Žert: rozbor díla k maturitě
Žert je první román Milana Kundery, autor ho dokončil v prosinci 1965 a poprvé vyšel na jaře 1967 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel. Patří k epice, k české próze šedesátých let a bývá vykládán jako román existenciální, společenský a román deziluze. Student Ludvík Jahn kvůli posměšné pohlednici přijde o studium i stranickou legitimaci a o patnáct let později se chce pomstít muži, který jeho vyloučení vedl, jenže pomsta se obrátí v další špatný vtip.
Ve zkratce
- Autor: Milan Kundera (1929 až 2023), rodák z Brna, od roku 1975 žil ve Francii.
- Román dokončen v prosinci 1965, rok ležel u cenzury, vyšel na jaře 1967 jako 325. svazek edice Žatva.
- Literární druh epika, forma próza, žánr román: existenciální, společenský, román deziluze.
- Sedm částí a čtyři vypravěči v ich-formě: Ludvík, Helena, Jaroslav a Kostka. Vševědoucí vypravěč chybí.
- Přítomný děj trvá tři dny v moravském městě na Slovácku v polovině šedesátých let, minulost sahá do let padesátých.
- Od roku 1970 byla kniha stažena z prodeje i z knihoven, česky znovu vyšla v roce 1989 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
Základní údaje o díle
U zkoušky rozlišujte rok dokončení 1965 a rok prvního vydání 1967, mezi nimi rukopis zhruba rok čekal na povolení cenzury. Uvádí to Kundera v poznámce autora a rok 1967 potvrzují katalogy českých knihoven.
| Údaj | Žert |
|---|---|
| Autor | Milan Kundera (1929 až 2023) |
| Dokončení rukopisu | prosinec 1965, první náčrty podle autora kolem roku 1961 |
| První vydání | jaro 1967, Praha, Československý spisovatel, edice Žatva, svazek 325 |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | román: existenciální, společenský, psychologický, román deziluze |
| Zařazení a období | česká próza 60. let 20. století, literatura vyrovnávající se s padesátými léty |
| Členění | sedm částí |
| Vypravěči | čtyři postavy v ich-formě: Ludvík Jahn, Helena Zemánková, Jaroslav, Kostka |
Osud knihy
Na začátku roku 1970 byl spolu se všemi Kunderovými knihami stažen z prodeje i z veřejných knihoven. Česky ho znovu vydali až v roce 1989 manželé Škvorečtí v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu, doma v roce 1991 brněnský Atlantis.
O čem Žert je
Tématem je člověk, jehož život zničí nepatrný čin, který nebyl myšlen vážně, a marná snaha vzít křivdu zpět. Sám Kundera v poznámce autora píše, že historická situace není hlavním předmětem románu, jen ostře osvětluje témata jako msta, zapomnění, vážnost a nevážnost nebo vztah dějin a člověka.
Hlavní motivy
Vrací se motiv iluze a deziluze: každý vypravěč věří ve své hodnoty a sleduje, jak se mu rozpadají. Dalšími motivy jsou pomsta, zapomnění, ztracená láska, víra a moravská lidová hudba a tradice. Lidské činy mají v románu nečekané následky, které se obracejí proti tomu, kdo je spustil.
Žert a vyloučení
Na počátku padesátých let je Ludvík Jahn nadšený student a komunista. Dívce Markétě, která je na stranickém školení, pošle pohlednici, v níž si ze stranických hesel tropí posměch a hlásí se k Trockému. Žert nikdo nebere jako žert: plenární schůze pod vedením spolužáka Pavla Zemánka ho vyloučí ze strany i z fakulty. Ludvík pak slouží u vojáků s černými výložkami, v pomocných technických praporech, a fárá v ostravských dolech. Tam poznává Lucii, svou velkou lásku, kterou nakonec ztratí.
Pomsta, která se nepovede
V polovině šedesátých let se Ludvík vrací do rodného města, aby svedl rozhlasovou redaktorku Helenu, Zemánkovu ženu. Svedení se podaří, ale Helena prozradí, že s manželem už dávno nežije, a Zemánek má mladou přítelkyni. Ludvík tak Zemánkovi místo pomsty usnadní rozchod. Heleně řekne, že ji nemiluje. Ona se pokusí o sebevraždu, místo léků ale spolyká projímadla.
