo Louisi Renaultovi. Pozor na zkrácený výklad: klakson patřil ke kulaté masce z roku 1923, ne ke kosočtverci jako takovému.

Zprvu se kosočtverec používal jen na luxusních sportovních vozech a během třicátých let se rozšířil na celou značku. Kdo srovnává příběhy znaků, najde podobnou věcnou logiku i u textu o tom, odkud je lev ve znaku Peugeotu.

Vasarely a plochý znak z roku 2021

V roce 1972 se Renault rozhodl kosočtverec rozšířit a zjednodušit. Do tehdejší umělecké politiky podniku zapadl malíř Victor Vasarely, zakladatel op artu. Podle Renault Group spolupracoval se synem Yvaralem a navrhl znak z rovnoběžných čar, který je zároveň jednoduchý a složitý. Jméno Renault z něj zmizelo a prvním modelem s tímto znakem byl Renault 5. Tento kosočtverec podle ředitelky uměleckých projektů značky vydržel asi dvacet let.

Po roce 1992 a přepracování v roce 2015 přišla verze, kterou značka představila v lednu 2021 při oznámení strategie Renaulution. Plochý znak se skládá ze dvou propletených kosočtverců a nemá písmo ani prostorové efekty, aby se lépe animoval na videu a digitálních médiích. Podle Renault Group šlo o devátou úpravu kosočtverce, čáru ve znaku přitom značka použila už v letech 1946, 1959 a 1972. Vidal uvedl, že všechny nové vozy ponesou znak nejpozději od roku 2024.

Louis Renault a rok 1945

O osudu Louise Renaulta se dá psát jen opatrně. Doložené jsou tři věci: za okupace pracovaly závody Renault pro německou armádu, Louis byl v září 1944 zatčen pro podezření z hospodářské spolupráce a zemřel ve vazbě v říjnu 1944, aniž by proběhl soud. Továrna v Billancourtu byla za války také bombardována spojeneckým letectvem.

Po jeho smrti následovalo zestátnění. Podle Renault Group proběhlo 16. ledna 1945, kdy se společnost změnila na Régie Nationale des Usines Renault a jméno Renault zůstalo jako obchodní značka. Potomci Louise Renaulta později zákonnost zestátnění zpochybnili. V roce 2017 osm vnuků podalo žalobu o odškodnění, což je součástí snahy o rehabilitaci jeho jména.

Míra osobní odpovědnosti se hodnotí různě. Fanouškovské stránky popisují, že Louis vzdoroval a zdržoval, zpravodajské zdroje připomínají výrobu nákladních vozů pro Němce. Pro článek o znaku je podstatné jen jedno: logo z roku 1925 přežilo zestátnění i jméno zakladatele a je dnes spojeno s celou značkou, ne s jedním člověkem.

Taxíky na Marně: co je mýtus

Renault Type AG se do dějin zapsal jako taxi de la Marne. Rozšířená verze říká, že pařížské taxíky v září 1914 zachránily Paříž. Muzeum armády v Paříži (Musée de l’Armée) popisuje událost střízlivěji: generál Gallieni nechal taxíky zabavit, večer 6. září se na Invalidech sešlo 630 vozů a odvezly vojáky 103. a 104. pěšího pluku. V každém seděli čtyři nebo pět mužů.

Podle muzea byl jejich podíl vzhledem k rozsahu bitvy malý a většina jednotek jela vlakem. Taxíky se ale staly symbolem odhodlání bránit se. Čísla se podle zdrojů liší: Renault Group v textu z roku 2018 uvádí 1 300 taxíků a 6 000 mužů, anglický deník Connexion zhruba 600 vozů. Nejpřesnější je údaj muzea o 630 vozidlech.

Podobné příběhy o značkách a jejich tvarech najdete i v textu, odkud je okřídlený šíp Škody, který také rozlišuje legendu a doložené dějiny.

