Becherovka: zeměpisné označení už nemá
Becherovka není v Evropské unii chráněná jako zeměpisné označení. Označení lihoviny Karlovarská Hořká z registru zmizelo nařízením Komise z roku 2019, protože nebyly odstraněny nedostatky v technickém souboru. Chráněná je ochranná známka, tedy jméno, ne místo výroby. Že se nápoj vyrábí v Karlových Varech, je dnes rozhodnutí firmy, ne právní povinnost.
Ve zkratce
- Zeměpisné označení Karlovarská Hořká bylo z registru EU vymazáno.
- Chráněná je ochranná známka, ne vazba na místo.
- Rok 1805 je získání receptu, 1807 uvedení na trh.
- Recepturu znají dva zaměstnanci vázaní mlčenlivostí.
- Přesný počet bylin firma nikdy nezveřejnila.
- Spor s německou Becherovkou neskončil rozsudkem, ale odkupem.
- Od května 2024 značku vlastní polská skupina Maspex.
Chráněná známka, nechráněné místo
Tohle je nejčastější omyl, který se u Becherovky opakuje, a je věcně důležitý, protože se týká něčeho jiného než jména. Zeměpisné označení chrání vazbu produktu na místo, ochranná známka chrání jméno. U Becherovky je chráněné jen to druhé.
Zeměpisným označením karlovarské lihoviny byla Karlovarská Hořká, zapsaná v příloze III nařízení o lihovinách z roku 2008 v kategorii likér pro Českou republiku. Nařízením Komise z roku 2019 ale byla z registru vymazána a odůvodnění je nezajímavě prozaické: nedostatky v technickém souboru nebyly odstraněny ve lhůtě, kterou Komise stanovila, takže se soubor považuje za nepodaný. Publikováno bylo v dubnu, účinnosti nabylo v květnu 2019.
Nešlo přitom o jediný případ. Stejným nařízením zmizela z registru i Polish Cherry, Orehovec, Janeževec, Slovenska travarica, Grappa di Marsala, Sliwovitz del Veneto, Kirsch Veneto a Königsberger Bärenfang.
Praktický důsledek: nic právně nevynucuje, aby se Becherovka vyráběla v Karlových Varech. Že se tam vyrábí, je volba vlastníka. To je jiná situace než u produktů, kde místo výroby drží samo označení, a stojí za srovnání s textem o tom, proč slovo pilsner nikomu nepatří.
A odkud je ta voda
Rozšířená představa, že se nápoj vyrábí z vřídelní minerální vody, se z primárního zdroje nepotvrzuje. Výrobce mluví o čisté vodě z karlovarského regionu, tedy o vodě z oblasti, ne o minerální vodě z léčivého pramene.
1805 nebo 1807: obojí, jen to znamená něco jiného
Obě letopočty se objevují jako rok vzniku a nejsou v rozporu, popisují dvě různé události.
| Rok | Co se stalo |
|---|---|
| 1794 | Josef Vitus Becher koupil obchod s koloniálním zbožím a pálenkou |
| 1805 | podle firemní tradice získal základ receptu |
| 1807 | po asi dvou letech ladění začal nápoj prodávat |
| 1922 | registrace ochranné známky a jméno Becherovka pro český trh |
Rok 1807 je tedy rok tržního uvedení, ne rok objevu receptu, a firma ho používá i v označení Original Bitter 1807. Nápoj se tehdy jmenoval Carlsbader English Bitter, tedy karlovarská anglická hořká, a mířil na lázeňské hosty, kteří do města jezdili kvůli potížím s trávením. Prodával se jako žaludeční kapky, což je dobová praxe počátku devatenáctého století, ne dnešní tvrzení o účinku. Dnes je to lihovina, konkrétně likér, a žádný registrovaný léčebný účinek jí nepřísluší.
Anglický lékař, o kterém není doklad
Historka o anglickém lékaři, který recept vymyslel, je nejhezčí částí firemního vyprávění a zároveň tou nejméně podloženou. Podle dochované tradice přijel do Karlových Varů roku 1805 lékař Frobrig, sblížil se s Becherem a nechal na receptu poznámku v duchu, že s ním byl docela spokojen.
Potíž je v detailech. Jeho jméno se v různých zdrojích píše Christian i Kristian, označení „anglický“ pochází z téhož vyprávění a nezávislý historický doklad o jeho osobě, národnosti, lékařské praxi ani o autorství receptu se dohledat nedá. Doložené je naopak to, že Becher recept dva roky sám dolaďoval a že autorem výsledné receptury i výrobcem byl on.
Co se o výrobě ví a co ne
Výrobce uvádí přibližně dvacet druhů bylin a koření, české zdroje mluví o víc než dvaceti. Přesné číslo firma nikdy nezveřejnila a seznam složek není veřejný, takže jakýkoli konkrétní výčet bylin, který se objevuje v článcích, není potvrzený.