Jízda králů a koncert
Ve stejný den se ve městě koná Jízda králů. Jaroslav, Ludvíkův přítel z mládí a vedoucí cimbálové muziky, zjistí, že jeho syn Vladimír raději odjel na motocyklové závody. Ludvík se k muzice vrátí a hraje s ní, Jaroslav při koncertě dostane srdeční záchvat. Román končí poznáním, že nic se nenapraví a všechno se zapomene.
Kompozice, čas, prostor a vypravěči
Kompozice
Kniha má sedm částí. Vypravěči se střídají v pořadí Ludvík, Helena, Ludvík, Jaroslav, Ludvík, Kostka a v sedmé části se po kapitolách střídají Ludvík, Helena a Jaroslav. Ludvík vypráví zhruba dvě třetiny textu. Ludvíkovy vzpomínky ve třetí a páté části vracejí čtenáře do padesátých let.
Román jako polyfonie
Kundera střídání hlasů nazývá románovou polyfonií, tedy vícehlasím podle vzoru hudby. Vševědoucí vypravěč, který by stál nad příběhem, v Žertu chybí, vyprávějí jen postavy. V dalších románech, počínaje Život je jinde, už Kundera používá vypravěče, který stojí mimo příběh a komentuje ho. Oba typy srovnává přehled vypravěče v ich-formě a er-formě.
Čas a prostor
Přítomnost zabírá tři dny v rodném moravském městě na Slovácku v polovině šedesátých let. Minulost se odehrává hlavně v Praze a v Ostravě na počátku padesátých let.
Postavy
Čtyři postavy vyprávějí, ostatní známe jen z jejich pohledu, nejdůležitější z nich je Lucie.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Ludvík Jahn | bývalý student vyloučený ze strany | inteligentní, skeptický, zahořklý, jako jediný své ideály opravdu zkoumá | hlavní vypravěč, strůjce pomsty |
| Helena Zemánková | rozhlasová redaktorka, Zemánkova žena | romantická, věrná straně, touží po lásce | nástroj Ludvíkovy pomsty, sama vypráví |
| Jaroslav | Ludvíkův přítel z mládí, vede cimbálovou muziku | snílek oddaný folkloru, žije minulostí | vypravěč, nese linii lidové tradice |
| Kostka | věřící křesťan | klidný, přemýšlivý, přesto selhává | vypravěč, Ludvíkův názorový oponent |
| Pavel Zemánek | Ludvíkův spolužák | v padesátých letech horlivý stranický činitel | vede schůzi, která Ludvíka vyloučí |
| Lucie | dívka z Ostravy | Ludvík ji nikdy doopravdy nepoznal | Ludvíkova ztracená láska, sama nevypráví |
| Markéta | spolužačka | bere stranické školení vážně | adresátka osudné pohlednice |
Ludvík a jeho protějšky
Každý vypravěč zastupuje jiný postoj k době. Helena věří straně, Jaroslav lidové tradici a Kostka Bohu. Ludvík je jediný, kdo své dřívější ideály podrobí důkladné kritice, a přesto nedokáže najít nic, čemu by uvěřil znovu.
Jazyk a umělecké prostředky
Dílo je autorsky chráněné, proto bez ukázek. Hlavním prostředkem je střídání osobních vypravěčů, z nichž každý mluví jinak a vytváří si vlastní obraz světa.
Ironie
Ironie prostupuje celý děj. Ludvíkův žert zničí jeho život, jeho pomsta se změní v další špatný vtip a Helenin pokus o sebevraždu skončí trapně. Smysl knihy vzniká z rozporu mezi tím, co postavy zamýšlejí, a tím, co jejich činy skutečně způsobí.
Esejistické pasáže
Jaroslavova část obsahuje rozsáhlý výklad o moravské lidové písni, Ludvík přemýšlí o zapomnění a o tom, zda lze křivdu napravit. Tento postup Kundera neopustil ani v dalších románech.
Symboly a retrospektiva
Jízda králů, stará slovácká slavnost, zastupuje svět tradice, o který mladá generace nestojí. Retrospektiva, tedy návrat do minulosti uprostřed přítomného děje, postupně vysvětluje, proč se Ludvík chce mstít.
Autor a literárněhistorický kontext
Milan Kundera
Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně, jeho otec Ludvík Kundera byl klavírista a muzikolog. Na FAMU vyučoval světovou literaturu. Do komunistické strany vstoupil v roce 1948, v roce 1950 byl vyloučen, v roce 1956 znovu přijat a v roce 1970 vyloučen definitivně. Od roku 1975 žil ve Francii, v roce 1979 přišel o československé občanství a v roce 2019 dostal české zpět. Zemřel 11. července 2023 v Paříži.