Šest tvrzení o Renaultu, která neplatí

1. Že kosočtverec symbolizuje tři bratry. Prameny to neuvádějí, tvar se prosadil kvůli kapotě s hranou.
2. Že kosočtverec skrývá klakson. Klakson byl za kulatou maskou z roku 1923.
3. Že znak je od roku 1925 beze změny. Kresba se měnila a tvar zůstal.
4. Že první znak byl na autech. Medailon z roku 1900 se používal hlavně na dokumentech.
5. Že taxíky zachránily Paříž. Podle muzea šlo o symbol, většinu vojáků přepravily vlaky.
6. Že Louis Renault byl odsouzen. Zemřel ve vazbě dřív, než proběhl soud.

K podobně vyhroceným příběhům se dobře hodí i text o tom, odkud je znak Alfa Romeo a co z prvenství skutečně platí. Pro srovnání další hranatý příklad: blesk ve znaku Opelu.

Časté otázky

Proč má Renault ve znaku kosočtverec?

Podle oficiálního textu značky se kulatá maska z roku 1923 brzy změnila na hranatější tvar, který lépe seděl na kapotách s dvěma šikmými plochami a středovou hranou. Kosočtverec se poprvé objevil v roce 1924 na modelu 40 CV typu NM a definitivně ho značka přijala v roce 1925. Žádný symbolický výklad, třeba o třech bratrech, pramen neuvádí.

Kdy Renault vzniklo a kdo ho založil?

Založili ho bratři Louis, Marcel a Fernand Renaultovi. Oficiální historie značky uvádí rok 1898, kdy Louis na Štědrý den vyjel do Montmartru a získal dvanáct objednávek. Společnost Renault Frères vznikla o několik týdnů později, tedy na přelomu let 1898 a 1899. Na pařížském autosalonu se poprvé představila v červnu 1899.

K čemu byl přímý náhon a proč byl důležitý?

Jde o převodovku, jejíž nejvyšší stupeň přenáší výkon motoru přímo, bez mezipřevodu, a o kardanovou hřídel místo řetězů a řemenů. Louis Renault si ji nechal patentovat v únoru 1899. Značka ji na autosalonu téhož roku ukazovala veřejně a podle jejího vlastního textu tam dostala asi šedesát pevných objednávek.

Kdo navrhl Renault logo z roku 1972?

Kosočtverec z roku 1972 vznikl ve spolupráci s Victorem Vasarelym, zakladatelem op artu, a podle textu značky na něm pracoval i jeho syn Yvaral. Tvar se rozšířil, zjednodušil a z emblému zmizel nápis Renault. Prvním modelem s tímto znakem byl Renault 5.

Co se v roce 2021 změnilo na logu Renault?

Znak se zploštil, ztratil prostorový efekt a skládá se ze dvou propletených kosočtverců vedených čarou. Podle designového ředitele Gillese Vidala má působit jako jednoduchý podpis, který se snadno animuje na obrazovkách i na vozech. Poprvé se objevil na mřížce prototypu Renault 5.

Co se stalo s Louisem Renaultem po válce?

Po osvobození Paříže byl v září 1944 zatčen pro podezření z hospodářské spolupráce s Němci. Zemřel ve vazbě v říjnu 1944, aniž by proti němu proběhl soud. Okolnosti úmrtí a míra jeho osobní viny se hodnotí různě, a proto je lepší držet se jen doložených dat: zatčení, smrt před soudem a následné zestátnění firmy.

Kdy byl Renault zestátněn?

Zestátnění proběhlo 16. ledna 1945 a firma se tím změnila na Régie Nationale des Usines Renault. Značka Renault zůstala jako obchodní jméno. Potomci Louise Renaulta později zpochybnili zákonnost zestátnění a v roce 2017 podali žalobu o odškodnění.

Zachránily pařížské taxíky bitvu na Marně?

Ne. Musée de l’Armée uvádí, že večer 6. září 1914 se na Invalidech sešlo 630 taxíků, které odvezly vojáky 103. a 104. pěšího pluku, po čtyřech nebo pěti v každém vozidle. Podle muzea byly počty vzhledem k rozsahu bitvy malé a většinu jednotek přepravily vlaky. Taxíky se staly symbolem odhodlání, ne rozhodujícím logistickým prostředkem.