Recepturu podle shodných zdrojů znají dva zaměstnanci vázaní smlouvou o mlčenlivosti a jen ti dva mají přístup do místnosti, kde se směs míchá jednou týdně. Číslo tři ani vyšší se v ověřených zdrojích nepotvrzuje.
Popis technologie je pak jednoduchý: macerace bylinné a kořeninové směsi v lihu, smíchání s vodou a cukrem, zrání asi dva měsíce v dubových kádích, filtrace a chlazení před plněním. Firma produkt popisuje jako přírodní, tedy voda, líh, cukr, byliny a koření, bez chemických konzervačních látek. Original má 38 procent objemových alkoholu.
Výroba se přesunula z původní karlovarské továrny do nového závodu v Bohaticích v roce 2010 a původní budova z roku 1867, která sloužila výrobě víc než sto čtyřicet let, se stala muzeem s prohlídkami v hodinových intervalech a s návštěvností přes šedesát tisíc lidí ročně.
Dvě Becherovky naráz
Nejzajímavější kapitola firemní historie je právní a málokdo ji zná celou. Po druhé světové válce přišla rodina Becherů o majetek a Hedda Becherová, poslední členka rodiny, o níž se uvádí, že znala recepturu, začala vyrábět obdobný likér v západním Německu. V roce 1949 v Kolíně nad Rýnem, později v Kettwigu a Rheinbergu.
| Rok | Krok |
|---|---|
| 1971 | Hedda Becherová prodala výrobní práva skupině Underberg |
| 1985 | dohoda: německá strana výrobu zastaví a získá výhradní distribuci českého produktu |
| 1994 | česká strana dohodu ukončila, německá firma obnovila výrobu, následovala žaloba |
| 1999 | nový majitel české firmy odkoupil německou firmu, paralelní výroba skončila |
A tady je ten podstatný a v populárních textech přeskakovaný bod. Spor u soudu v Düsseldorfu česká strana neuhrála. Soud konstatoval, že Hedda Becherová byla jediným právním vlastníkem německé firmy Johann Becher včetně příslušné známky. Konec paralelní výroby tedy nepřinesl rozsudek, ale obchodní transakce: v roce 1999 německou firmu odkoupil tehdejší zahraniční vlastník české Becherovky a značky spojil.
Sporů o jméno bylo ale víc a v jednom z nich se rozhodovalo o dokumentech. V roce 2009 rozhodl Nejvyšší soud Slovenské republiky, že slovenská firma nesmí pro svůj bylinný likér používat označení připomínající karlovarský produkt. Protistrana se opírala o tvrzení, že práva ke známce získal její předek darováním v roce 1939, pravost dokumentů ale znalci zpochybnili a dotyčný byl odsouzen za falšování Becherovky.
Byznys: kdo ji vlastnil a kdo ji vlastní
Vlastnická historie po roce 1989 je hustá a vysvětluje, proč se dnes o Becherovce mluví jako o polské firmě, i když se vyrábí v Karlových Varech.
| Rok | Co se stalo |
|---|---|
| 1994 | státní podnik se přeměnil na akciovou společnost |
| 1997 | privatizace, kupujícím konsorcium tří subjektů |
| 2001 | francouzská skupina získala plnou kontrolu |
| 2023 | v prosinci oznámen prodej polské skupině Maspex |
| 2024 | transakce dokončena, novým vlastníkem od 1. května |
Součástí prodeje nebyla jen značka, ale i výrobní závod a sklad v Karlových Varech. Odhad ceny se v médiích uváděl až tři sta milionů dolarů, obě firmy ji ale tají, takže jde o odhad, ne o potvrzené číslo.
Velikost podniku je proti mediální slávě značky střízlivá. V roce 2024 vykázala firma tržby 1,2 miliardy korun, provozní zisk 203 milionů, čistý zisk 171,5 milionu a 113 zaměstnanců. Objem výroby se uváděl kolem deseti milionů lahví ročně, ale to je údaj z roku 2017. Nový vlastník při akvizici uváděl, že jde o druhou značku v segmentu bylinných likérů na českém trhu.
Podobný rozpor mezi kulturní vahou značky a velikostí firmy za ní má i řada dalších českých produktů, jak ukazuje text o tom, jak Kofola stála vedle Coca-Coly, ne místo ní.
Beton z montrealského Expa
Nejznámější česká míchaná verze, tedy Becherovka s tonikem pod jménem Beton, má doložený veřejný start: podle zdrojů se poprvé podávala v československém pavilonu na Expu 67 v Montrealu. Z dalších řad je doložený Cordial z roku 1910, Aperitiv KV 14 z roku 1966 a Lemond z roku 2008, u novějších variant se rok uvedení dohledat nedá.
Šest věcí, které se o Becherovce říkají špatně
- Že je název chráněný v celé EU jako zeměpisné označení. Není, označení Karlovarská Hořká bylo z registru vymazáno v roce 2019. Chráněná je známka.
- Že recept vymyslel anglický lékař. Doložená je jen firemní tradice, nezávislý doklad o té osobě neexistuje.
- Že recepturu znají tři lidé. Shodné zdroje uvádějí dva zaměstnance vázané mlčenlivostí.