Zařazení a období
Žert patří k české próze šedesátých let, která se vyrovnávala s padesátými léty. Kunderův prozaický debut předcházely básnické sbírky a hra Majitelé klíčů z roku 1962. Ze stejné doby jsou novela Bohumila Hrabala, kterou přibližuje rozbor Ostře sledovaných vlaků, a román, o kterém píše rozbor Zbabělců Josefa Škvoreckého, také ironický pohled jednoho vypravěče na dějiny.
Souvislosti se světovou literaturou
Francouzské vydání uvedl předmluvou Louis Aragon a čtenáři deníku Le Monde ho zařadili mezi sto knih dvacátého století. Pocit odcizení vlastnímu činu spojuje Žert s existencialismem. Ten na jiném příběhu ukazuje rozbor Camusova Cizince.
Další díla Kundery
Uveďte povídky Směšné lásky, romány Život je jinde, Valčík na rozloučenou (1976), Kniha smíchu a zapomnění (1979) a Nesmrtelnost (1990). Nejznámější je román z roku 1984, který rozebírá rozbor Nesnesitelné lehkosti bytí.
Jak o Žertu mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, kdo vypráví a zda jde o přítomnost, nebo o vzpomínku. Pak pokračujte tématem, kompozicí, postavami a jazykem. V úryvku vždy pojmenujte vypravěče a ironii, která vzniká z rozdílu mezi záměrem a výsledkem. Další díla rozebraná stejným způsobem najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Sedm věcí, které se o Žertu pletou
- Rok 1965 jako rok vydání. V prosinci 1965 Kundera román dokončil, vyšel až na jaře 1967.
- Jeden vypravěč v er-formě. Vyprávějí čtyři postavy v ich-formě, vševědoucí vypravěč v knize není.
- Pohlednice pro Lucii. Osudnou pohlednici poslal Ludvík spolužačce Markétě, Lucii poznal až v Ostravě.
- Pomsta se povedla. Helena s Zemánkem už nežije, Ludvík mu tedy neublížil, spíš mu pomohl.
- Helena zemřela. Místo léků spolykala projímadla a přežila.
- Ludvík ve vězení. Nebyl odsouzen, sloužil u pomocných technických praporů s černými výložkami a pracoval v dolech.
- Žert jako první Kunderova kniha. Je to jeho první román, předtím vydal básnické sbírky, povídky a hru.
Časté otázky
Kdy vznikl a kdy vyšel Žert?
Milan Kundera román dokončil v prosinci 1965. Rukopis asi rok čekal na cenzuru a kniha vyšla na jaře 1967 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel.
Jaký je literární druh a žánr Žertu?
Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Vykládá se jako román existenciální, společenský a román deziluze.
Kdo je vypravěčem Žertu?
Vyprávějí čtyři postavy v ich-formě: Ludvík Jahn, Helena Zemánková, Jaroslav a Kostka. Ludvík vypráví asi dvě třetiny textu, vševědoucí vypravěč chybí.
Jakou kompozici má Žert?
Román má sedm částí. Vypravěči se střídají v pořadí Ludvík, Helena, Ludvík, Jaroslav, Ludvík, Kostka a v sedmé části se po kapitolách střídají Ludvík, Helena a Jaroslav. Kundera tomu říká románová polyfonie.
O čem je Žert?
Student Ludvík Jahn je kvůli posměšné pohlednici vyloučen ze strany i ze školy a slouží u pomocných technických praporů v Ostravě. O patnáct let později svede ženu Pavla Zemánka, který jeho vyloučení vedl, ale pomsta selže, protože manželé spolu už nežijí.
Kde a kdy se Žert odehrává?
Přítomný děj trvá tři dny v Ludvíkově rodném městě na Slovácku v polovině šedesátých let. Vzpomínky vedou do Prahy a Ostravy na počátek padesátých let.
Jak Žert končí?
Helena se po Ludvíkově odmítnutí pokusí o sebevraždu, ale spolyká projímadla. Ludvík hraje s Jaroslavovou cimbálovou muzikou a Jaroslav při koncertě dostane srdeční záchvat.
Kdo natočil film Žert?
Film natočil v roce 1968 režisér Jaromil Jireš, scénář napsal spolu s Kunderou. Hlavní roli hrál Josef Somr. Film přišel do kin v roce 1969 a za normalizace skončil v trezoru.
