Versailles: proč Ludvík XIV. postavil zámek

Versailles postavil Ludvík XIV. z lovecké chaty svého otce proto, aby měl dvůr i vládu na jednom místě a pod vlastním dohledem. Důvodem byla i zkušenost s Frondou, při níž šlechta a Paříž krále ohrožovaly. Dvůr a vláda se sem oficiálně přesunuly 6. května 1682 a stavba se táhla dalších několik desetiletí.

Ve zkratce

• Základem byl lovecký zámeček Ludvíka XIII. z roku 1623, později nahrazený zděným zámkem.
• Ludvík XIV. rozšiřoval sídlo od roku 1661, oficiálním sídlem vlády se Versailles stalo 6. května 1682.
• Na stavbě se podíleli Le Vau, Hardouin-Mansart, Le Brun a Le Nôtre, žádný z nich sám.
• Zrcadlová síň má 17 oblouků, 357 zrcadel a vznikala v letech 1678 až 1684.
• V síni bylo 18. ledna 1871 vyhlášeno Německé císařství a 28. června 1919 podepsána Versailleská smlouva.
• Fontány napájel mimo jiné Marlyský stroj na Seině, v provozu od roku 1684 do roku 1817.
• Královským sídlem přestal být zámek po 6. říjnu 1789, od roku 1979 je na seznamu UNESCO.

Od loveckého zámečku k sídlu dvora

Co tu stálo před Ludvíkem XIV.

Versailles nezačínalo jako palác, ale jako lovecká chata. Podle oficiálního webu zámku požádal Ludvík XIII. v roce 1623 podnikatele Nicolase Huau, aby mu na kopci nad tehdejším městečkem postavil lovecký zámeček. Mezi lety 1631 a 1633 jej nahradil zděný zámek od architekta Philiberta Le Roye, tvořený třemi křídly do tvaru U s nárožními pavilony z cihel a kamene a s břidlicovou střechou.

Britannica uvádí, že zdi tohoto zámku se dochovaly dodnes jako fasáda směrem do Mramorového nádvoří. Ludvík XIV. tedy nestavěl od základů, ale kolem otcova zámečku. Starší stavba zůstala středem, kolem kterého se přidávala další křídla, sály a zahrady.

Co se změnilo po roce 1661

Britannica popisuje proměnu v letech 1661 až 1710 na rozlehlý komplex, v němž měl každý detail oslavovat krále. Už v roce 1661 pověřil Ludvík XIV. zahradníka André Le Nôtra úpravou zahrad, které považoval za stejně důležité jako samotný zámek. Slavnosti tu pořádal už dřív: první velká se konala 7. až 13. května 1664, druhá 18. července 1668.

Proč se z Frondy stal důvod k přestavbě

Fronda krále naučila nedůvěřovat Paříži i šlechtě. Britannica ji popisuje jako sérii občanských válek v letech 1648 až 1653 za Ludvíkovy nezletilosti, jejíž porážka připravila půdu pro absolutismus jeho osobní vlády. Oficiální web zámku dodává, že se mladý král cítil v hlavním městě ponížen a fyzicky ohrožen a nikdy na to nezapomněl.

Šlechta u dvora místo na panstvích

Podle oficiálního webu pak šlechta pod královým dohledem už nemohla spřádat intriky proti trůnu. Velcí páni zůstávali v armádě nebo u dvora a jejich chování řídila přísná etiketa. Než se sídlo ustálilo ve Versailles, střídal se dvůr mezi Louvrem, Tuileriemi, Saint-Germain-en-Laye, Vincennes a Fontainebleau. O Louvru, jednom z dřívějších sídel dvora, se dočtete v článku o skleněné pyramidě u Louvru.

Fronda nebyla jediný důvod. Výklady se liší, zda šlo hlavně o útěk před nepřátelskou Paříží, nebo o ukázku moci. Do textu proto patří oboje: kontrola šlechty a zároveň velkolepá reprezentace krále. Kolik přesně lidí u dvora žilo, se zdroje rozcházejí, a proto číslo neuvádíme.