- Že je v ní přesně dvacet bylin. Výrobce mluví o přibližně dvaceti a přesné číslo nikdy nezveřejnil.
- Že se vyrábí z vřídelní minerální vody. Výrobce uvádí vodu z karlovarského regionu, ne z léčivého pramene.
- Že spor o německou Becherovku vyhrála česká strana u soudu. Soud v Düsseldorfu jí nedal za pravdu, paralelní výrobu ukončil až odkup firmy v roce 1999.
Tři věci se doložit nepodařilo a je fér to říct: nezávislý archivní doklad k roku 1805 ani 1807, spisová značka düsseldorfského rozhodnutí a aktuální počet zemí, do kterých se vyváží, protože doložené číslo pětatřiceti zemí je z roku 2008. Další texty o českých značkách a firmách jsou v průvodci financemi, včetně toho, proč medovník není totéž co Marlenka.
Časté otázky
Je název Becherovka chráněný jako zeměpisné označení?
Není. Chráněná je ochranná známka, tedy jméno, ne vazba na místo výroby. Zeměpisným označením karlovarské lihoviny byla Karlovarská Hořká, zapsaná v příloze nařízení o lihovinách z roku 2008 v kategorii likér, ale nařízením Komise z roku 2019 byla z registru vymazána, protože nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny nedostatky v technickém souboru. Stejným nařízením zmizelo z registru i osm dalších označení z různých zemí.
Musí se Becherovka vyrábět v Karlových Varech?
Právně nemusí. Po výmazu zeměpisného označení neexistuje ochrana, která by výrobu v Karlových Varech vynucovala, takže je to rozhodnutí vlastníka, ne povinnost. Fakticky se tam vyrábí dál, od roku 2010 v novém závodě v Bohaticích, a při prodeji značky v roce 2024 přešel na nového vlastníka i karlovarský závod se skladem. Původní továrna z roku 1867 slouží jako muzeum.
Vznikla Becherovka v roce 1805, nebo 1807?
Obojí platí, jen pro jinou událost. Rok 1805 je podle firemní tradice rok, kdy Josef Vitus Becher získal základ receptu, a 1807 je rok, kdy nápoj po asi dvou letech ladění začal prodávat, uvádí se květen. Firma s rokem 1807 komunikuje jako s rokem vzniku a používá ho i v označení produktu. Nezávislý archivní doklad k žádnému z těch dvou let se dohledat nedá, datování vychází z firemní tradice.
Vymyslel recept anglický lékař?
Doložená je jen firemní tradice, podle které do Karlových Varů roku 1805 přijel lékař Frobrig, sblížil se s Becherem a zanechal na receptu poznámku, že s ním byl spokojen. Jeho jméno se v různých zdrojích píše Christian i Kristian, označení anglický pochází z téhož vyprávění a nezávislý historický doklad o jeho osobě, národnosti ani o autorství receptu neexistuje. Doložené naopak je, že Becher recept dva roky sám dolaďoval.
Kolik bylin Becherovka obsahuje?
Výrobce uvádí přibližně dvacet druhů bylin a koření, české zdroje mluví o víc než dvaceti. Přesné číslo firma nikdy nezveřejnila a seznam složek není veřejný, takže konkrétní výčty bylin, které se objevují v článcích, nejsou potvrzené. Recepturu podle shodných zdrojů znají dva zaměstnanci vázaní smlouvou o mlčenlivosti, kteří mají jako jediní přístup do místnosti, kde se směs míchá jednou týdně.
Existovaly dvě Becherovky současně?
Ano. Po druhé světové válce přišla rodina o majetek a Hedda Becherová začala vyrábět obdobný likér v západním Německu, od roku 1949 v Kolíně nad Rýnem. V roce 1971 prodala výrobní práva skupině Underberg, v roce 1985 se německá strana dohodou zavázala výrobu zastavit a distribuovat český produkt, v roce 1994 dohoda skončila a paralelní výroba se obnovila. Definitivně ji ukončil až odkup německé firmy v roce 1999.
Vyhrála česká strana soud o německou Becherovku?
Nevyhrála, a to je v populárních textech nejčastěji přeskakovaná část. Soud v Düsseldorfu konstatoval, že Hedda Becherová byla jediným právním vlastníkem německé firmy Johann Becher včetně příslušné známky, takže spor o samotné právo k německé značce česká strana neuhrála. Paralelní výrobu ukončila obchodní transakce z roku 1999, kdy tehdejší zahraniční vlastník české firmy německou firmu odkoupil a značky spojil.
Kdo Becherovku vlastní?
Polská skupina Maspex, která ji koupila od francouzského vlastníka. Prodej byl oznámen v prosinci 2023, transakce dokončena 30. dubna 2024 a novým vlastníkem je skupina s účinností od 1. května 2024. Součástí prodeje byl i výrobní závod a sklad v Karlových Varech. Cena se v médiích odhadovala až na tři sta milionů dolarů, obě firmy ji ale tají, takže potvrzená není.
