Dušičky: proč se na hrobech zapalují svíčky
Dušičky jsou 2. listopadu, den po Všech svatých. Odkud svátek je, co s ním má společného očistec a proč církev svíčky na hrobech zpočátku zakazovala.
-
-
Svatomartinská husa: proč se jí 11. listopadu
Proč se na svatého Martina jí husa, co říká legenda a co nejstarší životopis, jaká pravidla má značka Svatomartinské víno a proč se husa peče dlouho.
-
Medovník: proč není totéž co Marlenka
Vyhláška slovo medovník vůbec nezná a minimální obsah medu nestanoví. Proč je těsto tmavé a proč pláty zvláční až po proložení krémem.
-
Vánočka: proč praská a odkud se u nás vzala
Praská podkynutá, roztéká se překynutá. Proč tučné těsto kyne tak dlouho a proč slovo vánočka v žádném předpisu není.
-
Kváskový chléb: co se v těstě děje
Kvásek nemusí být starý mnoho let, doložila to studie na pěti stech vzorcích. Proč chléb nezplesniví a proč je střed gumový.
-
Vanilkové rohlíčky: odkud jsou a proč se lámou
Vanilkové rohlíčky jsou z Vídně, ale ne z roku 1683. Co je doložené, proč se lámou, proč se obalují za tepla a jak se liší vanilka od vanilinu.
-
Bramborák: proč se rozpadá a proč šedne
Vejce rozpadající se placku nezachrání, přijde na řadu příliš pozdě. Které brambory vybrat, co dělat s vodou a proč těsto šedne.
-
Linecké cukroví: proč se jmenuje podle Lince
Linecké cukroví nese jméno města Linec a nejstarší recept na linecký dort je z roku 1653. Proč má těsto poměr 1-2-3, odpočívá a po slepení změkne.
-
Houskový knedlík: proč se srazí a proč se krájí nití
Sražení způsobí podtlak z kondenzující páry, ne průvan. Co dělá hrubá mouka, proč se propichuje a čím se knedlík liší od šišky.
-
Bramborový salát: odkud je a jak ho nezkazit
Je to adaptace ruského salátu Olivier a dnešní podoba je z šedesátých let. Jaké brambory vybrat, proč se vaří ve slupce a proč se sráží majonéza.
-
Kulajda: odkud je a proč se tak jmenuje
Kulajda je z pásu kolem jihu Čech, jméno se vykládá od slovesa zakudlit. Co je doložené o kopru, octu, ztraceném vejci a proč se v ní sráží smetana.
-
Trdelník: proč není české tradiční pečivo
V Praze se prodává od roku 2000 a známka Staročeské trdlo byla zneplatněna. Chráněné označení má jediný trdelník, skalický.