Etapy stavby a architekti

Versailles nenavrhl jediný architekt, ale tým, který se střídal podle etap. Oficiální web jmenuje Le Nôtra, Le Vau, Le Bruna a Hardouin-Mansarta. Britannica doplňuje, že Le Vau přispěl přístavbami, Le Brun vedl výzdobu interiérů a Hardouin-Mansart vytvořil většinu pozdějších částí.

Jules Hardouin-Mansart a Le Nôtre

Hardouin-Mansart se podle Britannicy stal v roce 1675 oficiálním architektem krále a od roku 1678 přestavoval Versailles podle plánů Le Vaua. Zemřel v roce 1708 při práci na kapli. Le Nôtre se narodil v roce 1613 v Paříži, zahrady v Tuileries převzal po otci a Versailles se stalo jeho hlavním dílem. Jinou stavbu, která se vlekla mnohem déle, popisuje článek o Sagradě Família.

Zrcadlová síň a co se v ní odehrálo

Zrcadlová síň vznikla místo terasy, kterou navrhl Le Vau a která trpěla počasím. Oficiální web uvádí, že ji Hardouin-Mansart stavěl v letech 1678 až 1684. Síň je 73 metrů dlouhá, má 17 oken a 17 oblouků s celkem 357 zrcadly. Strop vymaloval Charles Le Brun a jeho 30 kompozic zachycuje prvních 18 let vlády Ludvíka XIV., od roku 1661 do nijmegenských mírů.

Ne místo pro obřady, ale pro přijetí hostů

Podle oficiálního webu se síň k obřadům používala jen zřídka. Konaly se tu plesy a hry při královských svatbách a diplomatické audience. Poselstva z Janova (1685), Siamu (1686), Persie (1715) a Osmanské říše (1742) procházela její délkou ke králi. Při plesech ji osvětlovaly tisíce svíček.

Dvě chvíle, které z ní udělaly pojem

Britannica k roku 1919 dodává, že smlouvu podepsala Německá říše a spojenci a v platnost vstoupila 10. ledna 1920. Oficiální web poznamenává, že ji jedni vnímali jako mír a druzí jako diktát. Po roce 1871 zasedalo v zámecké Opeře také francouzské Národní shromáždění, a to do vyhlášení Třetí republiky v roce 1875.

Voda pro fontány a Marlyský stroj

Versailleské fontány byly technický problém, ne jen ozdoba. Oficiální web popisuje zahrady jako práci trvající zhruba 40 let na loukách a bažinách, při níž se přesouvaly velké objemy zeminy a podíleli se na ní tisíce dělníků, někdy i celé pluky. Britannica připomíná, že v zahradách měly „kouzelně“ klidnou vodu.

Marlyský stroj

Podle Princetonské sbírky o Versailles navrhli Arnold de Ville a Rennequin Sualem tuto soustavu králi v roce 1678. Louis XIV. ji uvedl do provozu v roce 1684 a pracovala do roku 1817. Vodní kola částečně ponořená v Seině poháněla stovky pump a čerpala vodu po stupních do kopce, odkud ji vedly akvadukty do Marly a Versailles.

Zdroje se rozcházejí v počtu kol (třináct, nebo čtrnáct) i pump, proto uvádíme jen „stovky“. Princetonská stránka stroj popisuje jako nákladný a hlučný a dodává, že se stal turistickou atrakcí.

Řeka Eure a nedokončený akvadukt

Oficiální web uvádí, že se v roce 1684 uvažovalo o odvedení řeky Eure, jak vyplývá z dopisu paní de Sévigné. Vestigem tohoto plánu je akvadukt v Maintenonu, který zůstal nedokončený. Jak vypadá jiné velké panovnické sídlo, ukazuje návštěva zámku Schönbrunn.

