Zpráva a oznámení: jak je napsat, rozdíl a vzory
Zpráva a oznámení jsou nejkratší a nejvěcnější slohové útvary, které se ve škole píšou, a přesto v nich lidé dělají zbytečné chyby. Oba texty předávají fakta, nehodnotí a nevyprávějí. Zpráva čtenáři sděluje, co se stalo, oznámení ho upozorňuje na to, co se stane nebo co má udělat. Kdo umí odpovědět na otázky kdo, co, kde, kdy, jak a proč, napíše obojí za pár minut.
Ve zkratce
- Zpráva i oznámení patří k informačnímu slohovému postupu, jehož cílem je objektivně podat fakta.
- Zpráva informuje o události, která proběhla. Oznámení informuje předem o události, změně nebo povinnosti.
- Základem obou textů jsou odpovědi na otázky kdo, co, kde a kdy, podle potřeby i jak a proč.
- Zpravodajská zpráva se staví jako obrácená pyramida: nejdůležitější informace na začátku, podrobnosti na konci.
- Jazyk je spisovný, neutrální a přesný. Hodnocení, citově zabarvená slova a přikrášlování do těchto útvarů nepatří.
Co mají zpráva a oznámení společného
Oba útvary vycházejí z informačního slohového postupu. Encyklopedický slovník češtiny ho popisuje jako objektivní podání faktů, ve kterém hrají hlavní roli jména a faktografické údaje a slovní zásoba je neutrální. Souvislosti mezi fakty se přitom vyjadřovat nemusí. Text tedy nemusí plynout jako vyprávění, stačí, když čtenáři dá všechno, co potřebuje vědět. Proto bývají krátké a dají se přečíst na jeden pohled. Srovnání s ostatními postupy najdete v přehledu slohových útvarů a jejich znaků.
Ve kterých stylech je potkáte
Zprávu i oznámení najdete ve více funkčních stylech češtiny. Ve zpravodajství je zpráva základním žánrem a slovník k ní řadí i krátkou zprávu, takzvanou noticku, a rozšířenou zprávu. Oznámení se objevuje v novinách, ale ještě častěji v administrativě, třeba jako vyhláška obecního úřadu nebo oběžník ve firmě. V běžné komunikaci pak obojí píšeme do školního časopisu, na nástěnku v domě nebo do skupinového chatu.
Zpráva a oznámení: v čem se liší
Hlavní rozdíl je v čase. Zpráva se ohlíží zpět a odpovídá na otázku, co se stalo. Slovník u zpravodajství výslovně uvádí otázky co se stalo, kdo to udělal, kdy a kde, případně stručně jak a proč. Oznámení se naopak dívá dopředu. Upozorňuje na akci, změnu nebo povinnost, která teprve přijde. Ve školní praxi se proto zpráva píše převážně v minulém čase a oznámení v budoucím nebo přítomném.
Rozdíl v účelu
Zpráva čtenáře informuje a nic po něm nechce. Stačí, když se dozví, že hasiči zasahovali u požáru skladu nebo že školní tým vyhrál turnaj. Oznámení má často praktický cíl. Chce, aby čtenář přišel na schůzi, přeparkoval auto nebo si zapamatoval nový termín. Proto v oznámení bývá výzva nebo pokyn a zpráva se bez nich obejde. Když v textu chybí, co má čtenář udělat, oznámení svůj úkol nesplní.
Otázky, na které musí text odpovědět
Každá zpráva i oznámení stojí na šesti otázkách: kdo, co, kde, kdy, jak a proč. První čtyři jsou povinné téměř vždy, protože bez nich čtenář nepochopí, o čem je řeč. Otázky jak a proč se přidávají, když to pomáhá porozumění, například u nehody nebo u změny pravidel. Než začnete psát, odpovězte si na všechny otázky v bodech. Z těch bodů pak text složíte rychleji, než kdybyste začínali od první věty.
Kdo a co
Kdo je osoba, skupina nebo instituce, o které text mluví nebo která ho vydává. Co je samotná událost: zápas, uzavírka, schůze, výstava. Tyto dvě otázky patří do první věty. Pište konkrétně. Místo „naše škola“ napište celý název třídy nebo kroužku, místo „akce“ napište, o jakou akci jde. Čtenář, který uvidí jen první větu, má vědět, jestli se ho text týká.
Kde a kdy
Místo a čas jsou u oznámení nejdůležitější údaje vůbec. Uveďte přesnou adresu, místnost nebo úsek ulice a datum s dnem v týdnu a hodinou. Den v týdnu pomáhá odhalit překlep v datu, protože čtenář si ho snadno ověří v kalendáři. U zprávy stačí méně, třeba „v sobotu odpoledne ve sportovní hale“. Vždy ale platí, že nejasné místo nebo čas znehodnotí celý text, i kdyby byl jinak bezchybný.
Jak a proč
Otázka jak popisuje průběh nebo způsob: jak zápas skončil, jak se uzavírka objede, jak se lze přihlásit. Otázka proč vysvětluje příčinu: proč se ulice zavírá, proč se schůze svolává. U oznámení o uzavírce nebo o změně provozu je důvod dobré uvést vždy, protože lidé změnu snáz přijmou, když vědí, k čemu slouží. Důvod ale stačí v jedné věcné větě, bez omlouvání a bez hodnocení.
Jak napsat zprávu podle obrácené pyramidy
Zpravodajská zpráva se staví jako obrácená pyramida. Nejdůležitější informace jde na začátek a další údaje následují podle toho, jak moc jsou důležité. Novinářská příručka Poynter připomíná, že forma vznikla v době telegrafu a novinám umožnila krátit zprávy odspodu, aniž by se ztratilo to podstatné. Čeští novináři ji shrnují jednoduše: v první větě to nejdůležitější, zbytek text postupně rozvíjí.
Titulek a první věta
Titulek zprávy má říct, co se stalo, a obsahuje sloveso: „Školní sbor zvítězil v krajském kole“, ne „Úspěch sboru“. První věta zopakuje jádro zprávy a přidá kdo, kde a kdy. Když čtenář dočte jen ji, ví všechno podstatné. Teprve další věty doplní jak a proč, jména, výsledky, citace účastníků a souvislosti. Nejméně důležité podrobnosti patří až na konec. Kdo chce citace účastníků získat sám, ocení návod, jak napsat interview, s radami k otázkám a přepisu.
Kdy pyramidu nepoužít
Obrácená pyramida se hodí pro aktuální zprávy, kde jde o rychlé předání informace. Kritici jí vyčítají, že obrací přirozené pořadí začátek, střed a konec a že text ke konci slábne. Pokud chcete událost zprostředkovat i s atmosférou a vlastním pozorováním, je vhodnějším útvarem reportáž, která čtenáře vtáhne na místo. Krátká zpráva do školního časopisu nebo na web obce ale pyramidu snese bez problémů.
Náležitosti oznámení
Oznámení nemá jednu závaznou šablonu, ale v praxi se v něm opakují stejné části. Je to nadpis, který řekne, o co jde, dále věcný text s odpověďmi na kdo, co, kde a kdy, případně pokyn pro čtenáře a nakonec údaj o tom, kdo oznámení vydává. U úředních a firemních oznámení přibývá datum vydání a kontakt pro dotazy. Čím víc lidí text uvidí, tím důležitější je, aby se dal přečíst rychle.
Oznámení, nebo pozvánka
Oznámení a pozvánka si jsou blízko, oba texty mluví o budoucí události. Pozvánka ale adresáta zve, láká ho a často je osobní. Oznámení jen věcně informuje, a to i o věcech, na které se nikdo netěší, třeba o odstávce vody. Pokud chcete hosty na akci přilákat, pomůže vám návod, jak napsat pozvánku s programem a výzvou. Pro věcné sdělení zůstaňte u oznámení.
Oznámení o zrušení nebo změně
Zvláštní případ je oznámení o tom, že se něco ruší nebo přesouvá. Tady čtenář potřebuje hlavně tři věci: co se mění, odkdy a co má udělat on. Nový termín patří hned do první věty, ne až na konec. Když náhradní termín zatím není, napište to otevřeně. Jak takové sdělení formulovat, aby nevyvolalo zmatek, rozebírá článek o tom, jak oznámit zrušenou akci bez náhradního termínu.
Jazyk a typické chyby
Věcnost bez hodnocení
Zpráva i oznámení se píšou spisovně a neutrálně. Slovník u administrativního stylu zdůrazňuje přesnost, jednoznačnost a nízkou synonymii, tedy jednu věc pojmenovat stále stejně. Ve zprávě to znamená žádné „úžasný koncert“ ani „bohužel prohráli“. Pokud je hodnocení důležité, přiřaďte ho konkrétnímu člověku: „Trenér výkon označil za nejlepší v sezoně.“ Vlastní názor pisatele do zprávy nepatří, k tomu slouží komentář nebo úvaha.
Nejčastější chyby
Nejčastější chybou je vyprávění místo zprávy. Žák začne „Bylo krásné ráno a všichni jsme se těšili“ a k tomu, co se stalo, se dostane až ve třetím odstavci. Druhou chybou je chybějící údaj, obvykle místo nebo čas. Třetí je hodnocení: „povedená akce“, „skvělí žáci“. Čtvrtou chybou u oznámení je chybějící podpis, takže čtenář neví, na koho se obrátit. Všechny čtyři chyby odhalí kontrola podle otázek kdo, co, kde a kdy.
Vzory zprávy a oznámení
Následující vzory jsou vymyšlené a slouží jen jako ukázka stavby. Jména, místa a čísla si nahraďte vlastními. Všimněte si, že každý vzor odpovídá na otázky kdo, co, kde a kdy hned v prvních větách a nikde nehodnotí. Kdo potřebuje ukázky ke slohové části zkoušky, najde další rady v článku o slohové práci k maturitě, kde je přehled útvarů, které se zadávají.