Šest tvrzení o Versailles, která neplatí

1. Ludvík XIV. postavil zámek od základů. Zdi Ludvíka XIII. se podle Britannicy dochovaly jako fasáda do Mramorového nádvoří.
2. Fronda byla jediným důvodem. Oficiální web zdůrazňuje kontrolu šlechty, ale Versailles mělo také ukázat slávu krále.
3. Dvůr tu sídlil od začátku. Vláda se sem přesunula až 6. května 1682 a v letech 1715 až 1722 byl dvůr zase pryč, do Versailles se vrátil 15. června 1722.
4. Zrcadlová síň sloužila hlavně k obřadům. Oficiální web uvádí, že se k nim používala jen zřídka.
5. Marie Antoinetta řekla „Ať jedí koláče“. Věta se v Rousseauových Zpovědích objevuje dřív, než přijela do Francie, a důkaz o jejím autorství neexistuje.
6. Versailles postavil jen Ludvík XIV. Podle oficiálního webu sídlo zdobili další králové až do revoluce, třeba Ludvík XV. nechal postavit Královskou operu. O jiném nedokončeném zámku píše článek o zámku Neuschwanstein.

Časté otázky

Proč Ludvík XIV. přestavěl Versailles?

Chtěl mít dvůr i vládu na jednom místě pod vlastním dohledem. Oficiální web zámku uvádí, že mladého krále Fronda ponížila a ohrozila a že šlechta pod jeho kontrolou už nemohla spřádat intriky proti trůnu. Šlo ale i o slávu panovníka, takže jediný důvod to nebyl.

Kdy se dvůr přestěhoval do Versailles?

Oficiálně 6. května 1682, kdy se Versailles stalo sídlem vlády. Do té doby se dvůr střídal mezi Louvrem, Tuileriemi, Saint-Germain-en-Laye, Vincennes, Fontainebleau a Versailles. Po roce 1715 byl dvůr sedm let pryč a podle oficiálního webu se vrátil 15. června 1722.

Kdo Versailles navrhl?

Nebyl to jediný autor. Zámeček pro Ludvíka XIII. stavěl podle oficiálního webu Philibert Le Roy, přístavby za Ludvíka XIV. navrhl Louis Le Vau, od roku 1678 vedl práce Jules Hardouin-Mansart, interiéry vedl malíř Charles Le Brun a zahrady vytvořil André Le Nôtre.

Kolik zrcadel je v Zrcadlové síni?

Je jich 357 a pokrývají 17 oblouků proti 17 oknům do zahrady. Podle oficiálního webu zámku je síň dlouhá 73 metrů a stavělo se na ní od roku 1678 do roku 1684. Strop vymaloval Charles Le Brun a obsahuje 30 malovaných kompozic.

Co se odehrálo v Zrcadlové síni?

Přijímali se tu diplomatické poselstvy, například z Janova v roce 1685 a ze Siamu v roce 1686. Dne 18. ledna 1871 tu bylo po prusko-francouzské válce vyhlášeno Německé císařství a 28. června 1919 tu byla podepsána Versailleská smlouva, která ukončila první světovou válku.

Odkud měly versailleské fontány vodu?

Zahrady vznikly na loukách a bažinách, voda se tedy musela přivádět. Louis XIV. nechal postavit Marlyský stroj na Seině, který byl slavnostně uveden do provozu v roce 1684 a běžel do roku 1817. Odvedení řeky Eure se zvažovalo také, ale akvadukt v Maintenonu zůstal nedokončený.

Řekla Marie Antoinetta „Ať jedí koláče“?

Žádný důkaz, že by to řekla, neexistuje. Podobná věta se objevuje v Rousseauových Zpovědích u blíže neurčené velké princezny, a to dříve, než Marie Antoinetta v roce 1770 přijela do Francie. Pozdější připisování její osobě je tedy pozdější legenda.

Kdy přestal být Versailles královským sídlem?

Po 6. říjnu 1789, kdy královská rodina odjela do Paříže. Od té doby už zámek nikdy nesloužil jako sídlo panovníka. V roce 1837 z něj Ludvík Filip zřídil muzeum dějin Francie a od roku 1979 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.