Zpráva do školního časopisu
Pěvecký sbor postoupil do celostátního kola. Pěvecký sbor naší školy zvítězil ve čtvrtek v krajském kole soutěže školních sborů, které se konalo v koncertním sále městského kulturního domu. Sbor s pětadvaceti zpěváky pod vedením sbormistryně Jany Novotné přednesl tři skladby a porota mu udělila zlaté pásmo. Do soutěže se přihlásilo osm sborů z celého kraje. Celostátní kolo proběhne na jaře, sbor na něj začne zkoušet po vánočních prázdninách.
Oznámení o uzavírce
Uzavírka Lipové ulice. Obecní úřad oznamuje, že Lipová ulice bude v úseku od křižovatky s Nádražní ulicí po školu od pondělí 3. června do pátku 14. června uzavřena kvůli opravě vodovodu. Objížďka povede ulicemi Polní a Zahradní. Obyvatele uzavřeného úseku žádáme, aby po dobu prací parkovali na parkovišti u sokolovny. Dotazy zodpoví podatelna obecního úřadu. Obecní úřad Horní Lhota.
Oznámení o schůzi
Schůze vlastníků jednotek. Výbor společenství vlastníků svolává schůzi vlastníků jednotek domu Okružní 12, která se koná ve středu 9. října v 18 hodin ve společenské místnosti v přízemí. Na programu je schválení rozpočtu na opravu střechy a volba nového člena výboru. Kdo se nemůže zúčastnit, může zmocnit jiného vlastníka písemnou plnou mocí. Podklady k programu jsou k vyzvednutí u předsedy výboru. Výbor SVJ Okružní 12.
Jak napsat zprávu a oznámení krok za krokem
Postup je u obou útvarů skoro stejný a s trochou praxe ho zvládnete bez přemýšlení. Rozdíl je jen v tom, že u zprávy hledáte nejdůležitější informaci o tom, co se stalo, a u oznámení údaj, podle kterého má čtenář jednat. Pokud oznámení míří na úřad nebo instituci a má podobu dopisu, řiďte se pravidly pro úřední dopis, včetně záhlaví a podpisu.
- Rozhodněte, jestli píšete o tom, co se stalo (zpráva), nebo o tom, co se stane (oznámení).
- Odpovězte si v bodech na otázky kdo, co, kde, kdy, jak a proč.
- Z nejdůležitějších odpovědí sestavte titulek nebo nadpis a první větu.
- Doplňte podrobnosti od nejdůležitějších po nejméně důležité, u oznámení přidejte pokyn pro čtenáře.
- Škrtněte hodnotící slova, citově zabarvené výrazy a všechno, co čtenáři nepomůže.
- Zkontrolujte data, časy, jména a podpis a nechte text přečíst někoho, kdo o věci nic neví.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi zprávou a oznámením?
Zpráva informuje o tom, co se už stalo, a odpovídá na otázky kdo, co, kde a kdy. Oznámení upozorňuje na událost, změnu nebo povinnost, která teprve přijde, a často obsahuje pokyn, co má čtenář udělat. Oba útvary jsou věcné a nehodnotí.
Kam patří zpráva a oznámení mezi slohové útvary?
Oba útvary vycházejí z informačního slohového postupu. Zpráva je typická pro zpravodajství, oznámení najdete v novinách i v administrativě, třeba jako vyhlášku úřadu nebo oběžník. V běžném životě je obojí součástí každodenní komunikace, od nástěnky v domě po školní časopis.
Co je obrácená pyramida?
Je to způsob stavby zpravodajské zprávy, kdy nejdůležitější informace stojí na začátku a podrobnosti následují podle klesající důležitosti. Čtenář, který přečte jen první větu, ví to podstatné. Zprávu lze navíc zkrátit odspodu, aniž by se ztratilo jádro.
Musí být oznámení podepsané?
Mělo by být. Čtenář potřebuje vědět, kdo oznámení vydává a na koho se může obrátit s dotazem. U úředních a firemních oznámení se obvykle uvádí i datum vydání a kontakt, u krátkého oznámení na nástěnce stačí název organizace nebo jméno.
Smí být ve zprávě názor pisatele?
Ve zprávě by vlastní hodnocení být nemělo, jejím úkolem je věcně předat fakta. Když je názor pro čtenáře důležitý, uveďte ho jako výrok konkrétního člověka, například trenéra nebo pořadatele. Vlastní hodnocení pisatele patří do komentáře nebo úvahy.
Jak dlouhá má být zpráva?
Pevná délka neexistuje. Krátká zpráva může mít jen jednu nebo dvě věty, rozšířená zpráva několik odstavců. Rozhoduje, kolik informací čtenář potřebuje, a ve škole také rozsah, který zadá vyučující.
Zdroje: Informační slohový postup, CzechEncy (czechency.org), Publicistický styl, CzechEncy (czechency.org), Pros and Cons of the Inverted Pyramid, Poynter (poynter.org).
